Pod zvláštní ochranou. Přibude orel, zubr i čolek
Ministerstvo životního prostředí chce změnit podmínky ochrany ohrožených druhů. A zařadit mezi ně třeba vzácného orla královského
Orel královský se v Česku poprvé objevil před dvaceti lety. V letošním roce tu hnízdilo osm párů. Podle ornitologů je to jeden z nejvzácnějších dravců vůbec. Na seznamu zvláště chráněných druhů, tedy těch nejohroženějších, ale zatím chybí.
„Jejich početnost je u nás nízká. Ohrožení jsou přitom lesnickými pracemi, střety s elektrickým vedením, ale především nelegálním pronásledováním a otrávenými návnadami,“popisuje Karolína Šůlová z Agentury pro ochranu přírody a krajiny.
Agentura teď zpracovává ministerstvu životního prostředí podklady pro aktualizaci seznamu chráněných druhů, kde by se nově měl objevit právě orel.
Spolu s ním na seznam chtějí zařadit i zubra evropského – největšího suchozemského savce Evropy, a rovněž zvažují čolka dunajského.
Zubr byl v době vzniku seznamu v roce 1992, stejně jako ve většině ostatních států, vyhuben. V posledních letech ale přibývají polodivoké chovy. Jeden takový je například v přírodní rezervaci Milovice na Nymbursku.
Čolek dunajský má být na seznam zvláště chráněných druhů zařazen, i protože v Česku je jen jedna jeho životaschopná populace v oboře Soutok na Břeclavsku. „Na ostatních lokalitách jsou to ojedinělé nálezy. Úbytek je způsobený intenzivním rybničním hospodařením, umělými záplavami nebo likvidací menších vodních ploch terénními úpravami,“vysvětluje Šůlová.
Seznam totiž stanovuje ochranné podmínky a zároveň lidem zakazuje určité aktivity, které vzácně se vyskytující ž ivočichy ohrožují. Například taková zvířata se nesmějí chytat, zabíjet ani chovat.
Na seznamu je momentálně zapsáno přes 800 druhů zvířat, rostlin a hub rozdělených do tří kategorií podle míry ohrožení.
Mravenec i vlk, stejná ochrana
Nejnovější vědecké poznatky však ukazují, že seznam je potřeba aktualizovat o více druhů. To už ministerstvo mělo v plánu před dvěma lety, nakonec od plánu ustoupilo a zařadí na něj pouze zmíněné dva až tři druhy. Nejprve chtějí změnit podmínky ochrany.
„V současnosti zákon rozlišuje podle míry ohrožení na kategorii kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených druhů. Jenže podmínky, tedy to, co se vůči druhu smí a nesmí, jsou shodné bez ohledu na to, o jaký druh jde,“upozorňuje Jan Šíma z oddělení druhové ochrany ministerstva. Pro ochranu vlka tak platí stejná pravidla jako pro mravence lesního.
„Na rozdíl třeba právě od šelem je přitom ve většině případů u hmyzu pro zachování druhu podstatné chránit spíš jeho funkční prostředí a životaschopnost jednotlivých populací než každého jedince. Proto nejprve zvažujeme zvýšit důraz na ty podmínky, které jsou pro jednotlivé druhy klíčové,“vysvětluje.
Jakmile resort tyto podmínky změní, přidá na seznam další druhy jako karase a lososa obecného či vzácné mechy a lišejníky. Naopak druhy, jejichž počty jsou už u nás stabilní, vyřadí.
Tak jako naposledy před čtyřmi lety ze seznamu zmizel kormorán velký. Podle ministerstva životního prostředí má dostatečně stabilní populaci a není nutné, aby byl zařazen mezi nejvíce ohrožené druhy.
Od svého vzniku v roce 1992 se ale seznam zásadnější změny nedočkal.