Muslimové v Bundeswehru chtějí mít u jednotek imámy
BERLÍN Čtyřicetiletá Nariman Reinkeová, nižší důstojnice vojenského námořnictva, slouží v německé armádě už 14 let.
Dvakrát byla na misi v Afghánistánu, vysloužila si obdiv kolegů. V armádě je spokojená, jen vidí pár věcí, které by chtěla zlepšit. Dcera marockých rodičů má pocit, že Bundeswehr by měl více zohlednit zájmy muslimů ve svých řadách. Odhadem jich je asi 1 500 z celkových 177 tisíc vojáků.
„Vždy jsem myslela na to, že při své misi mohu přijít o život,“vyprávěla Reinkeová. Kdyby zemřela, chce být pohřbena podle muslimských zvyklostí – a mít nablízku svého imáma.
Reinkeová působí ve vedení profesní organizace Deutscher Soldat, která se snaží integrovat vojáky s přistěhovaleckými kořeny do německé armády a pomáhat jim v nesnázích. „Být muslimem v Bundeswehru není úplně jednoduché,“říká.
Je pro ni důležité nezmeškat časy modliteb či konzumovat stravu podle islámských zvyklostí. Vojenský život jí to někdy neumožňuje. Otázka působení imámů u vojenských jednotek je pro ni ale nejdůležitější.
Podle turecko-německého sociologa Raufa Ceylana jsou takové požadavky legitimní. „Pochopitelně ne všichni muslimové v německé armádě jsou praktikující věřící,“připouští Ceylan, který je zástupcem ředitele Institutu islámské teologie na univerzitě v Osnabrücku. Přidělení imáma k armádě by podle jeho názoru zohlednilo postavení muslimů, kterých v Německu žije odhadem pět milionů. „Bundeswehr je odrazem celé společnosti,“říká Ceylan.
Vojenští kaplanové jsou k dispozici protestantům či katolíkům, ale u jednotek zatím není žádný imám. Reinkeová už delší čas přemlouvá politiky, aby se věcí zabývali. Argumentuje tím, že v jiných zemích, třeba ve Velké Británii, je to běžná praxe. Zatím její snaha nepřinesla hmatatelný úspěch.
„Jsme takovým myšlenkám otevřeni,“řekla deníku Die Welt už před čtyřmi lety ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Upozornila současně, že to je velký logistický problém.
Muslimové jsou v řadách armády rozptýleni, těžko tedy jde pro každého vojáka rezervovat imáma.
Ministerstvo obrany pokračuje v jednání s Německou islámskou konferencí, zaštiťující organizací německých muslimů. Burhan Kesici, jeden z jejich předních reprezentantů, mluví o vleklém procesu. Vláda si prý vždy vyžádá potenciální seznam imámů – a poté záležitost zase na měsíce usne. „Dělá to na mě dojem, že si nepřejí v této věci pokročit,“tvrdí Kesici.
Němečtí muslimové mají převážně turecké kořeny. Věci tak ztěžuje napětí v turecko-německých vztazích, které přiživují autoritářské tendence tureckého prezidenta Erdogana. Ten v posledních třech letech, po potlačení vojenského převratu, tvrdě pronásleduje veškeré opoziční síly. Rány jitří i rezoluce německého parlamentu, který před třemi lety schválil rezoluci odsuzující genocidu Arménů v Osmanské říši.
Reinkeová doufá, že diplomatické třenice její úsilí nezbrzdí. Mnozí imámové v Německu podle ní nemají na Turecko žádné vazby.