Proč voda pro Afriku? Buďme v klidu, nám vážně neubude

Vsadil bych se, že ta zpráva vyvolala vlnu zášti. Člověk v tísni získal dražbou skoro milion korun na pomoc obyvatelům Etiopie. Lidem, kteří trpí nedostatkem pitné vody. Skleněné karafy a další předměty vydražil Nadační fond Veolia v rámci projektu Voda pro Afriku. „Místo aby se starali o nás, starají se o nějaké Afričany!“

Než člověk začne nadávat, měl by přemýšlet. Ve třetím světě žije bez dostatečné hygieny zhruba 2,5 miliardy lidí. Zatímco u nás se pohybuje denní spotřeba na člověka okolo 100 litrů, v zaostalých zemích je to desetina. Každou hodinu zemře kvůli špatné vodě 180 dětí, ročně pět milionů lidí, půlka Česka.

U nás máme proti tomu úplný vodní blahobyt. V obcích, kde vysychají studny, to určitě vidí jinak. Jejich situace je důsledkem zemědělské politiky jak před rokem 1989, tak hlavně po něm. I pro tamní občany však existuje řešení, i když složité. Měli by se ptát, co se to v jejich okolí děje. A stát by jim měl pomoci. Protože na něm leží většina viny.

Těm lidem nezávidím, ale jde o lokální a řešitelný problém. Nedostatek vody se v ČR týká sucha v přírodě a zemědělství. Pitné vody je dost. Díky přehradám, hlubokým vrtům i fungujícím sítím. Ve srovnání s obyvateli Etiopie se máme skvěle.

„Můžou si za to sami,“přečetl jsem si v jedné diskusi. Prý jsou líní, s tím se nedá nic dělat. Opravdu? Máme-li u nás pocit, že politici na lidi kašlou, není to nic proti mnohým africkým zemím. Samozřejmě, v pouštích a polopouštích je problém se zdroji. Většinou jde ale o to, že elita na lidi kašle, neinvestuje do distribuce vody, které je třeba i dostatek. Jenže v dobré kvalitě je jen pro někoho.

Člověk v tísni nepodporuje vlády. Proto ho také leckteré nemají rády. Tato organizace vstupuje do životů obyčejných, většinou těch nejposlednějších lidí. Loni Člověk v tísni použil peníze z nadačního fondu na vybudování vodovodní sítě pro sedm tisíc lidí. Letos má podpořit přípojky pro osm zdravotních středisek odkázaných na vodu dešťovou. To vše z prodeje předmětů kupovaných zájemci dobrovolně. Tedy ne z peněz za vodné a stočné. Z těch například v Praze jde ročně okolo dvou miliard městské firmě PSV na obnovu sítí. Chce to někdo srovnávat?