Pomáháme projektům a firmám vyrůst
AVANT je lídrem trhu nových investičních fondů kvalifikovaných investorů v České republice.
Vroce 2018 AVANT založil již 16 nových investičních fondů kvalifikovaných investorů, což představuje rekordní 46% tržní podíl v celé České republice. Prostřednictvím fondů AVANT podporuje např. výstavbu a rekonstrukci bytů, investice do nových technologií a IT, rozvoj lesního hospodářství a také výrobu české whisky. O výhodách fondové struktury jako zdroje finančních prostředků pro realizaci zajímavých projektů jsme hovořili s Pavlem Doležalem, majitelem a výkonným ředitelem této investiční společnosti.
Jak vlastně probíhá získávání financí na projekt přes fond?
Klíčový je samozřejmě investiční záměr jako takový, nejprve vyhodnocujeme parametry investice a dosavadní zkušenosti navrhovatele. Pouze u vybraných projektů zakládáme investiční fond, a to jen s partnery, kteří mají dlouholeté zkušenosti s investováním do příslušného typu aktiv a významný podíl na vlastním kapitálu fondu. Prvním akcionářem fondu je totiž navrhovatel sám, přičemž lze vložit finanční prostředky nebo aktiva, nejčastěji projektové společnosti. Poté umožňujeme vstup dalším investorům z řad kvalifikované veřejnosti, tím se posiluje kapitál fondu a lze tak realizovat více projektů, rozvíjet firmu, stavět více bytů, vyrábět více výrobků atd.
Příchodem nových akcionářů však ztrácí původní vlastník kontrolu, že?
Nejčastější právní formou fondů je akciová společnost s proměnným základním kapitálem (zkráceně SICAV), u které má plná hlasovací práva jen zakladatel, a tak je osobou ovládající právě navrhovatel záměru, zatímco investiční akcionáři mají hlavně právo na zisk a odkup investičních akcií samotným fondem za vyhlašovanou cenu. Tím lze limitovat zasahování nových investorů do řízení investic.
Není ale pak postavení investorů zásadně horší než u standardní společnosti?
Ve výsledku ne, protože je nevýhoda limitovaných hlasovacích práv převážena výhodami investičního fondu jako regulované finanční instituce. Správu majetku zajišťuje Českou národní bankou kontrolovaná investiční společnost, která má personální a technické zázemí. Naše společnost má 41 specialistů. Nakládání s majetkem fondu je průběžně kontrolováno depozitářskou bankou, přičemž tuto činnost vykonávají jen čtyři největší komerční banky v České republice. Investoři mají právo požádat o vrácení vložených prostředků v termínech dle statutu fondu. U většiny našich fondů mají navíc investoři prioritní podíl na zisku, sekundární podíl na ztrátě a v řadě případů i minimální výnos garantovaný až do výše fondového kapitálu zakladatelů fondu, což výrazně snižuje riziko. Tyto nerovné nebo lépe řečeno zvýhodněné podmínky pro investory jsou definovány ve stanovách investičních fondů přes více druhů investičních akcií (redistribuční mechanismus).
Proč je tak zajímavé mít více druhů akcií fondu?
Z principu máme ve fondu dvě rozdílné skupiny akcionářů, a to první skupinu, která se podílí aktivně na investicích a fond buď zakládá, nebo se výrazně podílí na jeho vzniku, vloží svá aktiva do fondu, zatímco druhá plně důvěřuje našim znalostem a zkušenostem se správou majetku. Aktivní akcionáři mají zájem o motivaci v případě úspěchu, na kterém se podílí svým vkladem finančním, ale i odborným, zatímco pasivní akcionáři hledají spíše jistotu a menší riziko. Proto vydáváme prioritní investiční akcie, které mají přednostní podíl na zisku fondu, například do 6 % p. a., nicméně jejich výnos je omezen například v úrovni 7 % p. a., zatímco výkonnostní investiční akcie mají až sekundární podíl na zisku do 6 % p. a., nicméně veškerý zisk nad 7 % p. a.
A redistribuční mechanismus?
Ten představuje garanci minimálního zhodnocení pro prioritní investiční akcie bez ohledu na vývoj fondu, a to v celém objemu hodnoty výkonnostních investičních akcií, kdy jsou výkonnostní investiční akcie přednostně postiženy ztrátou či poklesem hodnoty vlastního kapitálu fondu, např. oceňovacími rozdíly. Prioritní investiční akcie tak mají menší zisk a menší riziko, zatímco výkonnostní větší zisk a větší riziko. V reálu tak vyhodnocujeme při každém výpočtu hodnot investičních akcií dvě oddělené části fondového kapitálu, dle pravidel stanov redistribuujeme – přeléváme – hodnoty dle aktuálního vývoje fondu.
Tedy se jedná o obdobu zajištěných fondů?
Zajištěné fondy nejsou ničím zajištěny, jen mají konzervativní investiční strategii, proto dosahují nízkých výnosů při omezeném riziku. Naše investice mají mnohem vyšší očekávané výnosy, tomu bohužel odpovídá i riziko. Jelikož se nemůžeme vyhnout rizikům na úrovni fondu jako takového, definujeme nerovná pravidla podílu na zisku i ztrátě uvnitř fondu. Případné ztráty tak v první řadě pokrývají zakladatelé fondu přes své výkonnostní investiční akcie, pro míru zajištění je pak zásadní jejich finanční poměr vůči prioritním akcionářům.
Jaký je tedy hlavní rozdíl těchto vašich fondů oproti běžným fondům bez různých druhů investičních akcií?
Pokud má investiční fond jen jeden druh investičních akcií či podílových listů, všichni akcionáři či podílníci mají stejný podíl na zisku a ztrátě (poměrně vůči svému vkladu). Když fond hospodaří se ziskem např. 6 %, mají všichni růst 6 % (po započítání nákladů a daní fondu). Ale když fond hospodaří se ztrátou např. 6 %, mají všichni pokles 6 %. Fundamentální součástí zisku či ztráty je u investičních fondů i tzv. oceňovací rozdíl, tedy přecenění aktiv fondu. Tak i u nemovitostních fondů může dojít k poklesu hodnot investičních akcií či podílových listů přes provozní zisk z nájmů (zisk +6 %, pokles trhu nemovitostí -10 % = -4% pokles vlastního kapitálu fondu, tedy i hodnoty akcií). Naproti tomu u našich fondů s více druhy investičních akcií nemají akcionáři stejný podíl na zisku a ztrátě, prioritní akcionáři se pohybují v úzkém rozpětí od minimálního po maximální výnos, negativní oceňovací rozdíly jdou na vrub výkonnostních akcionářů, kterým na druhou stranu patří větší podíl na zisku, pokud se fondu daří nad stanovený benchmark (maximum pro prioritní investiční akcie).
Není to příliš složité na sledování, správné výpočty a vysvětlování potenciálním investorům?
Nikdo neříkal, že to má být jednoduché… celý koncept vylepšujeme již téměř tři roky, netvořili jsme složité vzorce pro vědce, vlastně jsme jen reagovali na přání zakladatelů a investorů. V tomto roce se jasně ukazuje, že o takové prioritní postavení mají investoři velký zájem, cítí se v něm bezpečněji. Svou roli hrají také jejich očekávání zpomalení růstu cen nemovitostí a obecně hospodářského růstu, tedy se vlastně pojišťují proti budoucímu propadu cen (vliv oceňovacích rozdílů).
Naše investice mají mnohem vyšší očekávané výnosy, tomu bohužel odpovídá i riziko... Případné ztráty v první řadě pokrývají zakladatelé fondu přes své výkonnostní investiční akcie.
Firmy ale získávají zdroje mnohem častěji přes úpis dluhopisů, které jsou evidentně jednodušší a čitelnější než více druhů akcií SICAV?
Ano, dluhopis je skutečně jednodušší a také levnější nástroj pro fund-raising. Do určitého objemu prostředků rozhodně doporučujeme tuto „konkurenční“cestu. Na straně investičních fondů jsou ale materiální výhody jak pro autory investičních záměrů, tak zejména pro samotné investory. Veřejné nabízení nad určitý objem je totiž u fondů snazší, nové zdroje jsou u fondů vlastním kapitálem, nikoli dluhem, investoři jsou u fondů akcionáři, partneři v projektu, nikoli věřitelé. Nezanedbatelná je výhoda 5% zdanění zisku u fondů. Z pozice investorů je fond mnohem transparentnější, více kontrolovaný a bezpečnější způsob než dluhopisy. Kontrola účelovosti použití peněz je u dluhopisů nulová, zatímco u fondů kontroluje nakládání s prostředky fondu banka. Zdanění je u dluhopisů 15 %, zatímco při odkupu investičních akcií po třech 3 letech u fondu 0 %. Investor tak získá vyšší čistý výnos dražší a bezpečnější cestou přes fond.
Investory sháníte do fondů sami, nebo využíváte outsourcing ?
V současné době máme již velký vlastní kmen investorů, ale aktuálně rozšiřujeme vztahy s investičními zprostředkovateli a obchodníky s cennými papíry, abychom byli schopni pokrýt fund-raising ve větších objemech a rychleji, nicméně v první fázi fungování konkrétního fondu dochází spíše k ověřování parametrů investičního záměru a limitovanému vstupu nových investorů, teprve později přistupujeme k veřejné výzvě k úpisu akcií.