Deset let čekala. Ale odpustila
Vottawském National Arts Centre se sešla asi stovka hostů, středoškoláci zapěli národní hymnu O Canada! a Christine Girardová se slzami v očích pronesla: „Moc vám všem děkuji.“
Toto je další absurdní příběh na téma vrácených olympijských medailí. Kanadská vzpěračka přidává kapitolu ještě divnější než obvykle, neboť jí kvůli dopujícím soupeřkám předali „placky“hned dvě.
V Pekingu 2008 byla okradena o medaili (skončila čtvrtá).
A v Londýně 2012 jí dvě podvodnice sebraly zlato (skončila třetí).
„Není pochyb o tom, že by můj život vypadal jinak,“pronesla.
Olympismus se stále nemůže vyvléci z koloběhu, který připomíná fungování orwellovského ministerstva pravdy – minulost je neustále přepisována do verzí, které zrovna vyhovují. Pohled na výsledky vzpěraček z londýnských her je tristní. Z 21 medailistek bylo kvůli dopingu vyzmizíkováno rovných 10! Mezi nimi i Majja Manezová z Kazachstánu a Světlana Carukajevová z Ruska, které původně skončily před Girardovou. V Pekingu se do pořadí před ni podloudně vloudila jiná Kazaška Irina Někrasovová.
Z českých sportovců aktuálně na své medaile čeká biatlonová štafeta žen ze Soči; ze čtvrtého místa poskočila na třetí, stříbrné Rusky dopovaly. Před nimi převzali se zpožděním nejcennější relikvie svých kariér třeba zápasník Marek Švec, oštěpař Vítězslav Veselý, diskařka Věra Cechlová-Pospíšilová, lyžařka Kateřina Neumannová.
Zrovna ona byla v běžeckém lyžování hvězdou, měla skvělou kariéru i křivdě navzdory. Jiným ale absence olympijské medaile vše zkomplikovala. Včetně kanadské vzpěračky.
„Trénovala jsem v přístřešku pro auta,“vzpomíná. „Sebraný bronz bolel ještě víc než sebrané zlato. Jen si představte, kolik bych tehdy získala pozornosti. Jak by z toho celé vzpírání těžilo.“
To by rozhodně podepsal třeba Švec – zápas zůstává v Česku zcela minoritním sportem. Někdy bývají osudy ještě fatálnější: americká výškařka Chaunté Loweová na olympiádě v Pekingu skončila šestá a pak ve vlasti kvůli šířící se ekonomické krizi její muž přišel o práci a zabavili jim dům. Jenže teď už je z ní bronzová olympionička, tolik soupeřek vypadlo! Dostat tehdy Loweová odpovídající prémii, podporu a uznání, nemusela by absolvovat všechny ty nervy a potíže...
Z tohoto pohledu působí olympiády pomalu jako jeden velký podvod. Paradoxně s tím ale nesouhlasí žena, kterou okradli.
„Nezlobím se na ně,“řekla Girardová, máma tří dětí, o soupeřkách z bývalého sovětského bloku. „Spíš je mi jich líto. Jsou ze zemí, u kterých se systematicky dopovalo. Nejspíš to asi ani nebyla jejich volba. Všechno jsem musela delší čas strávit, ale teď to chápu. Svým i cizím dětem můžu ukázat svoje medaile s tím, že je možné vítězit čistě. Každému můžu říci: Vyplatí se věřit, vyplatí se bojovat férově.“
Jen často potřebujete mnohem víc času, než by olympiádám slušelo.