Praha 9 plánuje schodkový rozpočet

Praha 9 plánuje letos hospodařit se schodkovým rozpočtem. Radnice počítá s příjmy 440 milionů korun a výdaji zhruba 513,5 milionu. Schodek bude radnice financovat z naspořených peněz. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který městská část zveřejnila na úřední desce. Rozpočet budou zastupitelé Prahy 9 schvalovat v úterý 5. března. Na investice chce radnice vynaložit 200 milionů korun. Nejvíce chce investovat do dopravy, a to 59 milionů korun, do bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje 46,3 milionu, do školství 45,5 milionu a ochrany životního prostředí 27,5 milionu korun. (ČTK) PRAHA Hlavní město často čelí kritice, že přichází o stromy a parky a na jejich místo se tlačí beton. Podle vedoucí odboru životního prostředí Prahy 7 Hany Horské je však množství zeleně v metropoli v podstatě konstantní. Také díky pravidlu, které razí například tato městská část, že za každý pokácený strom je potřeba vysadit nový.

„V případě nových staveb musí majitel splnit přesné kvóty zeleně,“říká Horská, která v oboru pracuje již 25 let a nyní má na starosti například památkově chráněnou Stromovku nebo známé Letenské sady.

Dalo by se říci, že vzhledem k hustotě města je výsadba nových stromů komplikovaná?

Ano, určitě. Město je prakticky zamořené technickými sítěmi. Ty vedou v chodnících, kde by mohla zeleň být, kabely a jiný materiál. Na stromy potom už moc nového místa nezbude.

Kdo výsadbu financuje?

Pokud jsou to naše pozemky, tak to financuje městská část. Když je pozemek ve vlastnictví hlavního města Prahy, to jsou například stromořadí, financuje výsadbu Technická správa komunikací (TSK). Teď se nám podařilo vysadit nové stromy v ulici Jana Zajíce, to bylo velmi obtížné, protože tam byl problém s plynaři. O údržbu těch stromů se budeme starat pět let a pak si ji převezme TSK.

Můžete vyhovět občanům, když chtějí víc stromů v ulicích?

V tom máme jako radnice trochu svázané ruce. Samozřejmě je tu znatelný tlak od občanů, aby bylo v ulicích víc stromů, ale ono je to hrozně problematické. V těch ulicích vedou technické sítě a ty mají normy a ochranná pásma. Zvlášť voda a plyn, tam jsou správci přísní. Často nás do těch míst síťaři ani nepustí, abychom tam strom mohli vysadit. Někdy se dá trošku z norem slevit, jako to bylo právě v ulici Jana Zajíce, ale jen v případě, že normy překročíme jen o pár centimetrů.

Jak může odbor ovlivnit počet stromů a výsadbu zeleně? Ovlivníme to počtem povolených stromů ke kácení a závaznými stanovisky ohledně kácení stromů k územnímu řízení. Pokud strom překáží například nové stavbě, můžeme povolit nebo naopak zamítnout žádost o jeho pokácení.

Co všechno se v žádosti zohledňuje?

V žádosti musí být přesně uvedeno z jakého důvodu má být strom odstraněn. Důležitý je i stav stromu. Pokud je ve špatné kondici, nemocný, nebo dokonce nebezpečný pro lidi, povolíme ho pokácet.

A když povolíte pokácení stromu ať už z jakéhokoliv důvodu, je nahrazen jiným?

Ano, většinou nařizujeme náhradní výsadbu. Zvlášť pokud se jedná o kácení na žádost právě z důvodu nové výstavby domů. Počet stanovíme podle metodiky.

Takže Praze zánik zeleně nehrozí?

Ne, to si myslím, že nehrozí. Za pokácené stromy vzniká nová výsadba, takže zeleň zůstává přibližně ve stejném rozsahu. V případě nových staveb musí majitel splnit přesné kvóty zeleně, které jsou uvedené už v projektové dokumentaci. Je potom na něm, jakou formu zeleně zvolí. Může to být nový park nebo zelená střecha.

Jak nákladná je údržba dřevin a zeleně?

Nejzásadnější je údržba stromů, a to už od počátku. Je třeba zvolit vhodný druh i místo, kde bude vysazen. Obzvlášť ve městě na strom působí nespočet negativních vlivů. V ulicích je to ozon, smog, ale problémem

je i venčení psů, kteří na stromy močí.

Co ještě na strom působí?

Stromy umisťujeme do rabátek (prostor pro výsadbu ohraničený obrubou, pozn. red.). Půda v nich je ale utužená, takže se k nim nedostává dostatek vody. U silnic je problém, že do stromů často narazí auto a poškodí nejen kůru kmene. To vše působí na výživu stromu a jeho kondici. Vysazovaný stromek také musí splňovat normy. Nesmí být křivý, korunka musí být správně založená. Pravidelně provádíme komparativní a výchovné řezy, které zjišťuji jeho dobrý růst a kondici, která odhalí vady.

Péče je tedy náročná?

U stromu ano. Musíme provést spoustu kroků, aby byl strom perspektivní a aby co nejdéle na místě vydržel.

Co musí pracovníci znát, aby mohli rozhodnout o zdraví stromu? Jde o speciální znalosti?

Rozhodně ano. Žádosti přicházejí i v době, kdy jsou stromy v bezlistém stavu. Kolegyně musí umět rozeznat druh a rod. To vyžaduje rozsáhlé dendrologické znalosti. Musí znát tvar koruny, pupeny, větvení, přírůstky a na základě toho určit, jestli má strom závady a zdravotní problémy.

Každý strom posuzujete zvlášť?

Přesně tak, když řešíme kácení ve prospěch výstavby, tak se často jedná o desítky stromů a každý je třeba obhlédnout, popsat a zohlednit jeho stav ze všech možných úhlů. Musíme to zdokumentovat a nafotit. Každý strom si ve stanovisku nakonec vyslouží půlstránkový popisek. Ekologické hodnoty, zdravotní stav, vitalita – to vše u zeleně musíme posoudit. Sepisujeme to i několik dní. Když přijde třeba žádost o posudek k 75 stromům, je s tím opravdu hodně práce.

Omezujete městě? i výšku stromů ve

Pokud je strom zdravý a splňuje všechny podmínky, tak může vyrůst, do jaké výšky chce v závislosti na druhu. Strom v městské zástavbě má úplně jiné podmínky. Většinou nedosahuje vzrůstu, který by někomu překážel. Má i výrazně kratší život, než když roste v krajině.

Mění se situace k lepšímu? Vzniká v Praze víc zelených ploch?

Myslím, že ano. Čeho přibývá určitě, je zpevněná plocha jako asfalt nebo beton, ale ta se zelení doplní.

Mají tedy nové parky kde být?

V centru asi ne, ale mimo něj určitě. Nový park vznikne v rozvojovém území Bubny-Zátory. Poslední dobou ale developeři automaticky budují parkové zóny i v místech novostaveb. Je to lákadlo pro budoucí obyvatele. V centrálních částech ale těch vhodných prostor už není mnoho. My se snažíme apelovat na to, aby v místech zpevněných ploch vyrostly květinové záhony.

Místo betonu tam tedy vyrostou kytky?

Ano, a když je hezky vymyšlena skladba rostlin, tak si to lidi i dost pochvalují. Najednou je místo krásně barevné oproti té šedivé ploše, která tam byla dřív.

Jaká údržba je levnější? U záhonů, nebo u stromů?

Snažíme se, aby to bylo finančně schůdné. Jedná se o záhony, které jsou možná dražší na založení, ale na údržbu už tolik finančně náročné nejsou. Samotná péče o ně je hrozně jednoduchá. První tři roky je intenzivnější, ale v rámci dožití rostlin je třeba se o záhony starat tak jednou až dvakrát do roka.

Jak údržba záhonu vypadá?

Zahradník musí omezit rostliny, které jsou agresivnější a v místě nežádané. Dělá se to vždy za spolupráce zahradního architekta, který řekne, jaké rostliny odstranit.

Řešíte nějaké problémy ze strany občanů, například v respektování pravidel parků?

Prakticky každé léto řešíme, zda se může v rybníčkách ve Stromovce koupat, nebo ne. Jakmile se oteplí, tak jsou hned plné psů a lidí. Tato část Stromovky ale prošla nákladnou revitalizací, žije tam spousta živočichů. Voda má sloužit spíše jim, a ne ke koupání psů.