Chřipka zabíjí
Hygienici hlásí epidemii agresivního typu chřipky. Nemocnice zakazují návštěvy
PRAHA Obyvatele Česka kosí epidemie chřipky, která se vyznačuje prudkým nárůstem nemocných. Tak to u chřipky typu A bývá.
Poslední údaje hovoří o 122 pacientech, kteří se potýkají se závažným průběhem nemoci, z nichž 16 dokonce zemřelo. To loňská epidemie nastupovala zvolna a trvala dlouho, protože v roce 2018 u nás převládal původce typu B, který má odlišné charakteristiky.
V počtu marodů zatím vede Plzeňský kraj, který se jako jediný přehoupl dokonce přes dvoutisícovou hranici na sto tisíc obyvatel. Epidemiologové však zdůrazňují, že výsledky jsou porovnatelné jen s výhradami a hlášená nemocnost není věrným obrazem té skutečné.
„V Praze, kde jsou vyšší příjmy, řada lidí k lékaři prostě nejde, a tím se do systému nedostanou. Někdo pracuje z domova, jinde zaměstnavatelé nabízejí takzvaný Sick Day s možností zůstat pár dnů doma. Zatímco například na Ostravsku v manuálních profesích člověk na neschopenku musí, protože s chřipkou pracovat nemůže,“vysvětluje Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Podle něj stojí na opačném konci žebříčku nejméně zasažený Karlovarský kraj s 1 173 nemocnými na sto tisíc obyvatel, což je však u tohoto nejmenšího regionu z pohledu statistiky nutné brát s rezervou.
Po celé zemi zakazují sociální ústavy a nemocnice návštěvy, obdobně jsou na tom naši sousedé v Polsku, Německu a Rakousku.
„Údaje se každý týden aktualizují, jsme teprve na začátku epidemie,“dodává epidemiolog Kynčl.
Chřipka skolí člověka rychle
Pokud právě doma ležíte s horečkou, smrkáte a kašlete, nelze s jistotou určit, zda máte chřipku, nebo vás paralyzoval nějaký jiný, nechřipkový vir. Když hygienici hlásí epidemii, míní tím všechny akutní respirační infekce. V čase epidemie mezi nimi chřipka dominuje.
Vyznačuje se rychlým nástupem, obvykle do 24 hodin po nákaze. První se objevuje horečka následovaná bolestmi hlavy, kloubů a svalů a teprve pak nastupuje kašel a rýma.
„Ovšem ne každý má tyto učebnicové příznaky. Průběh nemoci ovlivňuje imunitní systém a osobní zdatnost člověka. Chřipku prokáže jedině laboratorní vyšetření,“podotýká ředitelka protiepidemického odboru pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.
Virus chřipky je nebezpečný, protože často mutuje, a tím pádem nás protilátky vytvořené po prodělané nemoci v minulosti neumějí spolehlivě ochránit. Tento virus pochází z ptačí říše a do lidské populace proniknou jen některé typy.
Podle Rastislava Maďara z Lékařské fakulty Ostravské univerzity je virus chřipky schopný navázat se přímo na receptory v dolních dýchacích cestách a způsobit tak závažnou infekci.
„Velká část původců jiných respiračních infekcí vstupuje jen přes horní cesty dýchací, což je méně nebezpečné. Navíc se stává, že chřipková infekce oslabí obranyschopnost dýchacích cest natolik, že následná superinfekce bakteriemi, například pneumokoky, má otevřenou cestu a bez velkého odporu imunity vyvolá život ohrožující stav,“vysvětluje epidemiolog.
Dalším faktorem zvyšujícím riziko je podle něj vysoká infekčnost chřipky. K vyvolání nákazy stačí i dvě až tři virové částice a také jednoduchý přenos kapénkovou infekcí.
Není to žádná banální nemoc
Ročně zemře na komplikace spojené s chřipkou kolem dvou tisíc lidí, většinou nad 65 let. Proto se očkování nejvíc vyplatí právě seniorům, kteří mají třeba cukrovku nebo jinou chronickou nemoc, která se ležením rozjede. Nejčastější sekundární komplikací chřipky je zápal plic. Ale chřipkové viry mohou vyvolat i akutní zápal plic jako bakteriální komplikaci. V takovém případě už je zapotřebí nasadit antibiotika.
Epidemiologové se shodují, že lidé chřipku těžce podceňují. Očkovat se proti ní nechá jen 5 až 7 procent populace, což je výrazně pod evropským průměrem. U starších lidí sice očkování funguje méně a onemocnění vždy nezabrání, ale studie prokázaly, že mírní průběh nemoci. A hlavně snižuje počet úmrtí.
U starších lidí sice očkování funguje méně a onemocnění vždy nezabrání, ale studie prokázaly, že mírní průběh nemoci.