Pády a návraty slavných klubů. A co Dynamo?
Kryštofa Ženatého, šéfa východočeské MF DNES
Čas od času si vzpomenu na svůj nejhorší hokejový zážitek. Na podzim roku 2003 jsme se s kamarády, kteří studovali v Brně, vypravili na zápas Komety. Hrála tuším s Berounem, ale na tom nesejde. Studené Rondo, na tribunách asi 130 diváků, nikdo nefandí. Slyšet jsou jen posměšky. Pivo prodávají v jediném stánku, klobásy už ani nikdo neopéká. Z pohybu hráčů na ledě tryská zoufalá beznaděj. Kometa tehdy sestoupila z první ligy a hokej v Brně de facto skončil.
Přesuňme se v čase o pár let: to samé Rondo vyprodané na rok dopředu, elektrizující atmosféra, sestava nabitá reprezentanty a nakonec i mistrovský titul. A za rok další. Kometa přepisuje historii, se třinácti tituly se stává nejúspěšnějším klubem v Česku. Ten příběh je známý a stojí za ním především majitel brněnského klubu Libor Zábranský.
V tom příběhu je zároveň naděje pro další slavné kluby, které zrovna nezažívají nejlepší období. A že jich je.
Aktuálně se nejviditelněji topí Pardubice. I u nich si můžeme střihnout malou časovou smyčku. Rok 2012, třetí titul během sedmi let, dokonale vyladěný kádr, kde kromě hvězd v nejlepším věku funguje i silné jádro domácích odchovanců a velkých nadějí.
A pak už jedeme z kopce. Předkolo play off, dvakrát čtvrtfinále, skupina o udržení, baráž. Loni záblesk naděje na lepší časy v podobě šestého místa. Ale letos? Tým kráčí od porážky k porážce, ztráta na pozice znamenající extraligovou jistotu narůstá.
O příčinách, ať už těch dlouhodobých, jako je nedostatek kvalitních odchovanců, kteří by tvořili zdravý základ mužstva, či těch krátkodobých, jako jsou nevýrazné výkony očekávaných opor nebo stále nedořešená kokainová aféra jedné z klubových ikon, už toho bylo napsáno hodně. Stejně jako o možném řešení. Extraligu si musí Dynamo uhrát na ledě.
O motivaci by měli mít pardubičtí hokejisté postaráno. Letošní baráž bude obzvlášť nadupaná. V první lize se to totiž jen hemží slavnými kluby, které – na rozdíl od Dynama – už padly na úplné dno. České Budějovice, které se oklepaly z odchodu klubu do Hradce Králové, vytvořily nový, postupnými kroky budovaly kádr a už poněkolikáté sní o návratu mezi elitu. S Václavem Prospalem na lavičce a téměř šestitisícovým publikem na tribunách. V návštěvnosti by se i v extralize řadily ke špičce.
Kladno, které vychovalo celé generace slavných hráčů a které se v první lize potácí už pátou sezonu. S Jaromírem Jágrem v zádech a Tomášem Plekancem v sestavě.
Vsetín, který podobně jako Kometa nebo České Budějovice začínal de facto od nuly. A který se za pár let dokázal v chudém regionu probít až na špičku první ligy, trénovaný olympijským vítězem Jiřím Dopitou a hnaný tradičně hlasitým kotlem.
A nakonec Jihlava, držitel dvanácti mistrovských titulů, která na pravidelnou účast v extralize čeká už dvacet let, během kterých se mezi elitu podívala jen dvakrát, a pokaždé pouze na rok.
Je téměř jisté, že dva z těchto klubů postoupí do baráže. A i když kvalita by měla být na straně extraligových celků, vítěznou náladu, euforii a nadšení fanoušků po úspěšném tažení prvoligovým play off nelze podceňovat.
Dynamo čeká velká výzva. Krátkodobým cílem musí být udržení extraligy. A dlouhodobým? Zabránit opakování podobné krize. Či ještě lépe, vrátit se mezi obávané soupeře a kandidáty na titul. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať. A i když každý klub má jiné podmínky a možnosti a těžko na něj naroubovat nějaký mustr, příběh Komety by měl inspirovat.