Spalničky se šíří Prahou

Běžná dětská nemoc, proti které existuje očkování, může i zabíjet. Šíří se vzduchem a jeden nemocný může nakazit až 18 dalších lidí. Hygienici mluví o lokální epidemii.

PRAHA V lednu onemocnělo spalničkami v Praze 35 lidí, od začátku loňského roku se touto chorobou nakazilo 138 lidí. Poslanecká sněmovna kvůli nemoci personálu minulý týden uzavřela restauraci. Ve vinohradské nemocnici musí podstoupit povinné očkování zdravotnický personál.

K šíření nemoci přispívá podle epidemiologů nechuť některých rodičů nechávat děti očkovat. Pražská hygienická stanice uvedla, že mezi 138 nakaženými bylo 41 dětí, z nich očkování nepodstoupilo 30. Devíti dětem ještě nebylo třináct měsíců, což je věk, kdy se vakcína aplikuje, u 21 dětí rodiče očkování odložili nebo zcela odmítli. „Mluvíme o zvýšeném výskytu spalniček, což je v podstatě epidemický výskyt,“říká Zbyněk Boublík, mluvčí Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Vysoce nakažlivé

Spalničky se přenášejí vzduchem, takže se proti nim budete bránit jen stěží. Patří mezi jedno z nejvíce nakažlivých onemocnění. Jeden nemocný totiž může nakazit až 18 lidí. Například loni dvě desítky zaměstnanců pražské záchranné služby musely zůstat doma, protože se dostaly do kontaktu s nemocným.

Řešením je očkování. Děti podstupují očkování v nízkém věku dvěma dávkami. Aby bylo dosaženo kolektivní imunity, měla by proočkovanost dosahovat alespoň 95 procent, v Česku však pod tuto hranici poklesla. Praha patří k těm krajům, kde je proočkovanost nižší, než je celorepublikový průměr. V minulých letech se mluvilo o epidemii spalniček v Moravskoslezském či Ústeckém kraji. „To samozřejmě může souviset i s tím, že klesá proočkovanost,“vysvětluje Jan Smetana z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

I podle vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla hraje roli neochota rodičů děti očkovat. S tím ale nesouhlasí kritici očkování. „Většinou se nakazí dospělá populace, která je očkovaná. Může za to import ze zahraničí a také nízká imunita obecně, protože do dospělosti efekt očkování nevydrží,“míní Martina Suchánková z organizace Rozalio, jež usiluje o dobrovolný systém očkování.

To epidemiologové nepopírají. „Na vině samozřejmě nejsou jen odpůrci nebo posouvači očkování, ale jsou jedněmi z těch, kteří přispívají k tomuto problému,“připouští Kynčl a jako příklad uvádí záškrt, který je podobně závažným onemocněním.

„U něj je výhoda, že protilátky po očkování tak rychle nevyvanou. Takže když se do Česka před několika lety dostaly tři případy záškrtu z postsovětských republik, jen díky tomu, že Česká republika měla vysokou proočkovanost proti záškrtu, nevyskytl se jediný druhotný případ,“líčí.

Ve třiceti bez protilátek

Otázkou je, zda by se dospělí měli nechat proti spalničkám znovu očkovat. „V první řadě je vhodné, aby vakcinaci podstoupili například zdravotníci, a to v případě, že se počet nemocných bude v dalších letech zvyšovat. Oni jsou první, kteří s nimi přijdou do styku,“říká lékařka Alena Lukešová ze Střediska očkování a cestovního lékařství.

Ne každý, kdo jako dítě vakcinaci podstoupil, totiž má protilátky. „U lidí, kteří se narodili před rokem 1964 až 1965, se předpokládá, že drtivá většina z nich spalničky prodělala,“říká Kynčl. Tito lidé jsou imunní. Mladé dospělé by měla nadále chránit vakcína, kterou dostali v dětství. Nejrizikovější skupinou jsou ti, kteří sice očkováním prošli, ale protilátky jim postupem let poklesly.

„Pokud byl člověk očkován v dětství, ale uplynulo od něj více než dvacet let, nemusí už mít hladinu protilátek na ochranné úrovni,“upozorňuje Kynčl s tím, že očkování může vyvanout a člověk se může nakazit.

Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. Na sliznici v ústech se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka na těle.

U dospělých odhalí lékaři spalničky často později. Choroba jim tak může způsobit vážnější problémy, například zkomplikovat zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku. U neočkovaných a oslabených jedinců může průběh onemocnění v extrémních případech skončit smrtí. Problémem také je, že na spalničky není žádný specifický lék. Léčí se pouze projevy onemocnění.

„I nyní ve vyspělých zemích na západ od nás zhruba jeden z tisíce nemocných zemře,“říká Kynčl.

I ve vyspělých zemích na západ od nás zhruba jeden z tisíce nemocných zemře.