AKK? Němci nechtějí riskovat

Navenek šlo v Hamburku o to, vybrat nové vedení nejsilnější německé politické strany. Ale nebyla to jen volba, nýbrž hlavně diagnóza současného stavu CDU i celé německé společnosti.

Zvolení nové předsedkyně CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové je zhuštěný výraz toho, v jakém stavu tato strana je a jaký názor mají její funkcionáři na to, co je vlastně cílem jejich práce. Prohra Friedricha Merze ukázala, že členové CDU se jen těžko nadchnou pro politiku, která má nějaký profil. Stejně jako se němečtí sociální demokraté neodváží důrazně nastolit otázku rovnosti, nejsou křesťanští demokraté ani křesťanští, ale ani konzervativní.

Delegáti na sjezd byli samozřejmě pečlivě vybráni a jejich složení ovlivnila nekonečná vláda Merkelové. Ale spiklenecká teorie moc nevysvětluje. V CDU totiž opravdu převládá postoj: hlavně nic neriskovat. A vlastně je to oprávněné, protože to odpovídá i stavu německé společnosti.

Na jedné straně zvedlo volební preference CDU již pouhé sdělení, že se na hamburském sjezdu nebude jen potvrzovat předsedkyně Merkelová, ale volit někdo jiný. Němečtí voliči vyslali volebnímu kongresu v Hamburku jasnou zprávu. Kdokoliv bude lepší než Merkelová. Ale většina delegátů došla k závěru, že moc odlišného vůdce CDU si německá společnost nepřeje.

Prý rozhodlo i to, že Krampová-Karrenbauerová pronesla lepší projev než Merz; přitom ani jeden z nich není zvlášť dobrý řečník. Merz mluvil spíše v seminárním stylu, skoro dvakrát tak dlouho, než bylo vymezeno. Ale mluvil o změně a sám ji ztělesňoval. Krampová-Karrenbauerová mluvila o sobě a hlavně o jednotě a stabilitě.

Před sjezdem jsem si myslel, že blízkost k Merkelové bude pro Krampovou-Karrenbauerovou polibkem smrti. Ale situace v CDU je horší, než jsem se domníval. Delegáti nakonec volili podle nevysloveného pravidla Merkelové: „Náš politický program je to, co si právě teď myslí lidé ve velkých městech.“A volba Krampové-Karrenbauerové odpovídá převládajícímu životnímu postoji větší části německé konzumní společnosti; charakterizuje ji změkčilost, sytost a flegmatičnost.

Radost na všech stranách

Volbu Krampové-Karrenbauerové vítají salonní levičáci v médiích, na univerzitách a i většina těch, kteří pracují ve státním aparátu. Prostě ti, kteří nenesou skutečnou odpovědnost, ale rozdělují státní peníze. Friedrich Merz a Jens Spahn by rušili jejich zažitý způsob myšlení a práce. A proto dělala většina médií všechno pro to, aby snížila Merzovy šance. Pravda je ale i to, že on jim jejich útoky usnadnil.

Radost panuje také na obou protipólech německého politického spektra. Zelení jsou spokojeni, protože tajná touha Merkelové jít s nimi do koalice by pod Merzem nepřipadala v úvahu. S případnou kancléřkou Krampovou-Karrenbauerovou se stejně jistě uskuteční.

Merkelová se pokusila svou politiku mumifikovat. A alespoň zatím vypadá Annegret Krampová-Karrenbauerová jako její mladší dvojnice. Na rozdíl od Merkelové je katolička a tvrdí o sobě, že je konzervativnější než Merkelová. Zatím to doložila pouze tím, že se vyslovila proti manželství pro všechny. Ale toto téma již Merkelová vyřešila po svém.

A proto se raduje i Alternativa pro Německo (AfD). S předsedkyní a možnou kancléřkou Krampovou-Karrenbauerovou má AfD růst podpory zajištěný. Spokojeni

Prohra Friedricha Merze ukázala, že členové CDU se jen těžko nadchnou pro politiku, která má profil.

jsou jistě i Svobodní demokraté (FDP). Merzova víra v samospasitelnost trhu je sice chybná, ale má jak v CDU, tak ve společnosti stále ještě dost přívrženců. Ti budou po hamburském sjezdu hledat nový ideologický domov.

Co se vlastně rozhodlo

Ve skutečnosti moc nezáleží na tom, jak se jmenuje předsedkyně CDU. Rozhodující bude, zda se jí podaří odbourat aspoň ty největší programatické absurdnosti, které Merkelová prosadila. Zkrátka a dobře: CDU by potřebovala konzervativní renesanci. Jinak skončí tak neslavně, jako se to stalo německým sociálním demokratům.

Ale polovička delegátů hamburského sjezdu k tomu nenašla odvahu. S novou předsedkyní CDU zvolila raději riziko pokračujícího skluzu preferencí k dvaceti procentům než riziko opravdu profilované pravicové politiky.

Když CDU pod Krampovou-Karrenbauerovou neuspěje ve volbách ve spolkových zemích, jsou připraveni její vyzyvatelé. Je to ministerský předseda severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a ministr hospodářství Peter Altemaier. Oba jsou všemi mastmi mazaní profesionálové, ale programatickou renesanci CDU od nich očekávat nelze. Tyto mužské klony Angely Merkelové se zatím rozhodly vyčkat.

A dobře vědí proč. CDU je názorově rozpolcená a její politika se pod kancléřkou Merkelovou zásadně měnit nebude. Vzhledem k tomu jsou termíny politických zkoušek, ve kterých musí mít Krampová-Karrenbauerová úspěch, příliš blízko. Zemské volby v Brémách 26. května, v Sasku a Braniborsku 1. září a v Durynsku 27. října.

A navíc se 26. května odehrají volby do Evropského parlamentu. Ty budou mít tentokrát mnohem větší význam než doposud. Všechny německé strany jsou proevropské, ale rychle rostoucí množství voličů je protievropské. Za těchto okolností patrně dojde k tomu, že eurokritická AfD dosáhne ve všech spolkových zemích srovnatelné, anebo lepší výsledky než CDU. A za to již ponese politickou odpovědnost nová předsedkyně strany.