V čem je dobrá Liga národů?
Povedená premiéra nového projektu
Ten projekt má řadu odpůrců. A těžko se jim divit, že byli (a možná ještě mnozí jsou) skeptičtí. Stačí si pustit znělku soutěže a máte pocit, že se blíží něco ponurého.
A ta hubená trofej? Viděli jste ji? Vypadá jako špatně zabalený stříbrný alobal, ze kterého cosi čouhá.
Ani název nebyl bůhvíjak originální, kdekomu se plete s Ligou mistrů nebo Evropskou ligou. Jsou si zbytečné podobné.
Ovšem zapomeňte na předsudky, premiérový ročník Ligy národů přinesl do evropského fotbalu velmi zábavný podzim s nůší zajímavých zápasů. Jak napsal anglický list The Guardian: „Inaugurační etapa se osvědčila. Je to povedený nápad.“
Češi to samozřejmě kvitují, neboť po děsivém startu nespadli do třetí divize, naopak se na úkor Slováků zachránili ve druhé. Za účast vydělali 30 milionů korun a zahráli si zápasy, které měly úplně jiný šmrnc než Přehled
Co přinesla Liga národů Vítězové nejvyšší divize (Anglie, Nizozemsko, Portugalsko a Švýcarsko) si v červnu zahrají Final Four o celkový triumf. Zároveň budou automaticky nalosováni do kvalifikačních skupin A, B, C, D pouze o pěti účastnících, aby měli na závěrečný turnaj čas. Češi obsadili v Lize národů 20. místo. Polepšili si o tři místa proti původnímu nasazení. Liga národů zároveň nahradila původní koeficient UEFA. obyčejné a často nudné přáteláky. „Když se podíváte na atmosféru v přípravném utkání a v Lize národů, je to obrovský rozdíl. Vždycky kritizujeme, když někdo vymýšlí nesmyslné turnaje, ale tenhle by se mohl uchytit. Princip je správný,“říká bývalý anglický obránce Gary Neville.
„I já se musím přiznat, že jsem přehodnotil názor. Liga národů má smysl. Největší pozitivum vidím v tom, že se potkávají kvalitativně podobné týmy, což hlavně na nižší úrovni vyloženě pomáhá,“tvrdí komentátor Jaromír Bosák z České televize. Než se celý projekt v září rozjel, tvrdil, že je to kravina, protože trenéři přijdou o poslední možnost, jak bezbolestně vyzkoušet nové hráče. Jenže trenéři pochopili, že testovat se musí i v soutěžních zápasech. A že to není na škodu.
Pomalu si sedá i systém, který vypadal složitě a odrazoval: 55 evropských zemí rozdělených do čtyř divizí, každá divize rozdělená do čtyř skupin po třech nebo čtyřech, vítězové postupují výš, nejhorší sestupují, do toho ještě možnost postoupit na mistrovství Evropy. Bla bla bla, kdo se v tom má vyznat?
Sotva se najde člověk, který vám vyjmenuje, jak všech šestnáct skupin dopadlo, ovšem pestrý podzim
Liga národů skutečně nabídla.
Navíc na všech úrovních, což je nejdůležitější poselství.
Nejvyšší level: přes francouzské mistry světa se převalili zmátoření Nizozemci, Portugalci vyhráli skupinu i bez Cristiana Ronalda, vychvalovaní Belgičané dostali příděl 2:5 od Švýcarů. Němci dál klopýtají a jen potvrdili, že jsou na startu zásadní generační výměny.
Nejnižší level: obvyklí otloukánci dostali chuť bojovat. Andorra zvládla čtyři remízy, Lucembursko tři výhry, Faerské ostrovy pět bodů, Gibraltar šest. Jen amatéři ze San Marina stále neuhráli vůbec nic. Nevstřelili ani gól.
„Pro fotbal je extrémně důležité, aby malé a přehlížené země poznaly, že mají šanci. Že si čuchnou k lepšímu a nebudou dostávat příděly na počkání,“myslí si Bosák.
Samozřejmě se pořád najdou lidé, kteří Ligou národů opovrhují. Kupříkladu Mustafa Denizli, trenér záložníka Davida Pavelky v Kasimpase, tvrdí: „K čemu? Proč? Vždyť je to úplně zbytečná soutěž.“A zdráhá se pouštět své hráče na reprezentační srazy. Pavelka mu oponuje: „Mně to přijde jako rozumná cesta, trenére. Má to kvalitu, náboj. Je to víc než přátelák.“
Ano, je to daleko víc než přátelák, protože se vlastně pořád o něco hraje. O sestup, o postup, o naději, o prestiž, o poslední nebo první šanci. Rychle to odsejpá, základní fáze se odehrála za dva měsíce. A zároveň nejde o život, takže případná porážka v Lize národů nebolí zdaleka tolik jako v kvalifikaci.
Abychom nezapomněli, nejbližší kvalifikace se losuje už 2. prosince v Dublinu. Půjde o Euro 2020, do jehož složení promluví i Liga národů. Už teď je prakticky jisté, že se na šampionátu objeví jeden nováček. O jedno místo se poperou Bělorusko, Gruzie, Kosovo a Makedonie, čili nejlepší týmy z nejhoršího patra.