Poslanci, platy, lupiči

Tento týden Sněmovna rozhodne: je význam poslance menší než soudce, státního zástupce nebo šéfa odboru na ministerstvu?

úřadu, kteří mají platový základ ve výši trojnásobku průměrného platu v nepodnikatelské sféře. Poslanci, senátoři i ministři by měli mít jen 2,75násobek tohoto platu, dnes je to jen 2,5násobek. Dříve byl základ stejný, ale soudci si vymohli jeho zvýšení.

Nárůst platů soudců byl nadiktován Ústavním soudem. Plat tisíců okresních soudců a státních zástupců je 100 tisíc korun, platy na krajských a dalších soudech jsou vyšší. Plat ústavních soudců rostl raketově. V lednu 2014 měl ústavní soudce 106 600 Kč a v roce 2018 již 173 600 Kč. Předseda Ústavního soudu měl v roce v lednu 2014 plat 150 100 Kč a v roce 2018 již 244 300 Kč, tedy více než předseda vlády, jenž má 203 600 Kč. Nikde nerostly platy tak jako na Ústavním soudu.

Přitom záslužnou a náročnou práci dělají i lidé v jiných profesích. Materiální nezávislost je důležitá také v jiných úřadech – například v Nejvyšším kontrolním úřadu. Ale jen skupinka soudců a od nich platově odvozených státních zástupců a právníků majetkového úřadu si dokázala skrz Ústavní soud své platové preference zajistit. Ústavní soudci vždy použijí svou moc pro zajištění platů svých i platů svých kolegů.

Dnes má 281 poslanců a senátorů menší plat než tisíce soudců a státních zástupců. Jestliže Pirátům vadí jen platy poslanců, pak jim nejde o šetření státních peněz. Buď prokazují neznalost platů představitelů státu, nebo se bojí řešit problém tam, kde skutečně je.

Členové vlády, parlamentu i NKÚ jsou nezbytní pro demokratický stát. Náročnost pozice prezidenta či ministra je více hodna ocenění než pozice ředitelů státem ovládaných podniků, kde odměny překračují platy představitelů státu. A význam poslance není menší než ředitele odboru na ministerstvu nebo redaktora České televize. Komu se povede být pozván na kafe do obýváku Milana Kundery a pak s ním tři hodiny klábosit u oběda? Proč si zdrženlivý Čechofrancouz vybral právě Andreje Babiše, není známo. Ale protože i gigant světové literatury má pořád co zlepšovat, věnoval mu český premiér pro inspiraci vlastní knihu. A nebyla to žádná kniha smíchu a zapomnění!