Jen holé lebky? Antisemité v Evropě už mají novou tvář
Letos je to 80 let, co Německem otřásla křišťálová noc. Podle nedávného průzkumu to však vypadá, že v Evropě se na holokaust už zapomnělo.
Dagmar Langová
BERLÍN Učitelce Rachel se změnil život v noční můru poté, co ve škole přiznala, že je Židovka. „Na učebnicích jsem našla svastiky, kreslili penisy kolem mého jména na tabuli, ve třídě na mě křičeli: ‚Hej, Židovko!‘“popsala stanici CNN svou zkušenost z německé školy. Už učí jinde a své náboženství opět tají. Ani vedení školy, ani policie jí totiž nepomohly. Nebraly její stížnosti vážně.
Počet útoků na židovské učitele a žáky v německých školách poslední roky prudce narůstá. Na židovskou dívku křičeli, že patří do plynu, 14letého chlapce zase spolužáci zkopali, protože je Žid. Foukali mu cigaretový kouř do obličeje a ptali se ho, jaké je to je být poslaný do sprch.
„Holokaust? Co to je?“
Problém se ale netýká jen Německa, kde je dnes ve školách nejčastější nadávkou slovo Žid bez ohledu na to, kdo jím je, anebo ne. Kromě Izraele není na světě stát, kde by Židé tvořili více než dvě procenta populace. Průzkum CNN, který se v Rakousku, Německu, Británii, Francii, Polsku, Maďarsku a Švédsku dotazoval sedmi tisíc lidí, ukázal, že více než třetina Evropanů si myslí, že v jejich zemích žije mezi třemi až deseti procenty Židů a že tam mají příliš velký vliv.
Pět procent z dotázaných dokonce uvedlo, že nikdy neslyšeli o holokaustu. Mezi Francouzi ve věku od 18 do 34 let to byl každý pátý. V Rakousku, kde se narodil Adolf Hitler, pak 12 procent mladých. O holokaustu neví nebo ví velmi málo 40 procent mladých Němců. Experti to vysvětlují tím, že nemají pocit, že by se jich to týkalo, a je to pro ně minulost, která s dneškem nemá nic společného.
Našli se i tací, kteří v sondáži uvedli, že za antisemitismus si mohou Židé sami, anebo jako příčinu svých protižidovských postojů uváděli jednání Izraele.
Značná většina násilných útoků na Židy v posledních letech ve Francii byla spáchána muslimy. Ti si svou nenávist vozí ze svých domovských zemí a příčinou je Izrael. Také Švédsko či Nizozemsko registrují větší počet útoků na košer obchody a synagogy poté, co se tam zvýšil počet muslimů.
Je za tím výchova i média, kdy například palestinské učebnice nabádají k zabíjení Židů. Snad nejvíc šokující letos byla reportáž v palestinské televizi, kde byly použity fotky zavražděných Židů při holokaustu a u toho informace, že jde o Araby zavražděné Židy.
Podle německo-židovského historika Michaela Wolffsohna se muslimský antisemitismus v Evropě spojuje s tím levicovým, jemuž je Izrael rovněž trnem v oku. Britská policie začátkem listopadu začala vyšetřovat antisemitské projevy členů opoziční Labouristické strany. Podle tisku například jeden z nich na sociální síti vyzýval k tomu, aby se Británie „zbavila Židů“.
Nejsem antisemita, ale...
„Když jste Židem v Německu, cítíte útoky ze všech stran,“říká devatenáctiletý Florian Mätzschker. Situace tam došla tak daleko, že letos v dubnu německá židovská obec svým členům doporučila, aby místo jarmulky nosili kšiltovku.
Německo nasadilo do škol na 170 expertů proti šikaně, zřídilo i linku pro oběti. Ale podle Felixe Kleina, který letos v dubnu usedl do nově vzniklé funkce komisaře pro antisemitismus, je pro ně velmi těžké celý problém uchopit, i když na druhou stranu ho mnozí přehlížejí.
Ze situace v Evropě je často viněn nárůst popularity stran, které jedou na vlně proti migraci. V důsledku jejich rétoriky prý padlo tabu, pokud jde o urážky a rasistické výlevy hlavně na sociálních sítích.
Michael Wolffsohn však tvrdí, že v případě krajní pravice jde o diskriminaci Židů, ale muslimský antisemitismus je nejagresivnější a likvidační.
Americký server Algemeiner začátkem roku ve svém komentáři napsal, že „nenávist vůči Židům je dnes cool“hlavně mezi mladými, kteří poslouchají rap. V Evropě ho zastupují často právě muslimští hudebníci.
To, co se v Evropě děje, je však dáno i politikou, kdy se o Palestincích často hovoří jen jako o obětech, zatímco o Izraelcích jen jako o agresorech.
Vinu na tom mají i politici a některé nevládní organizace. Jako příklad Algemeiner uvádí, že když v Amsterdamu mával jeden muslim vlajkou Islámského státu a křičel Smrt Židům, nikdo nezasáhl. A když na propalestinské demonstraci ve Vídni křičeli: Smrt Židům, byli zatčeni tři Izraelci, který tam byli na protidemonstraci. Kvůli tomu, že prý provokují.
Hlavně na levici zaznívá, že nejsou žádní antisemité, že jen kritizují Izrael. Samozřejmě, kritizovat je možné jakýkoli stát. Ovšem popírat právo Židů na jejich domovskou zemi, už je něco jiného. Stejně jako popírat právo Izraele na existenci nebo ho vinit ze všech problémů na Blízkém východě. To podle Kennetha Jakobsona z americké Ligy proti hanobení už antisemitismem je. Stejně jako to, když někteří srovnávají Izrael s nacistickým Německem. To všechno totiž antisemitismus podle něj legitimizuje.
Na útěku
Zatímco ještě před zhruba deseti lety se nadšeně psalo, jak Židé znovu objevují Berlín a přicházejí z Izraele, po roce 2015, kdy přišla migrační vlna, se to mění. Podle rabína Dorona Rubina mnozí teď uvažují o odchodu do Izraele.
Ve Francii se vlna odchodů do Izraele zvedla už před lety a nyní nervozita narůstá i mezi britskými Židy. Podle izraelského listu Jediot Achronot o stěhování do Izraele uvažuje 40 procent z nich, a to kvůli útokům na ně i z obav, že v příštích volbách vyhrají labouristé v čele s Jeremym Corbynem, kterého považují za antisemitu.