Ledecká: Na lyžích jsem dál na začátku
Duch senzace, kterou letos způsobila na promrzlém Korejském poloostrově, s ní putuje dál. A s příjemnými následky.
„Mám tu rok od roku lepší apartmá. Teď už i s krbem, několika koupelnami, ložnicemi a tak,“žertuje Ester Ledecká. A vážněji dodá: „Ubytování je excelentní. Mám pocit, že mě všichni rozmazlují.“
Jak by si jí také nevážili! Do proslulého kanadského střediska Lake Louise dorazila jako olympijská vítězka, jako autorka počinu ze zlatého fondu sportovního science-fiction: na hrách v Pchjongčchangu se od ní čekal triumf na snowboardu, ona si ale k němu přibrala i lyžařský. Nyní začínají časy nejtěžší. Časy obhajoby.
A sama sněhová všeumělka Ledecká si nejlépe uvědomuje, že výraz „obhajoba“zatím smí používat jen v jednotném čísle.
„V lyžování jsem pořád ještě na začátku. Přemýšlím, kolik jsem vlastně jela sjezdů ve svěťáku… Deset, jedenáct? Super-G dejme tomu devět? To není nic,“uvedla Ledecká, která se do závodění v Lake Louise pustí v pátek; zatím má za sebou sjezdařské tréninky.
Své starty ve Světovém poháru měla spočítány naprosto přesně. Pohled na výsledky pak ještě více zdůrazňuje to, že se v únoru na svazích střediska Čongson přihodilo cosi jako sportovní zázrak. V super-G jsou jinak jejím maximem dvě 19. místa, navíc z předminulé sezony. V té olympijské absolvovala ve Světovém poháru pouhé čtyři závody tohoto typu: dva nedokončila a jinak obsadila 24. a 44. pozici.
„Jsem si této reality vědomá,“říkala v říjnu na tiskové konferenci v Praze. „Spousta lidí ode mě asi očekává víc, než čeho jsem v této fázi kariéry schopná.“
Oprostěme se zatím od snowboardingu, v němž čněla nad rivalkami jako Usain Bolt v nejlepší formě nad ostatními sprintery – oba dokázali být „o parník“lepší i rychlejší.
Lyže, to je poněkud jiný příběh. Těžší disciplína. Větší tlak. Nesrovnatelně početnější konkurence.
„Musím v tom lyžování přidat,“usmála se z Kanady. „Pro mě osobně je vítězství ve Světovém poháru, kde jsem už potřetí v řadě získala velký křišťálový glóbus ve snowboardingu, významnější než olympiáda. Je těžší dlouhodobě podávat stabilní výkony a udržet si formu celou sezonu.“
Korejská pohádka jí přinesla vše, co takové příběhy v 21. století generují: peníze, slávu, servis. Zástupci firmy Atomic do Lake Louise přivezli Ledecké nové lyže, o nonstop pozornosti pořadatelů už řeč byla. Předsezonní tréninky zajížděla výtečně a držela se mezi špičkou, ale ona sama ještě ve vlasti upozorňovala: „Všechno záleží na tom, jak se v den závodu vyspíte.“
Po sezoně snů proto přichází sezona otázek a neznámých. Čeho je na lyžích reálně dlouhodobě schopná? Budou jí očekávání zatěžovat nohy, nebo zlatou Ester fandění věrných požene vpřed jako příznivý vítr? A jak nakonec dopadne dosud nerozseknuté dilema, když se mistrovství světa v obou sportech konají v únoru souběžně?
Jisté je, že jí nechybí to, díky čemuž se stala jednou z nejvýraznějších tváří olympiády v Pchjongčchangu. Zápal. Ochota dřít. A vášeň, ba láska k zasněženým svahům. „Já se těším na všechny závody úplně stejně, protože ráda závodím. Za cílovou čárou pro mě ten největší ‚mejdan‘ ale končí. Ze všeho nejvíc mě baví právě jízda,“řekla. Kolik zábava přinese trofejí, to se začne ukazovat na konci týdne.