Přibylo dětí s vadou řeči

Ráčkování, zadrhávání či koktání. V Česku se počet pacientů s těmito vadami řeči během deseti let zvýšil o více než 26 tisíc. Celkem logopedii předloni navštívilo přesně 156 771 lidí. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Mezi pacienty bývají hlavně děti v předškolním věku.

„Počet nově přijatých klientů u nás do roku 2016 stoupal, poslední dva roky mírně klesá, zhruba o 5 procent. V populaci je v logopedické péči zhruba 1,5 procenta pacientů s řečovou vadou. Nejčastěji se objevuje lehká a středně těžká dyslálie, což tvoří cca polovinu případů. Mezi další patří vývojové poruchy jako opožděný vývoj řeči nebo vývojová dysfázie, které tvoří zhruba čtvrtinu,“komentuje současnou situaci Asociace klinických logopedů.

Některé kliniky nabízejí rodičům a dětem jak individuální terapii, tak i skupinové terapie. Jedná se o takzvané logopedické kroužky, říká manažerka soukromé kliniky Logo v Praze Alena Dvořáková.

„V kroužcích se děti kromě komunikačních dovedností připravují na vstup do školy. Jsou vhodné pro jedince předškolního věku, i pro děti z prvních a druhých školních tříd,“upřesňuje Dvořáková.

Problém pro mnoho školáků

Stále více dětí s vadami řeči registrují také základní školy. Množství žáků, kteří mají potíže s šišláním, ráčkováním, komolením slov či koktáním, se výrazně zvedlo z počtu 1 849 ve školním roce 2007/2008 na 7 202 v minulém školním roce. To je zhruba třikrát víc než během dřívějšího desetiletého období.

Ideálním věkem, kdy navštívit logopeda, je kolem čtyř až pěti let. S přibývajícími léty se nesprávná výslovnost fixuje, a pokud je vada vážnější, musí kvůli tomu děti nastupovat do školy o rok později. Problémy se u dětí se špatnou výslovností mohou objevit nejen u čtení a psaní, ale také v počítání.

Podle Asociace logopedů ve školství mají vadu výslovnosti asi dvě pětiny všech předškoláků. Nejčastější vadou řeči je patlavost, takzvaná dyslalie, kdy dítě špatně vyslovuje některé hlásky. Rodiče a učitelé ve školkách a školách by proto na děti neměli šišlat nebo mluvit příliš rychle.

Příčiny různých vad řeči je ovšem možné hledat třeba i v dědičnosti, předčasném narození, poruchách centrální nervové soustavy, sluchu či zraku nebo v zanedbávání či naopak přehnaných nárocích na dítě. Během praxe se však logopedové v ambulancích setkávají také s novými vadami.

Na potíže s mluvením a možnosti jejich léčby upozornil Evropský den logopedie, který připadl na středu 6. března.