Oběť dostala tvář díky analýze zubů
„Zlomit vaz“zabijákovi, jehož oběť před sedmi lety nacházeli policisté po částech, může něco tak nenápadného, jako je zubní sklovina. Prozradí detaily ze života neidentifikované oběti.
MODŘANY Torzo ženy, poházené na několika místech metropole, patří takřka sedm let k pomníčkům pražských kriminalistů. Ti nyní dostali od expertů zcela nové vodítko, které jim může pomoci případ uzavřít. Analýza zubní skloviny umožnila určit, odkud oběť pochází. K dispozici mají díky tomu také dokonalý portrét.
Specialisté v Centru pro aplikovaná izotopová studia Georgijské univerzity v USA ve spolupráci se specialistkou Antropologického ústavu v Brně provedli u odebraných vzorků skloviny analýzu izotopů uhlíku a dusíku. Závěry takzvaných stronciových analýz ukazují, že se žena narodila a téměř celý život žila v severozápadní části Ukrajiny či jihovýchodní lokalitě Polska, v oblasti Lvova a jeho okolí sahajícího po Rzeszów. Identikit proto pražští policisté s žádostí o pomoc zaslali i na Ukrajinu.
„Stronciové poměry skloviny a dentinu navíc poměrně přesně prokazují, že žena svou domovinu opustila a v Praze žila méně než půl roku před smrtí,“uvedl Tomáš Hulan z pražského krajského policejního ředitelství.
Tato analýza pomohla ke vzniku trojrozměrného portrétu hlavy oběti. „Podle proporcí se dá hodně odvodit, například šířka úst. Horší je to s výškou rtů, nicméně zde byl podle tvaru lebky velmi charakteristický nos a brada, podle kterých se proporce daly dobře odvodit,“uvedl autor portrétu, výtvarník Libor Balák.
Zuby oběti představovaly pro detektivy z pražské mordparty vodítko již při nálezu lidských ostatků. „Provedena u ní byla specifická oprava zubů. Jednalo se o metodu, která byla v České republice prováděna naposledy přibližně v roce 1999,“uvedli vyšetřovatelé.
Ruce zavražděné, jako první díl hrůzného objevu, našli kriminalisté 5. prosince 2011 na břehu Kunratického potoka u křižovatky Branické a Dolnokrčské ulice. Na Štědrý den 2011 objevili na Krejcárku trup. Další nález následoval v lednu 2012 na Rohanském nábřeží v Karlíně, šlo o lebku. Dolní končetiny nalezl svědek u zborcené chatky vedle Kolbenovy ulice v dubnu 2012.
Co prozradí zuby
Identifikace oběti patří k nejdůležitějším poznatkům vyšetřovatelů hrdelních zločinů. Česká kriminalistika z posledních let zná pouze pár případů, kdy policisté našli vraha, aniž odhalili jméno oběti.
Stronciová analýza patří k novince. Klasická expertiza chrupu vyšetřovatelům ale pomáhá desítky let. „Zubní profil může poskytnout informace o etniku, pohlaví, věku a socioekonomickém statutu. V některých případech lze zjistit dokonce i doplňující informace týkající se zlozvyků, návykového chování, zaměstnání, stravovacích návyků a podobně,“vysvětlují experti.
Kriminalistická superprojekce tvoří další metodu identifikace bezejmenného těla. Ještě v 80. letech se kriminalisté spoléhali na spojení negativu portrétu s negativem obrazu lebky. V 90. letech sloužila expertům videoprojekce. Kriminalistický ústav v Praze nyní využívá špičkovou počítačovou metodu identifikace obličeje. „Tuto rekonstrukci lze definovat jako proces modelování obličeje na podkladě lebky, který vychází z vědecky ověřených parametrů a vztahů mezi měkkými tkáněmi a kosterním podkladem,“objasňují antropologové.
Dva důvody čtvrcení těla
Neexistuje zločin, který nezanechá stopy. Delikventa může prozradit i jeho psychika, platí to také o případech spojených s „rozčleněním“obětí a jejich odstranění.
„Rozlišujeme takzvané defenzivní a ofenzivní členění. V tom prvním případě pachateli jde o to, zbavit se těla. Ve druhém se jedná o součást provedení vraždy,“vysvětlil psycholog Joža Spurný z Policejní akademie ČR. Ofenzivní útočníci náleží k agresorům s nejnebezpečnější úchylkou, jde třeba o nekrofilní sadismus. Obětí takového vraha se v létě 1992 stala Dita Hrabánková. Dívka zmizela z Prahy v květnu před 26 lety, zubožené tělo svědci objevili o měsíc později u obory v Průhonicích. Zabiják dopaden nebyl.
„Rozčlenění oběti může představovat čin organizovaného i neorganizovaného pachatele. Tedy jde buď o předem promyšlené jednání, jak se zbavit důkazu, nebo následek afektu. Bývá i následkem vraždy s nejčastější, osobní motivací,“řekl Spurný. Podle psychologického profilu útočník v první fázi, vraždy a odstranění trupu, prožívá extrémní stres, který přebíjí často alkoholem či drogami. Pak následuje úleva. Své jednání nedovede vysvětlit. „Je to logické, i ve zdaleka méně extrémní situaci jedinec nedokáže zdůvodnit motivaci svého konání,“zdůraznil psycholog. Útočník nezřídka sleduje, jaký vyvolal rozruch a zda mu policie „dýchá“na záda.
„Dílčí uvolnění informací vyšetřovateli proto vytváří proaktivní strategii s cílem pachatele zneklidnit,“řekl Spurný.