Proč panda do Česka nepřiletí
Kdo může za to, že Česko nebude mít pandu ve výběhu? Prezident se pře s ředitelem Zoo Praha. Příběh černobílého medvídka tak jde do neslavného finále.
Pokud chce někdo vidět pandu, musí za ní zajet do Vídně. Tady u pandince v zoologické zahradě schönbrunského zámku začíná a asi i končí „pandagate“, příběh českého snu o černobílém medvědu, žvýkajícím bambus.
Právě při výletu do Vídně, když stál frontu před výběhem, napadlo tehdy ještě ministra financí Andreje Babiše, že by si mohl na farmu Čapí hnízdo páreček pand přivézt, aby s dětmi nemusel za pandou jezdit. Svůj plán tehdy svěřil médiím. „V Čechách ještě nemáme pandu. Když půjdu do důchodu, budu na ni koukat, jak okusuje ten bambus, a budu klidnej, až vypadnu z politiky,“žertoval tehdy Babiš pro server iDNES.CZ. Ale ukázalo se, že je to nereálné i pro miliardáře. Proto podpořil snahu ředitele pražské zoo Miroslava Bobka získat tuhle zvířecí celebritu pro trojskou zahradu.
Sehnat pandu ale není jen tak. Nedá se koupit ani se pro ni nedá zajet do Číny a tam si ji odchytit nebo ji s nějakou jinou zoo vyměnit za rodinku surikat, dvě žirafy a malou gorilu. Čínská vláda totiž provozuje něco, čemu se říká „pandí diplomacie“. Panda je úspěšným nástrojem čínské zahraniční politiky. O zapůjčení rozhoduje přímo čínský prezident, proto když někam přijede dalajláma, daná země riskuje, že o pandu (pokud ji samozřejmě má) přijde. A řada politiků si dobře rozmyslí, jestli jim selfíčko s dalajlámou nebo nějakým disidentem stojí za smutné tváře dětí jeho voličů. Pro příklad není potřeba chodit daleko, v roce 2013 navštívil Rakousko tibetský dalajláma. Peking ihned pohrozil tím, že si medvědy odveze. Vídeň reagovala přesně tak, jak Peking čekal. Vídeňští diplomaté hned ujistili ty čínské, že návštěva duchovního vůdce okupované země nic nemění na její podpoře územní nedělitelnosti Číny.
Zatím naposledy vyslala Čína černobílé diplomaty do Finska. Loni podepsal prezident Si Ťin-pching smlouvu a Finové je od Číňanů dostali jako dárek ke sto letům nezávislosti. Ostatně Finsko bylo první západní zemí, která navázala politické vztahy s komunistickou Čínou v roce 1950.
V moderních dějinách jako první využil pandí diplomacii čínský nacionalistický prezident Čankajšek, když v roce 1941 daroval do New Yorku medvědí páreček jako poděkování za americkou podporu ve válce proti Japonsku. Jeho komunističtí protivníci, kteří ho po 2. světové válce vyhnali na Tchaj-wan, v jeho vynálezu pokračovali.
Pandy jsou ale jen pronajaté, přičemž cena pronájmu se liší případ od případu. Nezřídka jde ale o skutečně velké peníze. Spojené státy platí milion dolarů ročně.
Zájemci o jejich získání musí splnit vše, co Číňanům a jejich pandám na očích uvidí. Musí jim nabídnout prvotřídní infrastrukturu v podobě pavilonu připomínajícího palác, vysoké platy pro čínské experty a musí smluvně zajistit, že medvíďata, ale i cokoliv jiného, jako třeba pandí sperma, krev, srst nebo pandí mrtvola, nadále zůstává majetkem Čínské lidové republiky.
Praha se snažila. Ale málo
Zhruba ve dvou desítkách zoologických zahrad po celém světě momentálně žije asi padesátka pand. V Evropě mají kromě Rakušanů svou pandu i v Berlíně, ve Francii, v Nizozemsku a Španělsku.
Nestačí ale čekat, až vám čínský prezident ikonické zvíře přiveze. Žadatel musí takříkajíc vyjít štěstíčku naproti. Praha za primátorky Adriany Krnáčové přijala memorandum o spolupráci mezi hlavním městem a Pekingem, kde byla i kritizovaná preambule o jednotné Číně. Primátorka také byla v Číně a o pandě jednala. Hlavní město už začalo plánovat mimořádný pavilon. Podle ředitele Miroslava Bobka to je běžná praxe, Číňané chtějí vědět, kam panda přijde a jak tam o ni bude postaráno. Za minulé pražské koalice také ustalo do té doby běžné vyvěšování tibetské vlajky na budově magistrátu. Podle tehdejší opozice právě proto, aby město nedráždilo Číňany a nepokazilo si šanci.
Český sen o párečku černobílých medvědů se začal rozplývat tento týden. „Přípravy se před několika měsíci pozastavily z toho důvodu, že prezident Zeman svůj čínský protějšek o pandy velké nepožádal a pro Českou republiku je nezískal. To jsou bohužel politické kroky, které nejsme schopni ovlivnit a bez nichž získání pand nepřipadá v úvahu,“uvedl na svém facebookovém účtu Bobek.
Reakce Hradu přišla nečekaně rychle. „Prezident tady není od toho, aby jednal o zvířatech, ale o lidech,“uvedl Miloš Zeman v pořadu Týden s prezidentem. Podle něj měl jednat především ředitel zoo. „Rád bych se přimluvil, kdyby toto jednání bylo neúspěšné, ale pokud vím, on ani nejednal,“dodal Zeman.
S tím Bobek nesouhlasí. „Panda velká skutečně není zvířetem, o jehož poskytnutí spolu mohou jednat pouze ředitelé zoologických zahrad nebo primátoři příslušných měst,“uvedl Bobek. Pravidla pandí diplomacie jsou podle něj jasná – hlava státu se domlouvá se svým protějškem. Bobek také potvrdil, že o pandě v Číně jednal – jak on, tak zástupci hlavního města.
Jenže teď po volbách přišli noví zástupci Prahy. „Neodmítáme umístění pandy do pražské zoo, pan prezident nepožádal, a tak my nemáme co řešit,“uvedl primátor Zdeněk Hřib. Stejně mluví i radní Petr Hlubuček, který má zoo v gesci. Panda dnes není podle něj na pořadu dne. „Panda by Zoo Praha jistě slušela, ale proč platit Číně 20 milionů ročně za pronájem, když Čína ty peníze nejspíš použije na průmyslovou špionáž proti nám, jak uvádějí zprávy BIS. Radši budeme chovat gorily...“uvedl na svém twitterovém účtě Hlubuček.
Palác jménem pandinec
Zatím není jasné, jaký bude další osud připravovaného pandince. Ten má vyrůst na místě výběhu ledních medvědů a sousedního výběhu klokanů. Stavba, kterou Číňané podmiňují zapůjčení ikonických černobílých medvědů, přijde na 200 milionů.
V urbanisticko-architektonické soutěži zvítězil projekt společnosti AND. Součástí komplexu měla být čínská restaurace s výhledem na Prahu, prodejna suvenýrů nebo expozice dalšího mimořádně vzácného druhu – langurů čínských, takzvaných zlatých opic.
Projekt pavilonu potvrzuje výjimečnost pand. V pavilonu měly mít veškeré možné pohodlí. K jejich ochlazení mělo sloužit brouzdaliště a potok, ve výběhu měla být tráva a zeleň, jež umožní udržet chladnější mikroklima. Vítězný návrh počítá s různými šplhacími konstrukcemi a kmeny. Součástí komplexu měla být i veterinární ošetřovna s malým operačním sálem a laboratoří určená jen pro pandy. Zoo už na počátku projektu avizovala, že pokud se nepodaří získat pandu, do pavilonu se může nastěhovat indický medvěd pyskatý.