Skandál, který budí rozpaky

K získání výpovědi whistleblowera z Danske Bank mají české úřady daleko. Navíc není jisté, zda ví o konkrétních transakcích

PRAHA Koncem listopadu prohlásil v Evropském parlamentu bývalý zaměstnanec dánské banky Danske Bank Howard Wilkinson, že kauza údajného praní špinavých peněz z Ruska má i českou větev. A že pokud by české úřady měly zájem, může jim dodat konkrétní informace. Česká finanční rozvědka má proto podle informací MF DNES nyní k dispozici schéma, na němž Wilkinson popisoval způsob, jakým se podle něj praly ruské peníze. Experti z finančně-zpravodajské komunity jsou však zatím opatrní. „Schéma, jakým obecně probíhá legalizace špinavých peněz, známe, konkrétní informace ale neexistují,“dodává k tomu vysoce postavený zdroj redakce z Finanční správy. V Česku je třeba k obvinění z praní špinavých peněz zjistit takzvaný zdrojový trestný čin (například, že finance pocházejí z obchodu s drogami). A ten v aféře Danske Bank nikdo nespecifikoval.

Skandál se týká transakcí v celkové hodnotě přibližně 200 miliard eur, tedy přes pět bilionů korun, které proběhly v letech 2007 až 2015 v estonské pobočce Danske Bank.

Po jeho vypuknutí odstoupil výkonný ředitel Danske Bank Thomas Borgen (přestože audit banky mu přímou odpovědnost nedával). Borgen uvedl, že interní vyšetřování se týkalo asi 15 tisíc klientů banky.

Většina peněz měla pocházet z „potenciálně nelegálních aktivit v Rusku“.

Jenže právě to je kámen úrazu kauzy. Zatím stále jde totiž o údajně „špinavé peníze“, tedy podezřelé prostředky. Aby šlo o praní peněz, musí je úřady spojit s konkrétní trestnou činností, což bude vzhledem ke stáří transakcí zřejmě velmi složité.

Cesta k informacím

Wilkinson, který na transakce upozorňoval vedení banky a rezignoval poté, co manažeři odmítli vyslyšet jeho připomínky, vypovídal v minulých měsících před dánským i Evropským parlamentem.

Případ má potenciál vážně poškodit finanční stabilitu Dánska. „Problémy s praním špinavých peněz v jediné bance by se mohly rozšířit na celý finanční sektor a mohly by ovlivnit finanční stabilitu,“uvedla k tomu dánská centrální banka.

Podle informací MF DNES proto Wilkinsonova tvrzení o tom, že se podobná praxe týkala i Česka, vzbudila nevoli jak mezi tuzemskými bankami, tak v České národní bance, která na finanční trh dohlíží.

Oficiálně však ČNB pouze uvedla, že ve spolupráci s finanční rozvědkou se věcmi, které zazněly v Evropském parlamentu, zabývá.

Zdroje MF DNES k tomu dodávají, že způsob, jakým se Finanční analytický úřad (FAÚ) může dostat k Wilkinsonově výpovědi, je poměrně složitý. Finanční rozvědka totiž nemůže nikoho vyslýchat, musela by to za ni udělat například česká policie.

Mezi lidmi z Finanční správy však panuje ohledně podobných skandálů skepse. Experti ze zpravodajsko-finanční komunity dodávají, že zatím jen zlomek zjištění, která se díky whistleblowerům a novinářům dostala na veřejnost, byl využit k vyšetřování. „Například z velké kauzy Panama Papers (v níž šlo o využívání fiktivních firem z daňových rájů k údajným daňovým únikům – pozn. red.) v současné době v Evropě žádný velký kriminální případ nevzešel,“poznamenal vysoce postavený zdroj MF DNES z Finanční správy.

Německá stopa

Začátkem prosince došlo v souvislosti s Panama Papers ve Spojených státech k prvnímu obvinění a koncem listopadu udělala německá policie razii v sídle Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem, která rovněž souvisela s Panama Papers. Zaměstnanci Deutsche Bank údajně pomáhali asi devíti stovkám klientů zřídit fiktivní firmy sídlící v daňových rájích.

Deutsche Bank figuruje i ve skandálu kolem Danske Bank. Právě americká pobočka německé banky se prý podle Wilkinsona podílela přibližně na polovině podezřelých transakcí. Proto do případu vstoupily i americké úřady a začaly s vyšetřováním. Wilkinson přímo Deutsche Bank nezmínil, z okolností, které uvedl, však vyplývá, že jde právě o ni.