Chytilmánie v New Yorku
Kluk z Pravčic se stává hvězdou na Manhattanu v nejslavnější aréně na světě.
Česká hokejová senzace znovu rozjásala Madison Square Garden. Kdo trnul, zda se Filip Chytil za New York Rangers trefí též v pátém utkání v řadě, mohl si vydechnout už po 29 vteřinách. Jeho pokus o nahrávku z pravé strany se mu vrátil na hůl, pročež puk bez otálení napálil k bližší tyčce.
Tak se zrodil vítězný zásah v partii Rangers proti Islanders (5:0).
Byť ho málokdo za mořem umí správně vyslovit, příjmení devatenáctiletého útočníka se prosazuje do historických knih National Hockey League. Fanoušci Rangers cho- vají usměvavého mláden- ce ve stále větší oblibě. Od- borníci i spoluhráči žasnou. „Co ten tam předvádí?! Je až děsivé, jaké dělá pokroky,“citoval list NY Post kanonýra Chrise Kreidera.
„Když jste v laufu, daří se úplně všechno,“řekl hloučku reportérů další forvard Kevin Hayes. „V téhle lize se zatraceně těžko dávají góly. A on je teď sází, jak se mu zachce.“
„Od prvního dne jsme viděli, jak je extrémně šikovný,“přidal se věhlasný brankář Henrik Lundqvist. „Takoví borci mohou rozhodnout spoustu partií.“
Po sedmnácti startech v sezoně 2018/19 se Chytilovi ve střelecké kolonce škaredila nula. A pak? Otevřela se stavidla. Bouchly saze.
Minulé pondělí skóroval proti Vancouveru, ve čtvrtek proti Islanders, v sobotu proti Floridě, po víkendu proti Dallasu a předevčírem opět proti rivalům Islanders.
Jako první teenager za 92 let od založení klubu natáhl střeleckou šňůru na pět mačů, což se mu povedlo jako prvnímu nováčkovi Rangers od prosince 2005, kdy se coby pobočník Jaromíra Jágra dokonce šestkrát po sobě prosadil Petr Průcha.
Stejně jako Chytil se od výluky v ročníku 2004/05 před dvacátými narozeninami blýskli hoši Crosby, Stamkos, Laine, Jordan Staal, Couturier a Matthews.
Do vybrané společnosti se přihlásil pokorný chlapec z obce Pravčice na Kroměřížsku, u níž se potok Roštěnka vlévá do říčky Rusavy. Loni se prosadil do místní kroniky událostí: „Pomolog Václav Tetera oslavil sedmdesátiny. Konal se 45. ročník Běhu vítězství a 40. ročník Hanáckého poháru v parkurových závodech. Filip Chytil se stal součástí New York Rangers. Karolína Rozsypalová reprezentovala na hasičské olympiádě ve Villachu. V Sokolovně proběhl dvacátý Country bál.“
Nyní Chytil září v samém středu světa. Ve věčně tepajícím srdci New Yorku. Válí za Rangers, kteří představují v NHL jakousi šlechtu. Sídlí na Manhattanu, jejich halu dělí jen jeden blok od Broadwaye, nedaleko se pyšně tyčí k nebi Empire State Building. Nejvyhecovanější bývají bitvy s Islanders.
V poslední době Rangers úpěli v hanbě, nenáviděným „vesničanům“podlehli osmkrát za sebou. Ve středu se však v Garden konala slavnost. 5:0! Obecenstvo se tetelilo blahem. „Chytil získával kotouče, rozdával je nebo se s nimi tlačil k brance,“chválil deník NY Post.
Jeho dovádění doma v Uherském Hradišti v obýváku znovu sledoval jeho agent a bývalý kanonýr Jaroslav Balaštík. „Dívám se pokaždé. Nemám moc klientů, kteří hrají v NHL. Přesně jednoho,“poznamenal. „Co Filip prožívá, je odměna za trpělivost a dřinu. Prvních sedmnáct zápasů ho nezlomilo, naopak ho posílily a teď vše zúročuje.“
S Chytilem si v létě pětkrát pronajali kluziště a trénovali zakončení, v němž Balaštík sám vynikal. „Jde o drobnosti: Aby pálil pohotově a pokud možno nahoru, protože brankáři jsou čím dál lepší.“
Velebí nadaného hocha za vnímavost a učenlivost. Probírají každý zápas. Radí mu, jak si najíždět, aby dostával puk do nejvýhodnějších pozic. Připomíná mu, že střelec je o myšlenku napřed před gólmanem, který na něj jen reaguje. Jak výhodu využít? „Musíš být rychlý, překvapit ho, třeba využít beka jako clonu,“přenáší své vědomosti na reprezentanta nové generace.
Náhlý závan slávy na Manhattanu leckterému junákovi zamotá hlavu. Nicméně Balaštík se o Chytila nebojí: „Pokud bude mít nějaké sebevědomí, tak se projeví na ledě, kde ho klidně může ukazovat.“Znamenitý hokejový student je též vychovaný a zdvořilý. Přesto by byl omyl vidět v něm oukropečka. Rodiče Lenka a Rostislav se trochu obávali, jak se zabydlí ve velkoměstě. Zbytečně.
Sice u něj právě je maminka, ale brzy odletí. „Filip se sžil s prostředím, působí sebevědomě a spokojeně. Nepotřebuje, aby ho máma dirigovala,“říká Chytil starší.
Junior si stále víc věří i na ledě, Chytilmánie může trvat dál. A kdo ví, třeba se jednou přidá k významným osobnostem Pravčic – etnografovi Vojtěchu Darebníkovi, vědci Václavu Rozkošnému či Františku Štouračovi, jenž sepsal dějiny obce.