Kožešinové farmy žalují stát o miliony
Na kožešinové farmě ve Velkém Ratmírově u Jindřichova Hradce jsou tisíce prázdných klecí v šestatřiceti halách. Ještě loni tu bylo na patnáct tisíc norků, kteří čekali, až je zabijí a stáhnou z nich kůži na další zpracování. Poslanci od února kožešinové farmy zakázali. Majitelé devíti farem, kteří museli zavřít provozy a propustit lidi, teď chystají žaloby. Chtějí stovky milionů korun.
„Bránit se budeme, chci buď zrušení zákazu, nebo adekvátní kompenzace. Hodnota firmy byla sto milionů korun, teď je nula,“říká David Vojtíšek, majitel ratmírovské farmy, největší v zemi. S právníkem chystá žalobu na stát a zároveň se chce obrátit na Ústavní soud se stížností, že mu stát překazil výnosný obchod. Jeho firma Norek, s. r. o., prosperovala šestadvacet let – roční tržby byly okolo deseti až dvanácti milionů korun a kožešiny vyvážel do Ruska, Ameriky a Asie.
Skončily další farmy – v Dolní Cerekvi na Jihlavsku, v Kloptovicích na Prostějovsku, v Jiříkovicích a Syrovicích na Brněnsku nebo třeba v Křižanovicích na Vyškovsku. Jejich majitelé teď čekají černou budoucnost. Třeba majitel farmy chovající lišky a norky na kožešiny ve Vitějevsi na Svitavsku František Ducháček odhaduje, že státní kompenzace bude okolo 180 tisíc korun. Podle něj směšná, protože sám farmu provozoval třicet let a investoval do ní – jak tvrdí – několik milionů korun.
Novela zákona na ochranu zvířat, kterou schválili poslanci předloni v červnu, farmám povoluje zvířata dál chovat, ale nikoliv již na kožešiny. A ačkoliv majitelé farem si stěžují, že plánované odškodnění státem jejich byznysu je nízké, nikdo z nich ještě konkrétní sumu od státu neviděl.
Stát – potažmo ministerstvo zemědělství – připravuje vyhlášku, díky níž budou moci dostat kompenzace za ušlý zisk a náklady, které vynaložili na provozování svých podniků.
„Kompenzace bude až do výše 200 tisíc eur pro jeden subjekt, tedy v přepočtu až více než pět milionů korun,“vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý s tím, že za pár dnů už budou na webových stránkách formuláře žádostí o kompenzace a vyplácet je bude moci ministerstvo od 27. února.
Majitelé kožešinových farem teď chtějí poslance přesvědčit, aby zákaz kožešinových farem zrušili. Argumentují, že trh s kožešinami to stejně nijak neovlivní. „Český trh kožešin zaplní chovatelé z jiných zemí,“zní hlavní argumentace majitelů farem.
Naopak aktivisté, kteří za zákaz farem roky bojovali, tvrdí, že novela zákona je krok správným směrem, protože podle nich jde o „krutý obchod s módou“. Vadilo jim zejména to, že zvířata jsou zabíjena s ohledem na kožešinu, tedy tak, aby nebyla poškozena. Lišky a psíci mývalovití jsou usmrcováni elektrickým proudem pomocí elektrod v konečníku a tlamě, norci končí v komorách, kde jsou otráveni oxidem uhelnatým nebo uhličitým. Kritizovali i to, že zvířata žijí celý život v malé kleci o průměrné velikosti necelý metr čtvereční.
„Na farmách již nyní nejsou žádná zvířata, a tak došlo k ukončení éry, kdy byla tato místa symbolem týrání a krutosti pro sobeckou lidskou potřebu a finanční zisk,“komentoval Pavel Burštík ze spolku Obraz – obránci zvířat, který monitoroval farmy a zveřejňoval z tamního života zvířat na internetu videa.
Aktivisté chtějí zákazy ještě zpřísnit. Nyní je podle nich na řadě zákaz klecových chovů slepic.