Řecké univerzity, ráj drog a zločinu
Jiří Sládek redaktor MF DNES
Kampusy řeckých univerzit už nemají u studentů valnou pověst. Staly se místem, kde přibývá loupeží, vandalismu, přepadení a drogových obchodů.
Alarmující situace znepokojila i více než pět stovek posluchačů soluňské Aristotelovy univerzity, kteří ve svém otevřeném dopise popsali situaci jako „naprostou anarchii“.
Rektor univerzity Pericles Mitkas v rozhovoru pro aténský list Kathimerini připustil, že jde o vážný problém.
Protestují i akademici
Imigrantské drogové gangy operují přímo v areálu škol a cítí se téměř nepostižitelné.
Kontroverzní desítky let staré zákony totiž brání řeckým policistům vstupovat do kampusů. Vláda si tak neví se zločinem rady.
Osmnáctiletý posluchač George Michalopulos z Aténské univerzity pro ekonomiku a obchod líčí, jak byl v šoku hned první den, kdy přišel k branám školy.
Poblíž vstupu postávaly skupiny dealerů, kteří nabízeli zájemcům drogy všech možných druhů. „Byla to opravdu drsná počáteční zkušenost,“říká Michalopulos, kterého prý zejména šokovalo, že nikdo se nenamáhal volat policii či počínání dealerů zarazit.
Prodejci drog, nejčastěji afghánští či pákistánští imigranti, kteří v Řecku uvázli při své cestě na západ Evropy, mají zjevně pocit naprosté beztrestnosti.
Výjimkou nebyly ani fyzické útoky proti vyučujícím, kteří se snažili prodejce drog z areálu školy vykázat.
Neúnosná situace nakonec donutila k akci i početné řecké akademiky. Jejich profesní sdružení POSDEP se nyní obrátilo na levicovou vládu Alexise Tsiprase, aby se začala věcí urgentně zabývat.
Pro Řecko je to citlivá věc. Zmíněné zákony, které brání policistům ve vstupu do kampusů, se v zemi prosadily v osmdesátých letech uplynulého století. Řecko se tehdy zotavovalo ze zkušenosti s vojenskou diktaturou a nová legislativa měla posílit ochranu akademických svobod.
Nejhůř je po setmění
Jenže nikdo nečekal, že ji tak využijí prodejci drog i další kriminálníci.
„Už jsme vyčerpali veškeré administrativní, finanční i legální možnosti, nevíme, jak dál postupovat,“konstatují čelní představitelé vysokých škol. „Realitou zůstává, že organizovaný zločin ovládl univerzitní prostředí, stát by měl přijmout svou odpovědnost.“
Už to přitom nejsou izolované případy, zločin školním prostředím prorůstá.
Studenti se necítí v bezpečí a mají pocit, že rozrůstající se kriminalita devalvuje jakékoli jejich studijní snažení.
„Jakou může mít člověk motivaci ke studiu, když první věcí, na kterou u školy narazí, jsou lidé závislí na heroinu,“vykládá osmnáctiletá Anastasia Vlachoyanniová.
Když se v areálu setmí, prodejce drog doplní prostitutky, které přicházejí nabízet své služby. Většina studentů se z večerních seminářů raději omluví. Podobné scény jako na ekonomické univerzitě jsou k vidění i na dalších aténských školách, právnické či technické.
A úřady se k akci nemají. Ministr školství Kostas Gavroglu se zatím odhodlal k sestavení odborné komise, která má kriminalitu na univerzitách zkoumat a navrhnout řešení.
O změně zákonů, jež brání v práci policii, se zatím nemluví.