Davidová a ti druzí
Testy při Světovém poháru skončily. Za 17 dnů začne biatlonové mistrovství světa
Dvacet ran, dvacet sestřelených terčů a dvacet míst, o která si v pořadí polepšila. Vystoupení Markéty Davidové ve stíhacím závodě v Soldier Hollow bylo dalším důkazem: ano, toto je největší česká naděje na medaili z mistrovství světa v Östersundu.
Jako by nasedla do stroje času a ten ji přenesl do budoucnosti. Vždyť v takové pozici se měla ocitnout až za dva nebo tři roky. Letos si měla v poklidu závodit a výkonnostně růst v zákrytu za jasnou jedničkou týmu Vítkovou.
Ale ta se dlouho trápila. A Davidová zářila. Tedy když se trefila.
Před týdnem v Canmore se jí povedl poprvé v životě čtyřpoložkový závod se čtyřmi nulami. Nyní znovu. Mezitím si však „dopřála“i nepříliš vydařený sprint, opepřený třemi ranami mimo terče.
„Pořád se ještě se střelbou peru,“říká. I proto radši střílí pomalu.
Naopak na trati je její běžecká forma stabilní. V posledních šesti individuálních kláních patřila vždy mezi deset nejrychlejších závodnic. Platí, že pokud v Östersundu zastřílí, může tam jet i o medaile.
Svých šesti nejlepších pohárových výkonů dosáhla ve střediscích s nadmořskou výškou nad 1400 metrů. Schopnost adaptovat se na výšku lépe než jiné je její velkou devizou. V Östersundu, 310 metrů nad mořem, tato výhoda pomine.
Ovšem nejen proto je nežádoucí dostávat ji ve 22 letech před šampionátem pod jakýkoliv tlak.
„Má potenciál na velké výsledky a obrovskou perspektivu, ale postavit někoho na post lídra často člověka sváže,“připomíná Ondřej Rybář, sportovní ředitel svazu. „V minulosti bylo naší výhodou, že jsme na tomto postu měli vždy ostřílené borce, kteří tlak unesli. Markéta je mladá, v té pozici nikdy nebyla.“
Davidová ujišťuje: „Dál stojím pevně na zemi.“Tento týden zajde do školy, pak ke koňům, načež odletí na poslední soustředění do Norska. Tak zní její recept, jak dojet až do Östersundu na pozitivní vlně.
Ti ostatní? Občasné záblesky
Situaci za Davidovou bychom mohli charakterizovat slovy zataženo, občas záblesky slunce. „Naštěstí je současný stav přece jen příznivější, než kdyby bylo mistrovství už v lednu,“říká Rybář.
Přesto, k medailovému úspěchu některého z dalších reprezentanů budou zapotřebí špičkový výkon i příznivá shoda okolností v podobě chyb soupeřů. Což se týká speciálně i štafet mužů a žen, figurujících momentálně v pohárovém žebříčku shodně na sedmé příčce.
Celá mužská reprezentace byla v úvodu zimy na trati velmi pomalá. „Což nejspíš mělo nějaký společný důvod,“přemítá Michal Šlesingr. Často se hovořilo o přílišné únavě týmu z letní přípravy.
Dlouholeté opory Ondřej Moravec a Veronika Vítková v sezoně vykazují životní střeleckou formu, zato na trati dlouho doslova trpěli. A ani jeden netušil proč.
Moravec vyřešil krizi rázným řezem a místo cesty do zámoří trénoval v Novém Městě. Po testu na běžícím pásu odtud hlásí: „Data z počítače ukazují, že mám zase normální běžeckou formu.“Dobré závodní pocity mu má tento týden navrátit start na mistrovství Evropy v Raubiči, kde jinak závodí většinou pouze biatlonisté z druholigového IBU Cupu.
Připravit se na vrcholné akce v minulosti uměl. V roce 2017 se před mistrovstvím světa nacházel až na 19. místě pořadí poháru, ale v Hochfilzenu potom vybojoval druhé, páté a šesté místo.
Ještě větší záhada než u Moravce byl masivní propad běžecké formy u Vítkové. Co jej způsobilo? „Na nic jsme zatím nepřišli,“tvrdí bronzová olympijská medailistka. Rybář nicméně naznačuje: „S trenérem Gjellandem už něco víme, příčin se sešlo víc. Určité kroky k nápravě se udělaly. Takové, kterých si Verča možná ani nevšimla.“
Zatímco ještě v Canmore se ocitla na dně, když zajela až 87. běžecký čas, v sobotním Soldier Hollow ji polilo živou vodou 9. místo ve stíhačce. Co ztrácí v běhu, dokáže částečně kompenzovat přesností a rychlostí střelby, ve čtyřpoložkových závodech teď tráví na střelnici o zhruba 25 sekund méně než dřív.
Biatlon je nevyzpytatelný. Na šampionát v Oslu 2016 odlétali Češi s mimořádně silným týmem, jenže jeho maximem zůstala čtvrtá místa.
Letošní reprezentace zdaleka tak silně nepůsobí.
„Ale nikde není řečeno, že letos medaile nebude,“říká Rybář.