Školní knedlík pro všechny
Rodiče už nyní platí jen cenu potravin, zbytek dotuje stát a obce
Hladové dítě se učí hůře než dítě najedené. Na příkladu dětí ze sociálně slabých rodin, které dostávají obědy zdarma, to ukázal průzkum agentury Median.
U žáků, jimž rodiče předtím obědy neplatili, se navíc zlepšila školní docházka a jejich učitelé si všimli také lepšího začlenění do třídního kolektivu.
Nárok na jídlo ve škole má dítě v Česku zaručeno rovnou zákonem, a to za velmi přijatelných finančních podmínek. Z nákladů na školní stravování zaplatí rodiče zhruba třetinu. Peníze, kterém jim školní jídelny účtují, jsou určeny na nákup surovin, z nichž vaří. Při nákupu se školní jídelny přitom musí vejít do předem daného cenového rozpětí. Platí, že čím starší dítě, tím dražší je školní oběd.
O další náklady se dělí ministerstvo školství a obce (případně kraje), které jsou zřizovateli konkrétních škol.
„Mzdy pracovníků jdou z rozpočtu ministerstva školství, náklady na provoz hradí zřizovatel,“říká tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. K nákladům na provoz jídelny patří účty za energie, nákup nových hrnců i finančně náročné rekonstrukce.
„U oběda, který stojí rodiče do třiceti korun, zaplatí obec a stát dalších 55 až 60 korun. Za to má dítě polévku, hlavní jídlo, dezert a zajištěný pitný režim,“odhaduje starosta Velkého Oseka a výkonný ředitel Svazu obcí a měst Pavel Drahovzal.
I když v evropských podmínkách patří již nyní české školní stravování k nejvíce dotovaným, pro část rodičů je problém obědy zaplatit. Týká se to zhruba 65 tisíc dětí do 15 let, které podle údajů Českého statistického úřadu žijí v hmotné nouzi.
Peněz je dost, ale nedojdou
Již pět let usiluje stát o to, aby se i tyto děti ve škole najedly. Peněz na to má vyčleněných dostatek.
Prostředky na obědy pro děti ze sociálně slabých rodin posílá školním jídelnám ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) i ministerstvo školství. MPSV je platí z evropských peněz a letos zaplatilo obědy za zhruba 5,5 tisíce dětí, ministerstvo školství nakrmilo dalších 6 700 školáků.
Počet dětí, jež díky obědům zdarma nehladovějí, postupně roste. Pořád tu je ale řada překážek, kvůli kterým peníze k potřebným nedoputují. MPSV původně na obědy zdarma vyčlenilo na roky 2014 až 2020 400 milionů a podle propočtů ministerských úředníků tato částka měla stačit na nakrmení všech potřebných dětí. Jenže z této částky zatím nebyla vyčerpána ani třetina.
Například proto, že žijí v některém z krajů, který se do projektu MPSV vůbec nezapojil. Patří k nim i Ústecký kraj, jeden z těch s nejnižší životní úrovní u nás.
Brzdou jsou v řadě případů i zřizovatelé škol či samy školy. Někteří si myslí, že by obědy zdarma část dětí zvýhodňovaly vůči ostatním a že je to problém rodičů. Další se obávají, aby to děti nestigmatizovalo. Řada jich o této možnosti ani neví.
Pokud Sněmovna kývne na návrh Kateřiny Valachové či podpoří myšlenku Andreje Babiše, bude po problému. Děti, které budou chtít jíst ve školních jídelnách, nebudou muset hladovět. Bez ohledu na finanční situaci rodičů a postoje krajských úředníků, zastupitelů či učitelů na škole, kam chodí. Jen cena, kterou za to zaplatí stát, bude vyšší.