Kdo je Peter Gero
Urbanista a architekt původem z Bratislavy. Do Německa emigroval z Československa v roce 1968. Třicet let pracoval pro magistrát Hamburku. Z toho dvanáct let působil jako ředitel plánování a výstavby centrálních čtvrtí Hamburku a stál u vzniku čtvrti HafenCity, která vznikla revitalizací bývalého přístavu. Nyní působí jako poradce města. Je členem Rady architektů a v Bratislavě spolupracuje na projektu revitalizace velkých území u Dunaje.
Praha řeší stále větší nedostupnost bydlení. Jaká je situace s dostupností bytů v Hamburku?
Poptávka je stále velmi vysoká, především po dostupném nájemném. Proto zvolil Hamburk jinou strategii než většina velkých měst. Nešel cestou restrikcí, které regulují nájemné, ale tržními prvky do toho prostředí vnikl tím, že staví intenzivně byty, respektive podporuje výstavbu bytů. Nyní se staví v Hamburku mezi osmi až deseti tisíci byty ročně. Tím se cenová hladina může udržet, či dokonce snížit.
Podle údajů hamburských statistiků se prodejní cena běžných bytů ve čtvrti HafenCity pohybuje v přepočtu okolo 105 tisíc korun za metr čtvereční. To je srovnatelná cena s Prahou, která má ale výrazně nižší průměrný plat. Jsou to reálná čísla?
Rozhodně. Navíc jsou to ceny bytů jen v HafenCity, což je čtvrť, která je velmi žádoucí a ceny jsou v ní vysoké. Ale v jiných čtvrtích mohou být ceny ještě nižší. Zásluhu má na tom i to, že má Hamburk vysoký podíl nájemných bytů, ať už soukromých, městských nebo družstevních. Město, respektive městská společnost, vlastní asi sedmdesát tisíc bytů. To je nástroj na řízení politiky bydlení.
V Praze developeři často mluví o tom, že povolení pro větší projekt získávají třeba deset let. Jak je to v Hamburku?
Přesnou statistiku nemám, ale deset let to určitě není. Pokud je projekt v souladu s územním plánem, tak se schvaluje řekněme do dvou let. Pokud je třeba územní plán měnit, tak to může být během tří let.
K HafenCity patří také budova filharmonie, která se slavnostně otevřela loni v lednu. Jak její stavba ovlivnila celou čtvrť?
Z té budovy se stal znak celé čtvrti. HafenCity bez filharmonie by nemělo takovou sílu, jako má, a dokonce ani Hamburk by nebyl tak silný. Filharmonie má tak obrovskou hodnotu, o které nikdo nesnil.
O budově koncertní síně mluví i Praha. Je takový efekt přenositelný i na Prahu?
Samozřejmě. Je ale potřeba to zažít na vlastní kůži. Hamburk neměl tolik lákadel jako třeba Berlín nebo Mnichov. Vznikem filharmonie se ale z jakési schované kvality stala kvalita veřejná. Začaly se stavět hotely, nové byty, patnáct tisíc lidí ročně se stěhuje do Hamburku. To je efekt, který může zažít i Praha. Navíc se zvyšují příjmy a z celoekonomického hlediska, i přesto, že filharmonie byla projektem, který stál 800 milionů euro, je to úspěšná stavba.