Lékařské fakulty přijmou víc studentů
Vláda řeší nedostatek doktorů. Lékařské fakulty proto už letos zvýší počet přijatých studentů o 15 procent.
PRAHA V Česku chybí podle České lékařské komory okolo dvou až tří tisíc doktorů. Navíc stárnou, z fakult jich do praxe nepřichází dost. Nepříznivé skóre má alespoň trochu vyrovnat větší počet studentů na lékařských fakultách.
Už letos jich lékařské fakulty přijmou do prvního ročníku oboru všeobecného lékařství o 15 procent více – jako první krok jedenáctiletého akčního plánu vlády, jak hrozící krizi ve zdravotnictví odvrátit.
Už loni dostaly vysoké školy o 135 milionů korun navíc na platy učitelů na lékařských fakultách. Po příštích jedenáct let se podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové bude jejich rozpočet každoročně navyšovat o 500 až 700 milionů.
Pro zájemce o studium medicíny to znamená větší šanci, že budou ke studiu přijati. Počet přihlášených k přijímacím zkouškám na všech lékařských fakultách několikanásobně převyšuje jejich kapacitu. „Přijat je jeden člověk z deseti až jedenácti,“říká Adam Soustružník z Ostravské univerzity. V Hradci Králové se podle děkana Jiřího Manďáka loni ke studiu přihlásilo zhruba pětkrát více zájemců, než bylo nakonec přijato.
Peníze navíc dostanou fakulty na studenty všeobecného lékařství, počty studentů stomatologie se zvyšovat nebudou. „Prioritně je třeba podpořit všeobecné lékařství, konkrétně obory pediatrie, praktické lékařství a psychiatrie, které se potýkají nebo v blízké budoucnosti budou potýkat se zásadním nedostatkem lékařů,“říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Absolventů stomatologie, což je druhý obor, který lékařské fakulty nabízejí, je podle Štěpanyové dost. Ministerstvo se na tom shodlo s Českou stomatologickou komorou. „Jako problém vnímáme jejich nerovnoměrné rozmístění,“dodává Štěpanyová.
Místo toho, aby navyšovalo počty studentů, ministerstvo zdravotnictví od minulého roku začalo zubařům v regionech, kde je jich nedostatek, připlácet například na mzdy zdravotních sester. Ročně si mohou říci o dotaci až ve výši 1,2 milionu korun.
Většina půjde na mzdy
Stát lékařským fakultám v rámci akčního plánu, který má zastavit pokles počtu lékařů, pošle v následujících 11 letech 6,8 miliardy korun.
„Jak je využijí, záleží na potřebách jednotlivých fakult. Je na nich, jestli se rozpočítají do mezd, nebo do nových budov. Na fakultách ale vnímáme jako největší problém právě mzdy,“říká děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.
Peníze navíc podle něj znamenají, že se sníží markantní rozdíl mezi tím, co si lékař vydělá ve zdravotnictví a co si vydělá jako učitel. „Slibujeme si od toho, že mediky bude mít kdo učit, a že když budeme moci nabídnout srovnatelné peníze s tím, co si vydělají ve zdravotnictví, budeme si moci více vybírat. Doktoři obecně jsou ochotní učit. Když to ale pro ně znamená, že měsíčně vydělají třeba o dvacet tisíc méně, rozmyslí si to,“dodává Šedo.
Některé lékařské fakulty začaly počty učitelů zvyšovat. Například na lékařské fakultě olomoucké Palackého
univerzity přijímali nové učitele budoucích lékařů už v loňském roce. „S dalším navýšením počtu akademických pracovníků počítáme i letos,“říká proděkanka Hana Kolářová.
Také Masarykova univerzita přijímala nové pracovníky. „Byla přijata taková opatření, aby plánovaný nárůst celkového počtu studentů nezpůsobil zvýšení počtu studentů na jednoho učitele,“říká mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
Přistavovat nové učebny se fakulty chystají jen výjimečně, ale zato pracují na tom, aby jejich noví studenti měli kam chodit na praxi. Trendem moderní medicíny je totiž zkrátit hospitalizaci pacienta na co nejkratší dobu, a tudíž ubývá i lůžek. Studenti pak mají menší možnosti ověřit si své znalosti v praxi.
„Naše lékařská fakulta už významně rozšířila kapacitu pro praktické stáže studentů v osmi partnerských krajských a regionálních zdravotnických zařízeních,“říká Fojtová s tím, že Masarykova univerzita tradičně spolupracuje i s pěticí velkých brněnských nemocnic.
Zároveň přímo v areálu bohunického kampusu vyrůstá takzvané simulační pracoviště. Moderní simulace používají už nyní na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. „Jde dnes už o velmi sofistikované aplikace, software je tak dokonalý, že model umí simulovat i sténání, pacient (figurína) se může potit, fibrilovat. Odpadá tím, že medici přijdou na praxi do nemocnice připravení jen teoreticky,“říká děkan Šedo. Trenažéry tu začlenili do výuky už od prvního ročníku.