Vandalská politika

Čtenářů

Je to tak „jednoduché“. Nesouhlasíte s politikou prezidenta či předsedy vlády? Vyhoďte květiny, které položili k památníku událostí 17. listopadu. Stanete se „hrdiny dne“a zažijete si svoji „čtvrthodinu slávy“. Zcela vážně řečeno, jste ale stále jen pouhými vandaly a primitivy. Tím, že jste květiny vyhodili či to schvalujete, říkáte o demokracii jen jednu, zato však velmi důležitou věc, že ji vůbec nectíte.

Je vám cizí, stejně jako byla cizí pár učitelům, kteří po zvolení Miloše Zemana v první přímé prezidentské volbě sundali jeho portréty ze zdí školních tříd, aby tím „demonstrovali“dětem, že „není jejich prezident“. O tom, že v zastupitelské demokracii, která byla politickým ideálem listopadových dní roku 1989, se o volených zástupcích rozhoduje ve volbách, nevědí tito levní rádobyrevolucionáři nic. Když dopadnou volby jinak, než si představují, tak sundávají portréty, vyhazují květiny. Je to smutné a ubohé.

Varující na tom počínání je to, že má oporu v některých politicích. Pánové Fiala, Kalousek a Rakušan se dokonce označili za „demokratický blok“. Jestliže si spolu s pouličními aktivisty takto představují demokracii, patří dle našeho názoru do koše jejich představy a činy místo zmíněných květin. A také doufáme, že „cenzoři květin“nedostanou ve veřejnoprávní České televizi takový prostor a podporu ke svému „lepšolidství“a „jediné správné představě o demokracii“. To tu přece již bylo.

— František Svoboda, Otakar Ševčík Jeseník