Německu chybějí lidé
Rekordně nízká nezaměstnanost straší firmy už i u sousedů. Nemají kým obsadit volné pozice
Rezervovat si stůl ve vyhlášené restauraci v poklidné obci Böhmzwiesel v nitru Bavorského lesa bývalo příjemným zklidněním uprostřed předvánočního shonu. Podnik funguje už více než deset let a patří k regionálním gastronomickým klenotům. Jaké je ale překvapení – prosperující restaurace hlásí zavřeno. Na neurčito.
Důvod? Nemá kdo obsluhovat hosty.
Situace, která na německém pracovním trhu není momentálně ničím výjimečným. Nedostatek pracovních sil nabral na síle a v zemi chybějí statisíce pracovníků. Podle údajů spolkového ministerstva práce a sociálních věcí bylo ke konci listopadu registrováno v celé zemi na 807 tisíc volných pracovních pozic.
Oproti roku 2010 chybí zhruba o půl milionu zaměstnanců víc.
Jen samotné Bavorsko, jedna z největších a ekonomicky nejsilnějších spolkových zemí, evidovalo například ještě v říjnu po začátku školního roku na 16 tisíc neobsazených výučních míst. Tiskové oddělení bavorského ministerstva práce a sociálních věcí uvedlo říjnovou kvótu nezaměstnanosti ve výši pouhých 2,6 procenta, na některých místech dokonce pouze 2,3 procenta. To je historicky nejnižší hodnota. V porovnání se situací před deseti lety je téměř poloviční.
„Máme výhodu, že jsme nejen regionálně velmi známá firma. Proto u nás volných míst příliš nemáme,“vysvětluje Marcus Maier, obchodní ředitel největšího termálního komplexu na světě, Therme Erding u Mnichova. Při počtu přibližně 500 zaměstnanců je okolo deseti pozic neobsazených.
„Většinu zaplníme do dvanácti týdnů. Jsou ale i takové, kde hledáme uchazeče déle než šest měsíců,“potvrzuje situaci na německém trhu práce Marcus Maier.
V Německu ale existují také společnosti, jimž chybí několik desítek pracovníků.
Chybějí téměř všude
Nedostatek pracovních sil má na první pohled jednoduché vysvětlení – německá ekonomika prosperuje a roste, nezaměstnanost je nejnižší od dob sjednocení východní a západní části v říjnu roku 1990 a odvody v oblasti sociálního pojištění zapisují rekordní čísla.
„Tento pozitivní vývoj s sebou ale přináší také to, že v určitých oblastech hospodářství a konkrétních odvětvích mají už teď firmy velké problémy nalézt kvalifikované síly,“vysvětluje Jarmila Schneider z tiskového oddělení spolkového ministerstva práce a sociálních věcí v Berlíně.
Situaci zhoršuje globální soutěž, demografické změny a rapidní digitalizace ve všech oblastech hospodářství. „To všechno vede k tomu, že v Německu v současné chvíli neexistuje plošný nedostatek pracovních sil, ale promítá se do určitých kvalifikací, regionů a odvětví,“doplňuje Schneider.
Podle Magdaleny Kotýnkové z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze jde zejména o oblast služeb. „Dochází k velkému dynamickému růstu v oblasti IT. Digitální platformy přitahují obrovské množství pracovníků, stávají se z nich velcí zaměstnavatelé, a tím zároveň odsávají pracovní sílu z trhu,“objasňuje.
Další oblastí je stavebnictví. „Některé stavby stojí nebo postupují velmi pomalu, protože stavební firmy nemůžou najít potřebné zaměstnance,“ potvrzuje Heinz Pollak, starosta desetitisícového Waldkirchenu v Bavorském lese.
Odpověď z Česka nepřišla
Situace citelně dopadá na běžné občany. „Na jaře jsem začal obvolávat stavební společnosti s tím, že v listopadu potřebuji vykopat základy domu. Patnáct z osmnácti kontaktovaných firem mi rovnou řeklo, že v tomto roce už žádnou zakázku nepřijímají,“vypočítává český lékař Jan Mikuláš, který několik let žije v Bavorsku.
Řešením v současné situaci pro Německo není už ani dovoz pracovní síly ze zahraničí, respektive ze sousedních států. Největší zdrojové trhy, jako je například Polsko, případně Česko, v přílivu pracovní síly stagnují.
„Naše firma potřebovala obsadit čtyři volné pozice. Zvolili jsme inzerci v České republice. Nedorazila ani jedna odpověď,“uvádí Roman Preisler, který pracuje v Německu v oblasti autoservisu a expedice nových vozů déle než pětadvacet let. Nástupní plat automechanika je nyní okolo 1 800 eur hrubého.
„Vezmeme-li v úvahu odvody státu, které jsou v Německu velmi vysoké, jsou výdělky v Česku v tomto oboru již prakticky vyrovnané. Promítnou-li si lidé do mzdy ještě náklady na cestu, bydlení a podobně, nutnost ovládat alespoň v základech jazyk, chápu, že už se do Německa zájemci nehrnou,“shrnuje Preisler.
Zaměstnanci si mohou vybírat a klást podmínky, situace na pracovním trhu jim hraje do karet. Na druhou stranu zaměstnavatelé jsou velmi znepokojeni a přemýšlejí, jak se situací naložit. „Jedním z řešení je masivní robotizace a digitalizace výroby. Dalším a očekávaným následkem bude ovšem změna tempa růstu ekonomiky. Dynamika se velmi pravděpodobně v horizontu několika let zastaví a vyřeší se všechno tím, že se růst překlopí do stagnace. V horším případě do recese,“říká Kotýnková z Národohospodářské fakulty.