Pražská vzpoura proti očkování

Není neobvyklé, že i polovina rodičů svým dětem vakcínu odloží. Pravda, později dítě naočkovat většinou nechají. I tak přispívají k šíření již poměrně vzácných nemocí – spalniček či příušnic.

PRAHA Takzvaných „odsouvačů“nebo přímo odmítačů očkování je nejvíce v Praze. Klesající kolektivní imunita přispívá podle lékařů k tomu, že od začátku letošního roku onemocnělo v hlavním městě spalničkami už 65 lidí. Šíří se i další choroby. „Hygienická stanice hlavního města Prahy v poslední době kromě spalniček pozoruje také navýšení nemocnosti u příušnic,“uvádí Zbyněk Boublík, mluvčí pražské hygienické stanice.

Na vině je klesající důvěra v očkování. „Z mých zkušeností můžete s jednou matkou diskutovat o očkování v ordinaci i dvě hodiny,“přibližuje docela běžnou situaci lékařka Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

K očkování přijde polovina

V roce 2017 byla proočkovanost dětí vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám v metropoli jen 71,3 procenta, jednoznačně nejméně ze všech českých krajů.

Podle dat z pražské hygienické stanice loni dostalo zmíněné očkování jen necelých 47 procent dětí narozených v roce 2015. Mezi dětmi narozenými v roce 2014 činilo očkovaných 71 procent. Je nutné vysvětlit, že čísla nejsou konečná. Mnoho rodičů nechává své děti, ať už z vlastního rozhodnutí nebo třeba kvůli probíhající nemoci, očkovat později, například před nástupem do školky nebo školy.

Někteří rodiče se obávají, že může očkování způsobit zdravotní potíže i trvalé následky. Věří například mylné informaci, že vakcína proti spalničkám způsobuje autismus. Odborníci se shodují, že tyto domněnky nejsou pravdivé. Kritici očkování rovněž nesouhlasí s tím, aby malé děti dostávaly v kombinované vakcíně například ochranu proti virové hepatitidě typu B.

„Přestože jsou tyto vakcíny kombinované, jsou mnohonásobně ‚čistší‘ než ty, kterými jsme byli očkováni my. Například v trojvakcíně proti tetanu, záškrtu a černému kašli bývala mnohonásobně vyšší antigenní nálož, než má dnešní hexavakcína,“přibližuje Šebková. „Vysvětlujeme rodičům, že choroby mohou mít mnohem horší následky než očkování a mnohem častěji,“dodává.

Rodičům mnohdy nejvíc vadí, že je dávek očkování hodně v krátkém časovém úseku. „Mělo by se rodičům vyjít vstříc a situaci konstruktivně

řešit. Nikoliv represemi a dehonestováním těch, kteří to chtějí jinak. Ta situace je vyhrocená a evidentně to nemá velký efekt. Zvyšuje se snad proočkovanost a myslí si lidé o očkování čím dál lepší věci? Ten tlak nepůsobí důvěryhodně,“namítá Martina Suchánková, předsedkyně organizace Rozalio, jež usiluje o dobrovolný systém očkování.

Nízká proočkovanost se týká i dalších nemocí. Takzvanou hexavakcínou – tedy látkou chránící proti šesti nemocem – bylo v roce 2017 očkováno 84,53 procenta dětí.

Aby se dosáhlo kolektivní imunity, která přirozeně chrání například vážně nemocné děti, jež vakcínu dostat nemohou, musí činit proočkovanost 95 procent, u velmi nakažlivých spalniček i více.

Řešením by byla lepší osvěta, která by podle lékařky Šebkové neměla zůstávat jen na pediatrech. „Dlouhá léta jsme dělali osvětu prakticky jenom my a otázkou je, jestli z toho lékaři už nejsou unavení, je to práce velmi svízelná,“říká. Navrhuje proto, aby bonusy od pojišťoven dostával pouze ten, kdo se řádně očkuje a kdo řádně dochází na preventivní prohlídky.

Obavy z očkování se týkají celého světa. Letos propukla epidemie spalniček v okrese Clark County ve státě Washington v USA. Stalo se tak poté, co aktivisté přesvědčili další obyvatele, aby raději své děti kvůli nežádoucím účinkům nedávali očkovat.