Svoboda jedině za odměnu

Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Podmínečné propuštění je metou vězňů, jen čas za mřížemi však k nápravě nestačí.

Jan Bohata

VRŠOVICE Více než polovinu trestu si odseděl šestačtyřicetiletý chirurg Pavel Brejla, když vynikající posudky vězeňské služby, psychologů a speciálních pedagogů přiměly Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodnout o předčasném propuštění trestance z ruzyňské věznice.

Proti nebyla ani žalobkyně a podmínečné propuštění se tak stalo pravomocným. Lékař, který svého pacienta udělal závislého na opiátech a připravil ho o 11 milionů korun, si tak ze sedmi a půl roku vězení odseděl jen čtyři. Soud mu ale stanovil šestiletou podmínku a dohled probační služby.

Mimořádnou cestou na svobodu tak skončila výjimečná trestní kauza. Podmínečné propuštění představuje pro většinu vězňů metu, dosáhnout na ni však není jednoduché, zvlášť pro odsouzené za násilnou trestnou činnost.

„Během výkonu trestu získal třináct kázeňských odměn, vedl kroužky, měl aktivity i nad rámec povinností. Jeho spis obsahuje výjimečné množství kladných podkladů,“vypočítával soudce Kryštof Nový body pro odsouzeného lékaře.

Muž se kromě jiného pustil do studia teologie. „To dokazuje hloubku pokání, tak totiž podle našich zkušeností činí lidé odsouzení za trestný čin vraždy,“řekl soudce. Výjimečnosti okamžiku si byl vědom i Brejla. „Zjistil jsem, že dělat správné věci je dobré,“shrnul.

Schody ke svobodě

První, jednodušší stupeň, k žádosti o podmínečné propuštění představuje čas. „Požádat o něj lze v polovině trestu, u některých trestných činů, například vraždy, po dvou třetinách,“vysvětlují právníci. Další kritérium bývá těžší splnit, jedná se o otázku polepšení odsouzence.

„Reedukace je komplexní působení na jedince k tomu, aby změnil vzorce chování, mívá řadu podob. Přesvědčování, představování pozitivních příkladů, situační metody, kdy se z více možných řešení učí volit to správné, sociální trénink, zvládání agresivity,“představil některé výchovné postupy psycholog Joža Spurný z Policejní akademie ČR.

I chování ve světě za mřížemi hraje svou roli v náhledu na možné polepšení odsouzence. Na váhu rozhodování soudu tak padají kázeňské odměny i tresty.

Nezapomíná se ani to, v jaké režimové skupině v rámci trestu vězeň pobýval. Vě věznicích existují takzvané prostupné skupiny vnitřní diferenciace. V třetím, nejpřísnějším stupni pobývají ti, kdo nedodržují normy a soustavně porušují kázeňská pravidla. Lidé nastupující do věznice bývají zařazeni do druhé prostupné skupiny. Pokud plní řádně své povinnosti, získávají odměny a mohou se ocitnout v první prostupné skupině.

To nese řadu plusů. Odsouzení zde bývají zvýhodněni volným pohybem po věznici nebo zařazením na nestřežené pracoviště. K zařazení do práce či dalších aktivit se využívá také předchozí kvalifikace anebo vzdělání odsouzeného.

Soudy při rozhodování o podmínečném propuštění také zajímá další krok, prognóza chování po propuštění. Soudci proto zjišťují, zda mají odsouzení kde bydlet, jestli si zajistili práci či jak se staví k nařízeným povinnostem. To znamená placení náhrady škody, výživného anebo dluhů.

Do věznic putují zpravidla lidé z neúplných nebo nefunkčních rodin, osoby, které mají mizivé či nedokončené vzdělání. Kladné body za pobyt ve věznici představuje proto absolvování vzdělání.

V proslulé valdické věznici se lze vyučit mimo jiné obráběčem kovů. „Žáci se učí podle stejných učebních plánů jako v civilním sektoru,“řekl vedoucí valdického školského vzdělávacího střediska Zdeněk Bartoň. V pankrácké věznici lze projít kurzem přípravy stravy, z věznice lze odejít i s kadeřnickým výučním listem a mnoha dalšími. Soudce zajímá také trestní minulost odsouzeného, ale recidiva sama o sobě nemůže být jediným kritériem pro posouzení žádosti o podmínečné propuštění.

Doživotně zavřená vrata

O podmínečné propuštění mohou po dvaceti letech požádat i doživotní trestanci. Z delikventů odsouzených Městským soudem v Praze představuje rekordmana dvojnásobný vrah Zdeněk Vocásek. Ve věznici pobývá 31 let, původně si vyslechl trest smrti, po roce 1990 doživotí. „Mé chování je slušné, jsem připraven být venku,“prosil Vocásek dvakrát marně soudce.

Podmíněně věznici již opustili jiní aktéři velkých kauz, například David Berdych odsouzený na 15 let za loupeže. „Pobyt ve výkonu trestu u něj vedl k zásadním změnám k postoji k životu,“uvedl v posudku psycholog Ladislav Procházka. Z ruzyňské věznice Berdych odešel před více než třemi roky, v nápravných zařízeních strávil jedenáct let.

Získal 13 kázeňských odměn, vedl kroužky, měl aktivity i nad rámec povinností.