Stoletý stařík podruhé. Čeká ho Trump s Kim Čong-unem
Stoletý stařík Alan o rok zestárnul a vrací se, aby zachránil svět.
PRAHA Švédský spisovatel Jonas Jonasson slíbil, že se k Alanu Karlssonovi, hrdinovi svého debutu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, už nevrátí.
Přesto v nakladatelství Panteon vychází kniha Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět. Proč? Jonasson se jednoho dne probudil a uvědomil si, že stav věcí ve světě je mnohem zoufalejší, než si myslel, a on se k tomu musí vyjádřit. „Událost za událostí mě naplňovala pocitem, že svět je mnohem méně dokonalý než kdy dřív. A já jsem to jen sledoval,“píše v předmluvě.
Ráj na Bali, co rychle zmizí
Poté, co si prostřednictvím Karlssona v debutu vyrovnal účty se všemi nepravostmi dvacátého století, činí tak nyní i s posledními dvěma dekádami. Stalina, Churchilla nebo Kim Ir-sena proto střídá Donald Trump, Angela Merkelová nebo Kim Čong-un. Dostává se k nim však vlastně nedopatřením. Od chvíle, co Alan utekl z domova důchodců, uplynul přesně rok. Nyní si užívá indonéského ostrovního ráje Bali společně se svým přítelem Juliem, stejně jako tisíce dalších Evropanů hledajících klid za pár korun.
Pak se však ztratí nad mořem v horkovzdušném balonu bez kapitána a zápletka je na světě. Zachrání je totiž severokorejské plavidlo, které pašuje uran. Do případu se tak zapojují největší mocnosti světa, řeší, co bude dál, a Jonas Jonasson může rozjet svou geopolitickou názorovou exhibici.
Naštěstí nad politickým děním současnosti nepláče, ale směje se mu, jak upozorňuje i na svých oficiálních stránkách v textu věnovaném jeho otci.
Rozporuplné reakce
Na rozdíl od první knihy reagují kritici a čtenáři na Jonassovu novinku rozporuplněji, ale současně umírněněji. Autorovi nejčastěji vyčítají usilovnou snahu do knihy vměstnat co nejvíce politiky a dobových reálií, až zcela mizí příběh a hlavně charakter hlavního hrdiny.
Právě na tom však stojí úspěch první knihy. Navzdory tomu, že tak trochu schematicky připomíná severského křížence Forresta Gumpa a Járy Cimrmana.
Humor, naštěstí i ten nekorektní, knize nechybí. Třeba když se švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová zamýšlí nad KLDR a Izraelem. „Přemýšlela, co by se stalo, kdyby někdo pustil do jedné místnosti Kim Čong-una a Benjamina Netanjahua. Monumentální nedostatek humoru a nadhledu proti monumentálnímu nedostatku humoru a nadhledu,“píše Jonasson.
Zdali to bude na rozdíl od zahraničních čtenářů těm českým stačit, se brzy ukáže. Kniha zamíří na pulty knihkupectví už příští čtvrtek a švédského spisovatele by zajisté mrzelo, kdyby neuspěl v zemi svých dvou velkých oblíbenců – Jaroslava Haška a Milana Kundery.