Nebezpečné vlaky

Drážní úřad po sérii nehod připravuje bodový systém pro strojvůdce

Vlak u Velkého Meziříčí jel šest kilometrů bez strojvůdce. Kousek od Plzně projel rychlík na červenou, od srážky s druhým vlakem jej dělilo jen 34 metrů. V Českých Budějovicích se srazily dvě lokomotivy, na Chrudimsku osobní vlak s nákladním. To je jen část z výčtu nehod, které se na železnici udály v uplynulých dvou týdnech. Nejzávažnější se stala včera v Brně. Na výhybce do sebe narazily dva vlaky, zranilo se přes 20 lidí, dohromady hasiči evakuovali 250 cestujících.

Vypadá to, že cestování vlakem

přestává být bezpečné. Drážní inspekce za letošní leden a únor řešila 220 případů, což je o čtvrtinu více než za stejné období v loňském roce.

Většina nehod má společného jmenovatele – pochybení strojvedoucího. „Předběžně lze u všech posledních mimořádných událostí hovořit o individuální lidské chybě. Vyšetřování nenaznačuje, že by příčinou byla technická závada nebo selhání systému,“potvrzuje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Hlavní problém tví v tom, že mašinfírů je nedostatek. Podle Federace strojvůdců ČR jich na našem pracovním trhu chybějí stovky a ti stávající jsou nuceni k přesčasům. „Z nadměrného počtu přesčasových hodin strojvedoucích pramení jejich často až chronická únava. Také je nepřijatelné, že na naše tratě do ostrého železničního provozu často vyjíždějí kolegové, jimž se dosud nedostává dost provozních a praktických zkušeností,“poukazuje prezident federace Jaroslav Vondrovic.

Ředitel Českých drah Miroslav Kupec navíc naznačil, že je možné, že jejich strojvůdci ve volném čase neodpočívají, ale přivydělávají si u soukromých dopravců.

Drážní úřad proto zvažuje možnosti, jak rostoucímu počtu nehod na vlakových tratích předcházet.

Unaveni „vedlejšákem“

Státní kontrolní orgán nyní navrhuje zavést bodový systém, který přes 12 let platí pro řidiče v automobilové dopravě. „Pokud by strojvůdce zapříčinil tři až pět mimořádných událostí, přišel by o odbornou způsobilost, případně i ztrátu licence strojvedoucího,“uvádí příklad zvažovaného opatření mluvčí Drážního úřadu Martin Novák.

K řízení by se mohl vrátit až po povinném přezkoušení včetně školení na trenažéru. V každém případě by se však chybující strojvedoucí do kabiny lokomotivy nepodíval několik měsíců. Podle Nováka by minimální lhůta mohla být stanovena od půl do jednoho roku.

Kromě toho se chystají zintenzivnit množství kontrol, zpřísnit pravidla pro získávání psychologických posudků pro žadatele o zaměstnání strojvůdce nebo spustit dlouhodobě prosazovaný systém, který by umožnil sledovat právě to, zda strojvedoucí dodržují povinné přestávky v řízení a nejezdí pro jinou firmu.

Strojvůdci nicméně namítají, že za nehodami není jen jejich nepozornost, ale ovlivňují je i další faktory.

Předběžně lze u všech posledních událostí hovořit o lidské chybě.

„Musíme připomenout i jiné faktory, jako je nedostatečná údržba železniční dopravní cesty nebo častý chaos při organizaci a přípravě výluk,“říká Jaroslav Vondrovic, prezident Federace strojvůdců.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) uvedla, že momentálně prověřuje možnosti využití všech bezpečnostních technologií, které jsou k dispozici. „Vyšetřování nehod z posledních měsíců ale ukázalo, že se vždy jednalo o chybu lidského faktoru, nikoliv techniky,“oponuje mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

První incident, který odstartoval sérii železničních nehod, se stal 19. února na lokální trati mezi Martinicemi a Velkým Meziříčím a nepřál by si jej zažít snad žádný cestující. V zastaveném vlaku jich ten den sedělo jedenáct. Strojvedoucímu se nedařilo vlak rozjet, tak vystoupil, aby se poruchu pokusil opravit. Zatímco strojvedoucí vlak zvenku obhlížel, souprava se rozjela. Záchranná brzda nefungovala.

Cestující nakonec měli štěstí, že se vlak po šesti kilometrech, překonání tří mostů a tunelu zastavil. Nikomu se nic nestalo. Vyšetřování nehody ještě není uzavřené, prvotní šetření naznačují, že ji zavinil právě strojvedoucí.

Naposledy zahájili kriminalisté trestní řízení proti strojvedoucímu včera po srážce vlaků v Brně kvůli obecnému ohrožení z nedbalosti. Řidiči kromě soudu hrozí i postih od Českých drah. „Většinou jim hrozí přeřazení na jinou pracovní pozici, typicky do dílen, nebo finanční postih,“naznačuje možné důsledky pro strojvůdce mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

České dráhy teď navíc chtějí prosadit větší kontrolu svých zaměstnanců. „Budeme prosazovat institut monitoringu licence strojvedoucího do zákona o drahách. Tento monitoring odhalí případy, kdy strojvedoucí pracují u více firem a nastupují do práce unavení po předchozí směně u jiného dopravce,“doplňuje Šťáhlavský.

Černá skříňka do vlaků

Takovým soukromým dopravcem, u něhož by si mohli přivydělávat strojvůdci Českých drah, je například RegioJet Radima Jančury. Ten to ale odmítá. „Je to úplně minoritní problém. Každý soukromý dopravce chce mít své fíry, které zná a kteří mu nezhuntují mašinu,“oponuje majitel žlutých vlaků.

Ani jeho společnosti se ale v minulém týdnu nevyhnula nehoda. V sobotu jeden z vlaků projel návěstidlo se signálem stůj v Praze na Smíchově a poškodil výhybku. Nikomu se naštěstí nic nestalo.

Počet případů jízdy na červenou přitom stoupá. Zatímco v roce 2013 jich Drážní úřad zaznamenal 83, loni jich bylo 143. Důvodů může být více. Od nedostatečného bezpečnostního školení strojvůdců přes jejich nedostatek až po nevěnování se řízení. Podobně jako za volantem za množství nehod může to, že se strojvedoucí více než provozu věnuje mobilnímu telefonu. Jenže zakázat mu mobil nejde. Strojvedoucí jej totiž běžně využívají například pro služební komunikaci s dispečery.

Pro důslednější vyšetření příčin nehod proto Drážní úřad zvažuje zavedení kamerového systému na stanovištích strojvůdce nebo obdobu černých skříněk známých z letecké dopravy.

S přispěním Evy Pospíšilové

Důvodů může být více. Od nedostatečného bezpečnostního školení strojvůdců přes jejich nedostatek...