Hříchy jantarového preláta
Kněz Henryk Jankowski byl celebritou, uctívaný i proklínaný. Přijeli za ním George Bush i Margaret Thatcherová, byl postavou na román. Teď se Poláci přou o jeho pomník. V Gdaňsku ho před pár dny strhli kvůli obvinění z pedofilie.
Bylo to tak? Nebo nebylo? Teď v Polsku vítězí první verze. Už proto spadla i socha. „Nevybral si mě. Děti před tím pokaždé utíkaly a on prostě jedno popadl,“svěřila se loni v prosinci Barbara Borowiecká listu Gazeta Wyborcza, jak ji zneužíval prelát Henryk Jankowski. „Dotkl se mých prsou a řekl, že mi ukáže, co to znamená zezadu,“vyprávěla. Podle její výpovědi ji kněz protikomunistického hnutí Solidarita a kdysi blízký člověk bývalému prezidentovi Lechu Walesovi zneužil zhruba dvacetkrát. „Byl jak bestie,“řekla doslova.
Barbara Borowiecká, která až po půl století našla odvahu promluvit, nebyla jediná. Obětí Jankowského je mnohem víc. Kolik? To se vlastně dodnes neví.
Tři muži, kteří před pár dny přijeli z Varšavy do Gdaňska, aby tam strhli z piedestalu prelátovu sochu, nebyli zrovna vandalové. „Je to pád. Symbolický. Pustí se polská církev konečně do zúčtování s vlastními vinami? Anebo skončí jako prelát Jankowski?“napsal novinář Tomasz Sekielski, který to natáčel. Partyzánská akce byla naplánována na dobu, kdy se ve Vatikánu konal summit o zneužívání dětí.
„Ježíš by jezdil mercedesem“
Oslavovaný i proklínaný. Těmito dvěma slovy by se postava preláta Jankowského dala nejlépe charakterizovat.
Byl jednou z ikon hnutí Solidarita. Světoví lídři jako americký prezident George Bush anebo britská premiérka Margaret Thatcherová navštívili kostel sv. Brygidy, kde kázal, aby ocenili jeho protirežimní aktivity. Teď ale prosakují podezření, že Jankowski byl minimálně v letech 1980 až 1981 také agentem Státní bezpečnosti.
Politických i hospodářských proměn Polska v roce 1989 dokázal skvěle využít. Všichni ho znali, on znal je, napsal Jerzy Danielewicz v knize Jantarový prelát. Ve své době byl Jankowski celebritou. V roce 1993 ho magazín Wprost zařadil mezi stovku nejbohatších Poláků, byl na 90. místě. O několik let později se dostal dokonce na 80. příčku. „Kdyby Ježíš Kristus žil v naší době, nejezdil by na oslíku, ale v mercedesu,“obhajoval se kdysi Henryk Jankowski pro měsíčník Sukces.
Spekulovalo se o tom, že na severu Polska ovládá hned několik firem, buď je řídí, anebo je jejich vlastníkem. On to však popíral, tvrdil, že je jen v dozorčí radě jedné banky. A jako důkaz přihodil fakt, že jezdí ve čtyři roky starém mercedesu. Vznikla kolem něj aura Jánošíka s křížem, který bere bohatým a chudým dává.
Liboval si v luxusu – přepychových autech, bytech, nábytku, oblečení i pití. Nijak se tím netajil. Nejspíš se cítil jako David Beckham či jiná hvězda. Na přelomu tisíciletí začal pod značkou Monsignore prodávat předměty se svojí podobiznou, kosmetiku, minerálku i víno, peněženky...
Jak napsal server Fakt24, snil o tom, že postaví největší jantarový oltář na světě. Podle médií vlastnil síť kaváren a zálusk si dělal i na to, že vstoupí do byznysu telekomunikací pod značkou „Prelát Mobile“.
Zemřel jako žebrák
Navzdory tomu, že ho v roce 2003 obvinil jeden chlapec ze zneužívání (podle médií nebyl první, ale dvě obvinění předtím se podařilo ututlat), Jankowskému to neuškodilo. Vyšetřování bylo o rok později přerušeno a prelát ve svém byznysu i veřejném životě nerušeně pokračoval dál. U sv. Brygidy ale toho roku skončil.
V roce 2006 založil Institut kněze Henryka Jankowského, jehož úkolem měla být ochrana nezávislosti, Solidarity i katolické církve. Nevydržel však dlouho, jen do roku 2009. Důvodem bylo obří zadlužení.
V roce 2010 nemocný 74letý Jankowski zemřel údajně chudý. Všechno zabavili exekutoři. „Neměl ani auto. Jeho důchod byl 600 zlotých. Platili jsme mu účet za telefon,“řekl přítel Jerzy Borowczak, další osobnost Solidarity.
Přitom ještě v roce 2007 Jankowski chtěl, aby o jeho životě herec a režisér Mel Gibson natočil film. Proč zrovna on? „Je to dobrý katolík,“odpověděl tehdy prelát novinářům. Oceňoval ho především za jeho film Umučení Krista, který byl považován za kontroverzní kvůli antisemitskému vyznění.
Ostatně byly to právě výpady na adresu Židů, které vedly k tomu, že Jankowski dostal poprvé od církve přes prsty. Jeho kázání nešlo utajit a ve světě to polské církvi nedělalo zrovna dobré jméno.
Hon na čarodějnice
Po jeho smrti přicházela další svědectví, že se v kostele sv. Brygidy děly podivné věci. Rozruch pak vyvolala právě Barbara Borowiecká, když vypověděla nejen o sobě, ale i o své, tehdy o čtyři roky starší kamarádce Ewě. Té bylo 16 let a s Jankowským byla těhotná. Když mu to řekla, zbil ji. Dívka pak skočila z okna. Podle Borowiecké své matce zanechala dopis na rozloučenou: „Nebudu mít dítě s Jankowským. Možná teď uvěříte, že jsem byla znásilněná.“
Jankowski byl nejznámější, ale ne jediný. Informace o zneužívání dětí kněžími prosakují v Polsku už dlouho. Avšak v zemi, která měla v čele Vatikánu svého rodáka, Jana Pavla II., a kde se ke katolické víře hlásí na 90 procent obyvatelstva, každé odhalení budí vášně. Navíc, církev je symbolem boje za svobodu před rokem 1989 a jejích 25 000 kněžích stále má na voliče značný vliv. Jejich spojeneckou politickou silou je právě vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS).
Jaké trauma to pro Polsko je, vystihuje nedávná reportáž agentury Reuters z obce Kalinówka na východě Polska. Tamní kněz dostal tři roky vězení za zneužívání dívek. Matka jedné z nich, která pomohla jeho usvědčení, se svěřila, že lidé tam obviňují oběti. „Jsme čarodějnice, protože jsme ukázaly na kněze,“říká Marta Zezulová. Lidé zkrátka odmítají uvěřit tomu, že by jejich kněz mohl spáchat nějaký zločin na dětech. Obětem se mstí.
Od roku 1956 bylo v Polsku za zneužívání odsouzeno jen 60 kněží, říká Marek Lisinski. Sám si to prožil, když mu bylo 13 let. Avšak promluvil o tom, až když mu bylo 40. Nyní bojuje za ty, které potkal stejný osud. Na internetu jeho spolek „Nebojte se“nejen radí zneužitým, co dělat, nabízí pomoc, ale také tam má mapu míst, kde ke zneužití docházelo. Obětí duchovních hodnostářů zatím registruje více než 400. Tři z nich jsou další, kdo viní Jankowského. Podobně jako Borowiecká, která přebývá v Austrálii, jde ve dvou případech o Poláky dnes žijící v cizině.
Výpovědi a další informace o tom, co se děje v Polsku, předal Lisinski nedávno papeži Františkovi. A nebyl jediný. Se svým svědectvím o zneužívání ze strany kněžích přišly i polské jeptišky.
Roznětkou nových odhalení je nejspíš rozhodnutí polského soudu z loňského října. Přiřkl totiž odškodnění v přepočtu zhruba šesti milionů korun ženě, která byla v dětství zneužívána knězem. Podle Jaroslawa Gluchowského, poznaňského právníka zastupujícího oběti církevních činitelů, nastavuje tento rozsudek významný precedent. „Teď jsme v situaci, kdy všechny oběti v Polsku zjišťují, že nejsou samy,“říká.
V listopadu pak polští biskupové požádali oběti zneužívání o odpuštění a církev začala shromažďovat data „ke všem případům“. Podle arcibiskupa Wojciecha Polaka budou výsledky šetření zveřejněny zhruba za tři měsíce. Vyzval všechny oběti, že mají přijít a se vším se biskupům svěřit.
Sama církev totiž problém začíná pociťovat. Její vliv upadá. Podle nejnovějších čísel jen třetina Poláků dnes pravidelně chodí do kostela. Je to zase o něco méně než před dvěma lety. Na náboženství sice dochází většina dětí, ale jejich počet také klesá. Například v Lodži to ještě před třemi lety bylo 80 procent dětí, dnes je to jen 50 procent.
Na převrat to však zatím nevypadá. Borowiecká si ke konci února postěžovala, že od církve za několik týdnů od podání oficiální stížnosti na Jankowského dosud nedostala žádnou odpověď.
Boj o vlka v rouše beránčím
Třem aktivistům z Varšavy teď hrozí až pět let vězení. Socha Jankowského už v Gdaňsku zase stojí, přestože radnice slibovala, že už se na místo nevrátí. Vedení radnice po výpovědi Borowiecké zvažovalo, že pomník bude stržen. Oficiální odstranění zkomplikovalo to, že starostu Pawla Adamowicze zavraždil několikrát souzený kriminálník. Gdaňští radní teď mají na svém nejbližším zasedání rozhodovat o tom, zda bude Jankowskému také odebrán titul čestného občana města.
Ale očistit Gdaňsk od Jankowského tak jednoduché nebude. Do boje za preláta se teď sešikovali dělníci z tamních loděnic, kolébky Solidarity, s podporou konzervativní PiS. Sochu vrátili na podstavec, i když panují obavy, že jeho statika je narušena. Prý teď kolem pomníku postaví hlídky. Odmítají, aby byl stržen.
A nejsou to jen odboráři z loděnic. Za preláta se staví například i „hagiograf kněze Jankowského“, 83letý profesor Peter Raina, který přednáší i na Oxfordu. „Je to pomsta listu Gazeta Wyborcza… nejen na knězi Jankowskému, ale na celé polské církvi,“řekl. „Je to civilizační konflikt, protože jsou lidé, kteří nenávidí existenci katolického Polska, už tisíce let jej chtějí zničit. Je to konflikt mezi hebrejskou a katolickou civilizací,“dodal.
Historik Andrzej Friszke to ale vidí jinak. „Kněz Jankowski byl pedofilem. Všichni to víme. A ještě navíc byl agentem Státní bezpečnosti. Na to všechno jsou důkazy. Je to temná postava tehdejší doby,“říká. „Ve specifických polských podmínkách je ale uctíván,“shrnuje.