Policie vyšetřuje vraždu dítěte. Už druhou
Smrt tříletého dítěte v Praze-Chodově je už druhým případem za pouhé tři týdny.
Na schodišti bytového domu v Praze na Chodově seděla mladá žena Vendula a brečela. Čekala na policii po další hádce s partnerem. Stejně jako v pondělí, kdy policisté přijeli do domu řešit spory hned třikrát.
Poslední incident dopadl tragicky. Při hádce zemřela tříletá dívenka. Z jejího ubodání je obviněn partner matky.
Policie vyšetřuje za tři týdny už druhou vraždu batolete v Česku a v obou případech je podezřelým partner. „Přišli policajti a ptali se, jestli jsme neslyšeli hádku. Rány a hluk jsme z jejich bytu slyšeli často,“říká soused, který bydlí o patro níže. Mladá dvojice žila v bytě v šestém patře v podnájmu zhruba rok. „Loni v létě jsem ji tady dole viděla sedět na schodišti. Čekala na policisty, které pak vzala nahoru do bytu. To se opakovalo ještě jednou,“říká pošťačka Martina, jež bydlí v přízemí.
Policie zatím k úmrtí dítěte nechce sdělit žádné podrobnosti. Uvedla pouze, že policisté z 1. pražského oddělení specializující se na vraždy zadrželi sedmadvacetiletého muže.
Bylo před jedenáctou v noci, když kriminalisté se záchranáři přijeli k domu. „V jednom z bytů došlo podle prvotních informací k násilnému trestnému činu, kdy se obětí stalo nezletilé dítě,“informovala policejní mluvčí Andrea Zoulová. Podle sousedů prý podezřelý muž dítě ubodal. „Už přes den tady policisté byli několikrát, jednou strážníci, dvakrát státní policie,“říká jeden z obyvatel rozlehlého bytového domu v Horynově ulici na pražském Chodově.
V domě jsou stovky bytů a lidé se sem stěhují teprve rok. A není to žádná ubytovna – nájemné je zde za padesátimetrový byt zhruba dvacet tisíc korun měsíčně. „Právě tím, jak se sem lidé teprve stěhují a je tu poměrně velká fluktuace, je tu často hluk i večer, a tak si člověk občas říkal, jestli jsou to hádky, nebo se někdo zrovna stěhuje,“říká další ze sousedů. Nikdo z nich tak sociální úřady na možné problémy v rodině neupozornil.
Stejně jako při podobném incidentu z poloviny února, kdy zemřel tříletý chlapeček v Lounech. Tam kriminalisté zadrželi jeho devatenáctiletého otčíma, kterého obvinili z těžkého ublížení na zdraví a týrání osoby žijící ve společné domácnosti. Soud ho poslal do vazby. Dítě mělo údajně vytrhané vlásky a po bytě byly skvrny od krve. Matka to věděla, okolí také, ale nikdo nezasáhl. „Kluk ho nechtěl poslouchat, tak ho za to mlátil, netušila jsem, že to dojde takhle daleko. Bála jsem se, že by mi malýho vzala sociálka, kdybych to nahlásila,“bránila se žena.
Měl jsem otevřít hubu...
S partnery a dítětem žil přitom v bytě ještě jeden mladík; i ten o všem věděl. Po smrti dítěte napsal na Facebook: „Vím, že sem měl otevřít hubu!!!“Kvůli němému okolí se o situaci v rodině nedozvěděla sociálka. Navíc chlapeček neměl v Lounech trvalý pobyt, což dohled sociálních pracovníků zkomplikovalo. Ten totiž provádí sociálka v místě, kde je dítě hlášené, a když se odstěhuje, před úřady se stane do jisté míry „neviditelné“.
„Rodinu dítěte, kde došlo k tragické události, nevedeme v evidenci ochrany mládeže orgánu sociálněprávní ochrany dětí. Orgán sociálněprávní ochrany dětí neobdržel žádné oznámení upozorňující na nepřiměřené zacházení s nezletilým dítětem,“vysvětlila vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví lounského městského úřadu Iva Vildová.
Zhruba před čtvrtrokem přesto k rodině sociální pracovníci přišli, a to na žádost úřadu z místa trvalého bydliště. Podle Vildové se v tu dobu vše jevilo v pořádku.
Dočasné bydliště je pro úřady skutečně problém. „Dítě přísluší k sociálnímu odboru podle místa trvalého bydliště, když se přestěhuje, dozvíme se to spíše jen náhodou. Občas dostaneme informaci, že se k nám někdo stěhuje od jiného sociálního odboru. Často se ale stává, že rodina zmizí, aniž by si trvalé bydliště změnila, v takovém případě se o tom dozvídáme spíše jen náhodou, například přes lékaře, který dítě ošetřuje,“říká vedoucí sociálního odboru Praha 11 Gabriela Hostomská.
Pravděpodobnost, že se případy týrání velmi malých dětí dostanou na stůl sociálních pracovníků, je podle Ivy Pěchové z Dětského krizového centra bohužel hodně nízká. „Když se podíváte na případy hlášené sociálním odborům, je jich v tomto věku velmi málo. Nevíme, jestli je to proto, že se to děje méně často než u starších dětí, nebo proto, že se na to častěji nepřijde. Týrané starší děti se na nás samy obracejí, dítě v předškolním věku obvykle nedokáže vyhodnotit, co je a co není v pořádku,“vysvětluje. A to je problém. Na každý šetřený případ podle odborníků připadá deset dalších, o kterých se nikdy nikdo nedozví.
Jedinou šancí u velmi malých dětí je znepokojený dospělý, který promluví za ně. Ať už je to příbuzný, soused, nebo třeba lékař, který má týrané dítě v péči. Tříletý chlapeček z Loun ale zachránce nenašel, i když ho sousedé podle svých slov vídali často s podlitinami. Občas hraje roli i obava z toho, že by z týrání dítěte někoho obvinili falešně nebo že by oznámení úřadům celou situaci ještě zhoršilo. Těm, kdo si nejsou jistí, doporučuje Iva Pěchová zavolat na některou z linek bezpečí, které se na problematiku týraných dětí zaměřují. „Pokud je podezření silné, tak bych neváhala a obrátila bych se na místní sociální odbor,“říká Pěchová. Co rozhodně nedoporučuje, je rozebírat takové podezření na sociálních sítích.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli nepřipravuje žádnou změnu praxe. „Pokud nedojde ke změně trvalého bydliště dítěte, nedochází ani ke změně místní příslušnosti OSPOD,“říká tisková mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová s tím, že OSPOD se navzájem mohou požádat o pomoc. Jak vyřešit situaci, když se rodina přestěhuje a úřady nové bydliště neznají, neodpověděla. — S přispěním Radky Hrdinové