Ulici se neustupuje
Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem o 17. listopadu a vládní krizi
Sociální demokraté při hlasování o nedůvěře vládě odejdou ze sálu, čímž fakticky podrží kabinet Andreje Babiše. Je to od nich správné řešení?
Tak z aritmetického hlediska je úplně jedno, jestli odejdou ze sálu, anebo jestli budou hlasovat proti. Protože pokud nedosáhnete 101 hlasů, tak je výsledek v zásadě tentýž. Když jsem přemýšlel o tom, proč se tak rozhodli, tak jsem si uvědomil, že ve vedení ČSSD jsou objektivně dvě skupiny, z nichž jedna je pro setrvání ve vládě a druhá pro odchod z vlády. Jediný způsob, jak tyto dvě skupiny skloubit, bylo právě toto šalamounské rozhodnutí. Mně to nevadí. Spíš mě zaujala druhá část jejich usnesení, která říká: sežene-li se 105 hlasů, přidáme svých 15 a budou předčasné volby. Víte, nemám pocit, že když děláte každý rok předčasné volby, které stojí miliardu korun, tak že tím demonstrujete něco víc než svoji vlastní neschopnost. A nejhorší na těchto lidech je, že si ani neuvědomují, že právě tímto návrhem demonstrují vlastní neschopnost. Takže v této fázi vycházím z toho, že vláda zřejmě nedůvěru nedostane. Teď jsem natáčel pravidelný pořad pro TV Barrandov. Řekl jsem, že nejsem Edvard Beneš, abych ustupoval tlaku hulákajícího pražského davu. A že ctím výsledek svobodných demokratických voleb. Právě proto, ať to dopadne jakkoli, budu usilovat o to, aby další volby byly až za tři roky.
Použil jste termín šalamounské rozhodnutí. Někdo postoj ČSSD může nazývat spíš alibismem, ne?
No, vždyť jo. Vy si myslíte, že Šalamoun nebyl alibista? Tak si, prosím vás, přečtěte jeho příběh s rozdělením dítěte na dvě poloviny.
Poslanci ČSSD ale odejdou ze sálu a tam budou nadále sedět jejich ministři. Není to absurdní?
Je to absurdní. Nicméně politika je velmi často absurdní divadlo a má jenom jednu nevýhodu. Nemá úroveň ani Ionesca, ani Becketta.
Na postoj ČSSD si stěžoval i Andrej Babiš s tím, že ho nechápe a vnímá jako politikaření. Sociální demokracie by podle něj měla vládu podpořit aktivně. Má pravdu?
V zásadě ano. Ale opakuji, že aritmeticky je výsledek tentýž.
Andreji Babišovi nabídl Tomio Okamura, že kdyby ČSSD z vlády vyšoupl, mohla by menšinovou vládu spolu s komunisty podporovat jeho SPD. Nebylo by to pro šéfa ANO jednodušší?
„Například ta příhoda s kytkami do koše svědčí o jistém, řekněme, protofašistickém charakteru části pražských demonstrantů.“
Samozřejmě nelze vyloučit, že k tomu dojde. Záleží na tom, jak se ČSSD bude chovat v dalších týdnech a měsících do svého březnového sjezdu. Nezapomeňte, že tady máte i jinou variantu. To znamená, že premiér má svaté právo vyměnit jakéhokoli člena vlády. Mohu vás ujistit, že těmto výměnám bránit nebudu.
Mimochodem, co jste říkal tomu, když se Okamura postavil vedle dalších opozičních lídrů s tím, že chtějí vyvolat hlasování o nedůvěře vládě?
Samozřejmě že dělám reklamu TV Barrandov. Tam jsem to komentoval slovy, že cudná dívka se nemá spojovat s prostitutkami.
V poslední krizi se zdáli být nejstabilnější komunisti. Jejich předseda Vojtěch Filip od začátku odmítal, že by něco měnili na svém postoji. Příští týden se koná valná hromada ČEZ, Filip zatím neúspěšně usiloval o to, aby měla KSČM zástupce v dozorčí radě. Myslíte, že teď díky svému postoji dosáhne svého?
Myslím, že není důvod, proč by v dozorčí radě ČEZ neměla mít politická strana, která toleruje vládu, svého reprezentanta. Tam nehrozí, že by měl většinu a přehlasoval zbytek. Ale má svaté právo žádat informace o polostátním podniku s, tuším, asi 70 procenty vlastnictví státu. A pokládám tento požadavek za naprosto oprávněný.
Svého člověka by v dozorčí radě ČEZ měli rádi i sociální demokraté. Tím by ale Babiš přišel v radě o majoritu, kterou v létě získal, když oběma stranám nevyhověl. Jak to podle vás dopadne teď?
Podívejte se, záleží na tom, kdo všechno se převolí. Jsou tam čtyři zástupci zaměstnanců. Myslel jsem si o vás, že jste docela informovaný. Ti čtyři zástupci zaměstnanců spolupracují s Andrejem Babišem a jsou to v podstatě jeho lidé. Vy je počítáte do k Babišovi nepřátelského tábora, což je váš hluboký omyl.
Vraťme se ještě k počátku poslední vládní krize. Spustila ji reportáž TV Seznam o údajném zavlečení Babišova syna na Krym a později o „uklizení“do Švýcarska, aby se nemohl účastnit vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Není to legitimní důvod pro kroky, které opozice dělala?
Tak pro mě je tato záležitost uzavřena prohlášením pana profesora Cyrila Höschla, který je ředitelem Národního ústavu duševního zdraví. A ten jasně konstatoval, že mladý Babiš trpí schizofrenií. Pokládám za naprostý hyenismus zneužívat nemocného člověka pro politické hrátky.
Ona reportáž ovlivnila i připomínku výročí 17. listopadu. Demonstrovalo se proti Babišovi, jeho i vaše květiny skončily v koši. Co jste tomu říkal?
Víte, já jsem byl 17. listopadu 1989 nejen na Národní třídě, ale krátce po něm i na fakultách, v divadlech, na Letenské pláni a tak dál. Mám na to krásné vzpomínky a nenechám si je vzít nějakými pitomci. Ale například ta příhoda s kytkami do koše svědčí o jistém, řekněme, protofašistickém charakteru části pražských demonstrantů. Můj názor je, že část tzv. pražské kavárny reprodukuje období druhé republiky. Reprodukuje ho nenávistností, intolerancí a hlavně tou povýšenou představou, že jejich názory jsou nadřazené názorům druhých. Já vám ovšem řeknu svůj opačný pohled. Pánové, ty názory nejenže nejsou nadřazené. Ty jsou tak pitomé, že jsou inferiorní (méněcenné, slabomyslné – pozn. red.). A ten, kdo nedokáže akceptovat, že prohrál ve volbách, si nemůže osobovat právo být soudcem české společnosti. Ostatně Praha je jen deset procent české populace. Kromě toho je řada slušných Pražanů, kteří v těch ulicích se řvoucím davem nebyli. V Brně bylo tisíc lidí, v Ostravě sto a jinde nic. Zase zveličujeme význam Prahy. A já bych docela souhlasil s větou Krnáčové o zpovykaných Pražácích.
Ve středu jste jmenoval nové členy bankovní rady a ve svém projevu jste zmínil i to, že jeden z odcházejících viceguvernérů by se měl brzy ujmout významného diplomatického postu. Nic dalšího jste neřekl, proto se chceme zeptat, kdy se stane pan Tomšík velvyslancem v Pekingu?
Jmenování pana Tomšíka prošlo vládou a já jsem povinen ctít diplomatické zvyklosti, které říkají, že se definitivně k tomu nevyjadřujeme do doby, než ten velvyslanec dostane agrément. Nemám důvod předpokládat, že by z čínské strany agrément nedostal, a protože už pan Tomšík byl se mnou na jedné návštěvě Číny a byl tam velice užitečný svými odbornými znalostmi, tak předpokládám, že všechno dopadne dobře.
Takže problémy, které s obsazením souvisely, včetně toho, že pan Poche pana Tomšíka blokoval a chtěl do Pekingu vyslat pana Kauckého, jsou vyřešeny?
Vycházím z toho, že velvyslance vládě navrhuje ministr zahraničí, vláda ho schvaluje a prezident ho buď jmenuje, nebo nejmenuje.
A když ho nejmenuje, tak přes to nejede vlak. Pan Poche není ani ministr zahraničí, ani vláda, ani prezident, takže mně dovolte citovat latinsky: Minima non curat praetor. Najděte si to ve slovníku a pochopíte, jak jsem vám odpověděl.
Nedávno jste byl v Číně na Expu pro importéry a v jeho rámci podepsala skupina PPF memorandum o spolupráci s čínskou skupinou CITIC. Co mají v plánu?
Společnost CITIC převzala aktiva po CEFC a zavázala se, že bude pokračovat investiční expanze v České republice, což je dobře.
Takže se spolupráce PPF a CITIC týká České republiky?
Samozřejmě ano. I když Home Credit má své aktivity na území Číny, Ruska a dalších zemí.
PPF však říká, že spolupráce s CITIC se týká jen čínského trhu.
Jestliže se dvě společnosti dohodnou na spolupráci, pak není důvod, aby se tato spolupráce redukovala pouze na jeden trh. CITIC přebírá aktiva CEFC, přičemž PPF dosud stála stranou spolupráce s CEFC. Znamená to, že by PPF měla hrát nějakou roli v tom, co bude CITIC dělat s aktivy CEFC na českém trhu?
Aktiva CEFC asi CITIC převezme a PPF k tomu nepotřebuje. Ale abych se vrátil k odpovědi na předchozí otázku, uvědomte si, že PPF se například velmi angažovala v mýtu. A to už není žádný čínský nebo ruský trh, to je český trh. Uvítal bych, kdyby spolupráce byla co nejširší.
Před šanghajským Expem dávala čínská strana najevo, že má zájem o zemědělské produkty z Česka. Rýsují se už nějaké kontrakty?
Včera jsem měl na Hradě ministra zemědělství Tomana. Jednání jsou blízko finalizace. Z hlediska objemu dovozu do Číny je mimo jiné velmi zajímavé sušené mléko, protože tam odpadají problémy spojené s dopravou. Z toho vyplývá, že naše přebytky se mohou uplatnit na obrovském čínském trhu.
Už před dvěma lety při návštěvě Číny říkal Bohuslav Sobotka, že jde hlavně o certifikaci pro naše zemědělské produkty. Také bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka říkal, že už je blízko k dohodě v této oblasti. Nebude to zase předčasné nadšení?
Nechci kritizovat pana Jurečku, protože už není ministrem – a dodávám: Díkybohu. Věřím odborným schopnostem ministra Tomana a věřím, že jednání dovede k úspěšnému konci.
Zjistil jste v Číně nějaké novinky ohledně zadržení šéfa CEFC a vašeho poradce Jie Ťien-minga?
Předpokládám, že pokud se s ním něco zlého stane, budu o tom informován. Dosavadní informace zní tak, že je pouze vyšetřován a nic více.
Takže je stále vaším poradcem?
Nezrazuji své spolupracovníky, dokud nejsou pravomocně odsouzeni.
Před odletem z Číny zemřel v hotelu váš lékař, delegace odletěla bez něj a později vám mnozí vyčítali, že nikdo nešel do jeho pokoje zkontrolovat, co se stalo. Jak jste tu tragickou událost viděl vy?
Zaprvé chci říct, že do pokoje se šlo a letadlo stálo na ploše dvacet minut, než jsme se dozvěděli, co s lékařem je. Když se ukázalo, že je v pokoji bez známek života, nemohli jsme už nic dělat. Neodletěli jsme, dokud jsme neměli všechny informace. Následoval hyenismus, který rozpoutal Marian Jurečka buď z hlouposti, nebo ze zášti. Ale nepřekvapuje mě to, protože podle mého názoru to byl nejhloupější ministr Sobotkovy vlády.
Máme ještě jednu otázku na závěr…
… ano? Zajímavé je, že se stále neptáte na Izrael. Já být novinář, tak se ptám především na Izrael. Zatímco v Číně vedeme obchodní jednání, v Izraeli je to hluboká spolupráce, která je dána úctou ke statečnému národu.
Nás zajímají v první řadě ekonomická témata, proto s vámi mluvíme v první řadě o Číně. Ale když už jsme u Izraele, můžeme se bavit o případu zavražděného saúdského novináře Džamála Chášakdžího.
A to se týká Izraele?
Izrael je, jak známo, v mnoha oblastech spojencem Saúdské Arábie a dělá hodně pro to, aby se tato země kvůli vraždě Chášakdžího neocitla v izolaci. Máme podle vás Saúdskou Arábii za vraždu novináře trestat?
Kdyby se podařilo dosáhnout celosvětového embarga na vývoz zbraní do Saúdské Arábie, byl bych pro to, aby se k tomuto embargu Česká republika připojila. Pokud by to byla jen izolovaná akce České republiky, tak zatraceně dobře vím – a vy to víte taky – že tam okamžitě vystartuje celá řada západních firem, které vyplní mezeru na trhu.
A teď nám řekněte, kdy přesuneme českou ambasádu do Jeruzaléma.
Vy byste toho chtěli! Nechte mě pracovat po etapách. Ty etapy byly zatím dvě: první byl honorární konzulát v Jeruzalémě před několika měsíci. Druhá etapa bude během mé návštěvy otevření Českého domu, kam se sestěhují CzechTourism, CzechTrade, CzechInvest a Czech Center. A pokud jde o třetí etapu, tak nezastírám, že můj boj za přesun ambasády do Jeruzaléma je komplikovaný. Ale já jsem zvyklý vést komplikované boje.
Proti tomu se staví ministr zahraničí Petříček.
No, proti tomu se staví spíš pan Poche. Že? Nemám rád loutky. Možná je dovedu pochopit, když je to Spejbl a Hurvínek, ale v české politice mi loutky připadají nevhodné.
To implikuje otázku, zda byste přijal návrh na odvolání pana Petříčka, kdyby s tím za vámi premiér přišel?
Každý premiér má právo navrhnout prezidentovi odvolání jakéhokoli ministra. A odpověď na vaši otázku zní: Nevidím důvod, proč bych takovou demisi nepřijal.