Rozhovor: otci Čtyřlístku je 75 let
Turistika v Praze láme rekordy, magistrát chce přesunout návštěvníky více na okraj města
STARÉ MĚSTO Rozptýlit a neregulovat má být podle magistrátu recept na turistiku zaplňující centrum. Hostů přibývá, jejich množství se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni pohybovalo na hranici osmi milionů. Pod tlakem návštěvníků mizí stálí obyvatelé, nahrazují je byty pro krátkodobý pronájem, bary a kluby pro zahraniční hosty.
Díky trvajícímu ekonomickému růstu mají lidé podle ekonomů dost času a peněz na cestování. „Návštěvnost Prahy od roku 2012 neustále stoupá a podle předběžných výsledků za 1. až 4. čtvrtletí 2018 pomalu atakuje roční osmimilionovou hranici,“uvedla Marcela Píšová z ČSÚ. Do Prahy podle statistiků dojelo o více než 240 tisíc lidí v roce 2017.
Úspěch má však i odvrácenou stranu. Během třiceti let počet obyvatel Prahy 1, kam se soustřeďuje většina turistů, klesl podle statistiků takřka o třetinu, někde v centru „domorodce“nelze takřka vůbec spatřit. Úředníci i experti na cestovní ruch hledají cesty, jak problém vyřešit.
Možným řešením je rozprostřít turistiku po městě. Nejen Královská cesta nebo trojská zoologická zahrada představují Prahu. Návštěvníkům má co nabídnout i méně okoukaný Vyšehrad nebo někdejší periferie metropole, tedy čtvrtě jako Karlín, Holešovice či Žižkov. „Představuje to součást naší strategie, předvést turistům nejen centrum, ale především přivést je na další místa,“vysvětlila Barbora Hrubá z Pražské informační služby (PIS).
Tato agentura pro turisty kromě jiného vydává a aktualizuje průvodce a letáky, které hostům představují méně známé části hlavního města. „Aktuálně jsme vydali informační materiál v angličtině o Holešovicích a Letné. Jde o to, aby hosté na recepci svého hotelu získali údaje, že i v této lokalitě naleznou zajímavá místa, kam lze zajít. Na informační letáky a průvodce máme výborné zpětné reakce,“řekla Hrubá.
K neobyčejné popularitě Holešovic přispělo podle PIS také to, že čtvrť zařadil deník New York Times před časem v anketě mezi světové „cool“čtvrtě po boku kodaňské Christianie a berlínského Kreuzbergu.
Místo závor lepší práce
S masovou turistikou a s ní spojeným vylidňováním historických center se nepotýká pouze Praha. Italské Benátky to řeší například turnikety na nejfrekventovanějších místech. A od roku 2022 město na laguně chce ještě přitvrdit, vstup sem benátská radnice umožní pouze s rezervací.
Praha podobně ostrou regulaci turistiky nechystá. „S návštěvníky musíme lépe pracovat. Měli by mít takovou nabídku, aby nejezdili pouze v nejfrekventovanější měsíce a v Praze pobyli déle, aby měli čas navštívit nejen historické centrum,“uvedla radní pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková (Praha Sobě).
Pro snazší orientaci a pohyb v metropoli nejen v centru Praha spustila i mobilní aplikaci. Na této turistické kartě mají nahráno jízdné do MHD, touto cestou získají slevy na vstupy na atraktivní kulturní místa a památky. „S turisty se snažíme pracovat také v Praze 7, kde jsme spustili program Art district,“řekla Třeštíková.
Největší lákadla Holešovic, Letné a Bubnů jsou Centrum současného umění DOX, Národní technické muzeum, BIO OKO, Výstaviště nebo bývalá holešovická jatka.
Další místo, kam odsunout hosty ze středu města, představují Dejvice. Pro procházky zde poslouží jedinečný soubor dvou desítek funkcionalistických vil na Babě z let 1927 a 1932.
„Plánujeme otevření stálé expozice na téma osady Baba, popřípadě ostatních sídlišť a umístění solárního infokiosku na území Baby. Dále je výhledově v plánu kultivace veřejných prostranství, umístění infopanelů a případně informačního centra v lokalitě,“popsal ředitel odboru památkové péče na magistrátu Jiří Skalický. První dílčí krok k tomu udělala Praha začátkem loňského října, kdy rada města schválila vytvoření vlastního loga a značky Baba 1932.
Podle odborníků mají do budoucna potenciál vylákat turisty z jádra hlavního města třeba Kotěrova vila na Vinohradech, Müllerova vila ve Střešovicích, smíchovská Bertramka, renesanční letohrádek Hvězda na Bílé Hoře, ale i další méně očekávané lokality. Na severovýchodě města, v Proseku a Dolních Chabrech se nalézají unikátní a nepříliš známé románské památky, bazilika sv. Václava a kostel Stětí sv. Jana Křtitele.
Více Čechů než dříve
Naprostá většina turistů, více než šest a půl milionu, pocházela ze zahraničí. Ovšem meziročně loni vzrostlo nezanedbatelně i množství Čechů, kteří se za dovolenou vypravili do Prahy, a to o 12 procent. Nejvíce cizinců podle statistik dorazilo
v srpnu. Naopak největší množství lidí z České republiky dorazilo v listopadu. Nejslabšími měsíci se z pohledu turistiky stal povánoční leden a také únor. „K oživení v turistických zařízení došlo až v březnu,“konstatují statistici.
Prahu si podle počtu hostů oblíbili především Němci, Američané, Britové, Rusové, Italové a Číňané. Meziročně statistici zaznamenali také prudký nárůst návštěvníků z Ukrajiny.
V metropoli se však podle dat ČSÚ nejdéle zdrželi Rusové, v průměru necelé čtyři dny. Přibližně o den méně trvají návštěvy Němců. Naopak Jihokorejci a Číňané se Prahou spíše jen „mihnou“– jejich pobyt trval zhruba necelé dva dny.