Vítěz jménem Gary Bettman
Hokejová NHL vyřešila hromadnou žalobu bývalých hráčů šalamounsky. Zaplatí málo a má klid
Jaroslav Tomas hokejový reportér MF DNES
éměř 19 milionů dolarů, tolik zaplatí hokejová NHL bývalým hráčům, kteří ji hromadně žalovali kvůli nedostatečné ochraně před poraněním hlavy a malé informovanosti o rizicích spojených s hraním na nejvyšší úrovni.
Může se to zdát jako úspěch, ale opak je pravdou.
Vítězem je NHL v čele se svým šéfem Gary Bettmanem. Soutěži totiž hrozila finanční újma, jež se mohla vyšplhat klidně do řádu stovek milionů dolarů.
Tak jako ve fotbalové NFL, která musí bývalým hráčům zaplatit dokonce 1,5 miliardy.
Majitele jednotlivých klubů v NHL tato kauza strašila – i tam se ozvala skupina hráčů, kteří kvůli opakovaným nárazům do hlavy trpěli chronickou traumatickou encefalopatií (CTE), které se říká také boxerská demence.
Ta vede k zániku mozkových buněk, depresi, agresi a demenci. Jejími typickými projevy jsou zpomalení a zadrhávání v řeči, výpadky paměti, neschopnost plánovat dlouhodobě dopředu, soustředit se a logicky uvažovat. Dalšími negativy jsou problémy se spaním, úzkostné stavy, paranoia a úporné bolesti hlavy.
Bettman a spol. velkou hrozbu nepodceňovali, dobře věděli, že mohlo jít o největší proces v novodobé historii soutěže, a dokázali se s hráči dohodnout na mimosoudním vyrovnání. Ba co víc: součástí dohody je, že NHL neuznává jakoukoli zodpovědnost na nároky hráčů, kteří zároveň souhlasí s tím, že je spravedlivá.
„V přepočtu to dělá 22 tisíc dolarů na osobu a to je málo,“kritizuje dohodu Reed Larson, bývalý obránce Detroitu, který byl mezi prvními, kdo NHL žalovali.
Právní zástupci hráčů však věděli, že nemají v případném soudním sporu moc velkou šanci na úspěch, protože vedení NHL nemohlo mít v minulosti k dispozici vědecké údaje, které by prokazovaly souvislost mezi otřesy mozků a CTE.
Liga navíc v posledních letech až úzkostlivě předchází jakékoli podobné žalobě:
– zpřísnila pravidla, a tak ze hry téměř vymizely bitky (a bitkaři),
– hráči už nesmí dohrávat souboje jako v minulosti a když, tak dostanou tvrdé (klidně) dvacetizápasové tresty,
– každý zákrok se i díky moderní technice zkoumá dopodrobna, a tak si nikdo nemůže dovolit úlet,
– mnozí hokejisté včetně českého
obránce Radko Gudase byli nuceni radikálně změnit svůj styl,
– kluby problematice věnují výraznou pozornost a zavedly například speciální testy mozku, které musí hráči absolvovat před každou sezonou,
– hokejisté musí také po každé ráně do hlavy odejít do kabiny, kde se podrobí vyšetření a srovnávacímu testu. Když výsledky neodpovídají těm předsezonním, nemohou hrát.
To vše je dostatečné alibi pro NHL, takže hráči nemají do budoucna šanci s podobnou žalobou uspět u soudu.
Proto je současná dohoda de facto vítězstvím ligy – nevznikl žádný precedens, o který by se dalo v budoucnosti opřít.
Je to další z řady úspěchů komisionáře Bettmana, vystudovaného právníka, který prokázal své mimořádné schopnosti už při několika vyjednáváních o kolektivní smlouvě s hráčskými odbory (její podmínky byly vždy výhodnější pro majitele klubů) a hlavně celou ligu během svého působení posunul úplně na jinou úroveň. Jen pro představu: před jeho příchodem v roce 1993 se v NHL protočilo 400 milionů dolarů ročně, dnes jsou to víc než čtyři miliardy.
To je argument, který přebije všechny ostatní.
I proto mu majitelé klubů neváhají platit ročně přes 10 milionů dolarů. Vyplatí se jim to.
Jeden posun v kauze otřesů mozků však nastal, byť si bývalí hokejisté nevydobyli takové peníze jako kolegové z NFL: alespoň zajistili bezpečnost pro své nástupce. „To je něco, na co NHL dlouho nechtěla přistoupit,“tvrdí jejich právní zástupce Charles Zimmerman.
Poměrně pozitivně hodnotí posun i hvězdný Sidney Crosby. Ten sice nebyl mezi žalobci, ale je asi nejznámějším hokejistou, jenž v moderní éře opakovaně trpěl otřesy mozků. „Teď už jsme chráněnější a máme mnohem víc informací než v minulosti, ale i od doby, kdy jsem první otřes mozku utrpěl já.“