Renault–Nissan v krizi. Francie a Japonsko budou jednat

TOKIO Zadržení šéfa aliance Renaultu, Nissanu a Mitsubishi Carlose Ghosna kvůli finančním podvodům se řeší na nejvyšší úrovni. Dnes je v Paříži očekáván japonský ministr hospodářství Hirošige Seko, který bude jednat s francouzským ministrem financí Brunem Le Mairem o budoucnosti japonsko-francouzské automobilové aliance. Tržní hodnota Nissanu a Renaultu se od minulého pátku snížila asi o tři miliardy eur (78 miliard korun).

Nissan tento týden oznámil, že Ghosna odvolá z funkce na základě několikaměsíčního interního vyšetřování. Čtyřiašedesátiletý francouzský manažer narozený v Brazílii čelí obvinění, že zneužíval firemní peníze pro vlastní účely a podhodnocoval osobní příjmy ve finančních výkazech. V průběhu pěti let zatajil příjmy pět miliard jenů, což je zhruba miliarda korun.

Automobilky Renault a Nissan jsou majetkově propojené prostřednictvím 20 let staré struktury. Renault drží v japonské automobilce 43,4 procenta, Nissan má 15 procent akcií Renaultu a je největším akcionářem Mitsubishi.

Chtěli Japonci svobodu?

Renault, v němž vlastní 15procentní podíl francouzská vláda, zatím Ghosna ze svého vedení neodvolal. Jmenoval však dočasnou správu firmy. Ministr Le Maire uvedl, že požádal o prověření Ghosnových záležitostí francouzské daňové úřady a ty prý žádné nesrovnalosti nezjistily. Nissan manažera hodlá sesadit dnes, k podobnému kroku se chystá také Mitsubishi.

Ghosn byl podle analytika Maxe Warburtona ze společnosti Bernstein „lepidlem, které drželo Renault a Nissan pohromadě“. Dříve dokonce uvažoval o plnohodnotné fúzi všech tří automobilek. Podle informací agentury Bloomberg mají na Ghosnově odchodu zájem některé kruhy ve vedení Nissanu. Slibují si od toho, že se zbaví francouzského dozoru.

Carlos Ghosn zůstane v Japonsku ve vazbě dalších deset dní. Podle deníku Asahi Šimbun vyšetřovatelé zvažují, že obviní celou firmu Nissan jako právnickou osobu.

Podle listu Japan Times Ghosn klamal investory. Od roku 2010 se plat manažerů akciových firem přesahující 100 milionů jenů musí hlásit státu. Za porušení zákona hrozí až deset let vězení a pokuta do výše 10 milionů jenů. Společnosti pak hrozí pokuta až 700 milionů jenů (5,5 milionu eur). (fdv, ČTK)