Samořiditelná auta dostala v Česku vzpruhu
Autonomní řízení aut pohnulo Českem. Stát podpoří půl miliardou korun výstavbu testovacího polygonu automobilky BMW, jak včera schválila vláda.
BMW plánuje během sedmi let investovat do vybudování centra pro vývoj vozidel a asistenčních systémů 2,55 miliardy. Fungovat má od konce roku 2022.
Většinu z více než půlmiliardové pobídky má tvořit sleva na dani z příjmu (201,8 milionu) a dotace na pořízení majetku (255 milionů). Zbytek pak dotace na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců (46,9 milionu) a dotace na tvorbu nových pracovních míst (25 milionů).
Míst, kde se budou testovat auta bez řidiče, by ovšem v Česku mělo vzniknout mnohem víc. Už dnes zkouší prototypy s prvky autonomního řízení na svém polygonu v Milovicích společnost Valeo, která je velkým světovým dodavatelem pro autoprůmysl a v Praze má vývojové centrum.
Před rokem se hovořilo o projektu testování vozidel s automatizovaným řízením na dálnici D2 mezi Brnem a Bratislavou a D8 mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem, případně i na jiných dálničních úsecích. O testování v městském provozu vyjádřily loni zájem Ústí nad Labem a Mladá Boleslav, sídlo Škody Auto. Například Ústí nad Labem už zadalo zpracování studie proveditelnosti.
Mezitím vzniká pro vládu Akční plán autonomního řízení. Podle informací iDNES.cz má jeho předložení posunutý termín, návrh by měl byt hotov do konce letošního roku.
Podle Ondřeje Vaculína, předsedy České automobilové společnosti, je třeba, aby se Česko chytilo nového trendu a získalo díky tomu nové postavení v rámci automobilového průmyslu. „Musíme se oprostit od zažité tradice průmyslu a mít nový strategický cíl. Přicházejí nové automobilky a firmy, které pracují s novými technologiemi,“vysvětluje Vaculín. Když tento trend nechytíme včas a budeme sázet jen na tradiční výrobu bez podpory vědy a výzkumu, může se podle Vaculína stát, že se staneme jen montovnou. Na autonomních autech pracují rovněž vývojové kanceláře MBTech v Praze a Plzni.
Nejdříve pojedou náklaďáky
„Auto, které nemusím řídit, mám. Odveze mě, kam potřebuji. Dostal jsem auto se šoférem,“říká se smíchem Albert Biermann, konstruktér, který ladil ostrá BMW divize M a dnes zdokonaluje podvozky hyundaiů a kií. Je to nadsázka, ale i tak nadšený řidič, jako je Biermann, nechce postávat v koloně a ztrácet čas. A to je největší deviza autonomních aut: uspoří čas. Právě proto se prvky autonomního řízení chlubí výrobci manažerských limuzín, jako je Audi, Mercedes a BMW, a společně naříkají, že umějí víc, než povoluje legislativa.
Předpisy z jejich pohledu rozvoj autonomních aut brzdí. V běžném provozu se pohybovat prototypy roboticky řízených aut mohou, ale jen pod dozorem člověka připraveného zasáhnout, když se auto dostane do úzkých.
Samořiditelná auta intenzivně chystají všechny velké automobilky. Technologičtí giganti, jako Google nebo Uber, pracují na robotickém řízení vesměs sami, ovšem osazují svou technikou auta zavedených značek.
Právě Google je ze všech pravděpodobně nejdál, pro vývoj vyčlenil speciální divizi Waymo. Autonomní auta v jejích barvách nakroužila za víc než deset let už šestnáct milionů kilometrů. Firma tedy opatrně začne s testováním za asistence „civilistů“.
Na předměstí Phoenixu mají začít jezdit roboticky řízené taxíky, které budou vozit normálně platící pasažéry, ti ovšem budou registrovaní a poslouží jako testovací vzorek. Na palubě bude stále na místě šoféra živý dohled. Google nicméně plánuje, že 99,9 procenta času pojedou speciálně upravené Chryslery Pacifica samy.
Podle statistik auta Waymo ujedou na veřejných komunikacích asi devět tisíc kilometrů, aniž musí zakročit člověk. Například prototypy General Motors zvládnou jen dva tisíce. Firma Waymo už také dostala povolení od kalifornských úřadů k tomu, aby mohla začít v Silicon Valley testovat autonomní vozy úplně bez řidiče.
Herbert Diess, šéf koncernu Volkswagen, před nedávnem uznal, že na Američany ztrácejí. „Společnost Waymo je před námi pravděpodobně o jeden nebo dva roky. Ale jsme odhodláni dohonit ji. Hra ještě není ztracena, hodně závisí také na regulaci,“řekl Diess.
Podle profesora ČVUT Jiřího Matase, který se podílí na vývoji autonomních vozů pro Toyotu, budeme plně autonomní auta v ostrém provozu běžně potkávat do deseti let. „Nejdříve se mohou objevit například v nákladní dopravě, kde budou jezdit po fixní trase,“dodal.
Schopnost systémů nahradit živého řidiče testovala nedávno také nezávislá organizace EuroNCAP a závěr byl jasný. „I auta vybavená pokročilými asistenčními systémy potřebují neustále pozorného řidiče za volantem. Jejich pasivní i aktivní bezpečnostní systémy jsou totiž stále hlavně bezpečnostní záloha,“uvedl šéf Euro NCAP Michiel van Ratingen.