Britští levičáci pálí do Scrutona, ale netrefili
Šmahem ho viní z antisemitismu, islamofobie i z neuctivých výroků na adresu gayů.
Schopnost dokonale zapudit pravdu z veřejného života patří podle Rogera Scrutona mezi nejděsivější aspekty všech totalitních systémů.
Nyní Scruton, čtyřiasedmdesátiletý britský myslitel, na vlastní kůži zakouší, jak to vypadá, když se pokřivená rétorika míjí s realitou.
Útoky na nepohodlného konzervativního intelektuála se sesypaly vzápětí poté, co se dočkal pozice odborného poradce ve vládě Theresy Mayové. Má být šéfem poradní instituce, která se má zabývat kvalitním bydlením a komunitním životem. Nazývá se – trochu kostrbatě – Lépe stavět, lépe žít.
Jeho důvěryhodnost zpochybnila záplava kritických hlasů, převážně ze strany britské levice. Oponenti mu sečetli všechny jeho komentáře z uplynulých let. Ne vždy přitom jeho slova správě citovali.
To na obranu filozofa poznamenal i James Brokenshire, náměstek ministra vnitra pro místní samosprávu. V rozhovoru pro stanici BBC uvedl, že Scrutonovy výroky, údajně dokumentující jeho „nenávistné“postoje, byly naprosto mylně interpretovány.
Sir Roger Scruton, autor pěti desítek knih a nejcitovanější světový myslitel v otázkách estetiky, je podle Brokenshira „jedinečně kvalifikován pro svou novou pozici“.
Jednou z věcí, kterou kritici Scrutonovi předhazují, je jeho údajný antisemitismus. „Žádný jedinec, který prosazuje antisemitské konspirativní teorie, by neměl být poradcem vlády vůbec v žádné oblasti,“rozhořčila se labouristická poslankyně Luciana Bergerová.
Vychází přitom ze Scrutonových výroků, které pronesl během návštěvy Maďarska před dvěma lety, kde promluvil o budoucnosti Evropy. „Jak je ve světě známo, zvykový antisemitismus stále sehrává svou úlohu v maďarské společnosti a politice a představuje překážku pro společně sdílený pocit národní sounáležitosti mezi etnickými Maďary a Židy,“konstatoval tehdy Roger Scruton.
Kritici mluví o antisemitismu, Scruton naopak říká, že před ním varuje. Je mu předhazována i snaha zadusit Sorosovu Středoevropskou univerzitu, Scruton naopak tvrdí, že ji vždy hájil.
„Podpořil jsem snahy o zachování Středoevropské univerzity a hájil intelektuální svobody v Maďarsku,“ujišťuje Scruton.
A podobné je to i s dalšími výroky, týkajícími se rozličných témat, jako je lesbická láska, znásilnění či úloha islámu v moderní Evropě. Scruton je terčem zlostných výpadů, které létají na jeho adresu už nejméně od osmdesátých let, kdy psal sloupky do londýnských Timesů.
„Vždy mě překvapila naprostá absence humoru v reakcích na mé články,“podivoval se filozof.
„Například mé komentáře o Islámském státu ukazují pouze na selhání muslimských zemí, což je fakt,“uvedl s tím, že nemohou být interpretovány jako nepřípustná kritika islámu. Odkázal na svou knihu Západ a ti druzí, kde se věnuje globálním výzvám, imigraci a islámskému terorismu.
Obvykle si ale z kritiky mnoho nedělal. „Revoluční duch vždy hledá ve světě věci, které může nenávidět,“napsal kdysi zdůvodnění, proč mohou tak mocně dráždit pouhé věty a symboly.
„Jako globální autorita a veřejně činný intelektuál vždy vyjadřoval přímočará i kontroverzní stanoviska,“hájí filozofa James Brokenshire.
Scruton je v Česku znám především kvůli neúnavné podpoře disentu v totalitním Československu, za kterou jej později vyznamenal Václav Havel medailí Za zásluhy.