Žádné halal jídlo ve škole, rozhodlo švédské město
Radnice v Staffanstorpu na jihu Švédska chce odstranit ze škol kulturní odlišnosti, které brání integraci.
STOCKHOLM Školáci z rodin muslimských imigrantů už se v Staffanstorpu, patnáctitisícové obci poblíž přístavu Malmö, nedočkají v denní nabídce halal jídel. Radní se rozhodli vyřadit z jídelníčku pokrmy připravované podle islámských zvyklostí, a to včetně masa ze zvířat zabitých rituálním podříznutím, které kritizují ochránci zvířat.
Radnice složená ze zástupců středopravé Umírněné strany a krajně pravicových Švédských demokratů naznačila, že už nechce ustupovat tlaku přistěhovaleckých menšin.
„Ani další zvláštní požadavky, jako jsou třeba separované hodiny plavání pro dívky, už nemají napříště v našem rozpočtu místo,“řekl starosta obce Christian Sonesson.
Viní je z „islamofobie“
Jím vedené zastupitelstvo se stalo jedním z prvních, na kterém se protiimigrantští Švédští demokraté podílejí. Sonesson chce, aby školy byly pokud možno laické.
„Vynakládáme velké prostředky na jídla, která potřebují některé děti ze zdravotních důvodů. Nechceme zatěžovat městskou kasu ještě kvůli náboženským požadavkům, které by měly zůstat soukromou věcí,“řekl švédským novinářům Sonesson. Menšina by se podle něj měla přizpůsobit a snažit se integrovat.
Muslimští rodiče si však stěžují, že třeba vánoční svátky na škole, kterou navštěvují početní mladí migranti, budou zachovány. „To je ale něco jiného, jde o hluboce zakořeněnou tradici,“vysvětlil Sonesson respektování křesťanských svátků.
Opoziční liberálové okamžitě radnici napadli s tím, že se přiklonila na stranu „populistů“.
Švédské město není v Evropě zdaleka jediné, kde ztratili trpělivost s neustále rostoucími nároky menšin.
Také zastupitelé z anglického hrabství Lancashire se nedávno rozhodli halal pokrmy na školách zakázat – jako první v celé Británii. Ačkoli se dočkali nepříznivé reakce místní muslimské komunity i hlasitých obvinění z „islamofobie“, zastupitelé neustoupili.
Podle našich pravidel budou muslimští žáci i nadále dostávat stejná jídla jako dosud, jen maso bude pocházet ze zvířat, která jsou usmrcena humánně. „Je potěšující vidět takový pokrok směrem k etické politice,“pochválil tamní zastupitele Stephen Evans, který stojí v čele Národní sekulární společnosti. Odpor k halal pokrmům budí kontroverze i jinde v Evropě.
Omezit rituální porážky zvířat chtějí i ve spolkové zemi Dolní Rakousko, kde zvažují opatření, podle kterého by košer či halal maso bylo připravováno pro konkrétní registrované odběratele. Vedle muslimských tam protestovaly i židovské obce.
Přísná pravidla pro halal porážky zavedl i belgický region Vlámsko, který je odmítl povolit na úřady neschválených dočasných jatkách. Muslimové Vlámsko zažalovali, Soudní dvůr Evropské unie však jejich stížnost odmítl. „Tato povinnost není v rozporu se svobodou náboženského vyznání,“konstatovali soudci. Zákaz rituálních porážek platí i v dalších zemích Evropské unie, třeba v Polsku či Dánsku.
Halal jídelníček je přitom jen jednou z mnoha kulturních odlišností, kterými se islám vymezuje. Namátkou jsou to třeba také islámské šátky na školách či absence malých muslimů na hodinách v době ramadánu.
Starosta jihofrancouzského Beaucaire Julien Sanchez soudí, že alternativní jídelníček bez vepřového je jen zárodkem mnoha dalších budoucích požadavků. Proto i on trvá na jediném menu pro všechny studenty. „Prioritou musí být pro všechny bez rozdílu republika, nikoli vyznání,“prohlásil.