Lékaři se neočkují proti chřipce

Čeští zdravotníci podceňují nebezpečí chřipky. Většina nechce očkování, říkají data.

Nejde o tak vážné onemocnění, vakcína má nižší účinnost, je nutné každoroční přeočkování. Nejčastější důvody, proč zdravotníci odmítají očkování proti chřipce, které je pouze doporučené.

Lékaři jsou při své práci chřipkou nejen sami ohroženi, ale jsou rizikem i pro svoje pacienty. Náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula nyní připustil debatu o tom, že by se vyhláška mohla změnit. „Budeme si muset vyříkat, na kterých odděleních by to mělo být. Dovedu si představit tři či čtyři oddělení, například hematologickou jednotku, kde jsou imunosuprimovaní pacienti, kteří můžou onemocnět a v podstatě je to zabije,“uvedl pro MF DNES Prymula.

V Česku už osm let platí Národní akční plán, jehož cílem je zvýšení proočkovanosti proti sezonní chřipce právě u zdravotníků, studentů zdravotnických škol a lékařských fakult. Kolik zdravotníků je proti chřipce každoročně očkovaných, však ministerstvo neví. (eza)

Vlastní očkovací centrum, jen letos přes čtyři tisíce naočkovaných zaměstnanců, vše zdarma. S nadsázkou řečeno má mladoboleslavská Škodovka propracovanější systém ochrany svých lidí před sezonní chřipkou než mnohé české nemocnice. Některé totiž tuto očkovací strategii zatím nemají, a pokud ano, využívají ji spíš jen desítky lidí.

„Zdravotnické zařízení je ale specifickým místem. Přicházejí sem nemocní lidé, a pokud se zde nakazí navíc chřipkou, jejich život je v tu chvíli ohrožen,“říká lékařka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Kristýna Herrmannová.

Kolik zdravotníků je každoročně u nás proti chřipce očkovaných, se neví, data nemá ani ministerstvo zdravotnictví. Herrmannová proto loni na jaře provedla vlastní průzkum ve sto šedesáti českých nemocnicích, z toho zhruba polovina jí odpověděla. „Proočkovanost zdravotníků na chřipku byla mezi jedním až dvaceti procenty, což je absolutně tristní,“konstatuje lékařka, jejíž data navíc ukázala, že program očkování má přibližně 60 procent nemocnic, přičemž vakcínu hradí polovina.

Ministerstvo však disponuje analýzou, z níž vyplývá, že zdravotníci sami nemoc podceňují. „Zlehčování onemocnění chřipkou se někdy uplatňuje i ze strany odborné veřejnosti,“potvrzuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Přitom komplikace spojené s chřipkou mohou být fatální. V letošní sezoně nemoci podlehlo už šedesát lidí, za posledních pět let přes pět set.

Někde jen pár lidí

Z rozsáhlého průzkumu Kristýny Herrmannové vyšla nejlépe českobudějovická nemocnice, což potvrdil i průzkum MF DNES napříč kraji. Konkrétně v této nemocnici je nyní očkováno 550 osob, to je asi dvacet procent zaměstnanců. Podobně je na tom třeba i Slezská nemocnice v Opavě, čtyři stovky lidí oočkovali ve fakultní nemocnici v Plzni.

Oproti tomu necelých osm procent zaměstnanců je chráněno třeba ve středočeské kolínské nemocnici, padesát lidí z celkových patnácti stovek zaměstnanců projevilo zájem v uherskohradišťské nemocnici, jen jednotlivci jsou očkování v Benešově. Sedm procent hlásí motolská nemocnice, která má zase stoprocentní proočkovanost u lékařů Kliniky dětské hematoonkologie, kde jsou rizikoví pacienti.

„Každý zdravotník, který přichází do přímého kontaktu s pacientem, by měl být očkován proti chřipce,“říká mluvčí FN Motol Hana Frydrychová. Z průzkumu MF DNES napříč kraji však vyplývá, že pro povinné očkování zdravotníků proti chřipce je asi jen polovina oslovených.

Belgie šedesát, Anglie padesát

Zajímavý je v této souvislosti pohled do statistik okolních zemí. Očkování proti chřipce je v Čechách stejně jako ve většině evropských zemí zdravotníkům jen doporučované. Z dat Evropského centra pro kontrolu nemocí, které má k dispozici čísla od dvanácti členských států z posledních tří chřipkových sezon, však vyplývá, že i přesto je proočkovanost tamních zdravotníků výrazně vyšší než u nás. Pohybuje se v rozpětí od 15 do 63 procent. Přes šedesát procent má Belgie, následuje Anglie, která má více než 50 procent, přes 31 procent hlásí Maďarsko či Rumunsko.

Docela jiná je situace ve Spojených státech, kde je povinné očkování proti chřipce už součástí pracovní smlouvy, a proočkovanost tam podle Herrmannové dosahuje až 96 procent. „Myslím, že není nutné mít toto očkování povinně. Jsem však idealista, který si myslí, že zdravotníci sami by měli chápat tu důležitost,“říká Herrmannová.

Dvě miliardy „v luftě“

Jenže chřipka nejsou jen zdravotní komplikace. Je to i ekonomika. Zatímco u lékařů není jasné, kolik se jich každoročně chrání, v obecné populaci je to jen kolem pěti procent lidí. Kdyby se toto číslo zvýšilo, mělo by to podle farmaekonomů výrazný pozitivní dopad. Organizace Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA spočítala, že při současné proočkovanosti přicházejí české pojišťovny ročně o stovky milionů. „Pokud by se míra proočkovanosti zvýšila na 75 procent, uspoří se každoročně na nákladech 224 milionů,“říká farmaekonom organizace Tomáš Doležal. Další výpočet navíc ukazuje, že kdyby byla proočkovanost i jen padesátiprocentní, zabránilo by to více než půl milionu dnů pracovní neschopnosti. „A ekonomika by na ztrátě pracovní produktivity ušetřila přes dvě miliardy,“uzavírá Doležal.