Královský malér. Co dál?
V den, kdy se Real Madrid chystal oslavit 117. narozeniny, musel rozebírat své ponížení. Kamarádím s vesmírem
Jan Palička
Třikrát po sobě mohl jako první pozvednout velikou ušatou trofej, kterou nabízí jedině Liga mistrů. Šampion. Kapitán šampionů. Srdce Realu Madrid.
Na čtvrté prvenství může Sergio Ramos zapomenout. Z privátní prosklené lóže, která nese jeho přezdívku SR4, sledoval fotbalovou ostudu. Svoji i svého klubu.
Sebevědomí mu zřejmě nedovolilo, aby si to připustil, ale věřte, že v úterý večer byl za hlavního moulu. Odvetu osmifinále Ligy mistrů proti Ajaxu Amsterdam nesměl hrát kvůli tomu, že si schválně nechal dát žlutou kartu. Samo o sobě to bylo hloupé. Když Real v prvním utkání vstřelil těsně před koncem vítězný gól na 2:1, Ramos se honem ptal spoluhráčů, jestli by neměl faulovat, aby si během snadné odvety odseděl trest a nehrozila mu absence v důležitějších bitvách. Dokonce si svůj počin nechal schválit od trenéra. A tak stačil vyfasovat třetí žlutou kartu. Jenže se přepočítal. Říkejme tomu třeba karma.
Ramos nejenže schytal dodatečný dvouzápasový flastr za záměrnou flignu, ale hlavně vyhořel celý Real. Tým si byl natolik jistý, že odvetu pohodlně zvládne i bez svého vůdce, až dostal tvrdý direkt 1:4. Všechno, co se mohlo pokazit, se pokazilo. Obhájce titulu vypadl s famózně hrajícím Ajaxem.
Kralování královského klubu trvalo přesně 1 012 dní. Od září 2015!
A Sergio Ramos? Ten před zápasem souhlasil, aby ho v soukromé lóži snímaly tři kamery společnosti Amazon, která o slavném stoperovi natáčí dokument. Měl to být film o výjimečném srdcaři, který k smrti nerad prohrává. Jenže tentokrát Ramos prohrál – a dost.
Sezona Realu je mimořádně nepovedená. Vypadl ze všech pohárů a ve španělské lize se plácá na třetím místě, nesmazatelných 12 bodů za Barcelonou. Doma prohrál čtyřikrát za sebou, což se mu stalo potřetí v dějinách. Dvakrát z toho dostal ránu od nenáviděné Barcelony, což je malér, který se nedá jen tak vymazat.
Obránce Dani Carvajal to řekl na rovinu a svůj výrok v emocích zakončil vulgaritou: „Světlo na konci tunelu už nevidím. Je to sezona na h...o.“
I když tu tezi dlouho odmítal, Realu osudově schází Cristiano Ronaldo. Jeho góly, jeho umění, jeho vůdcovství i jeho arogance. V Ronaldově epoše se Real osmkrát z devíti pokusů dostal do semifinále Ligy mistrů a čtyřikrát ji vyhrál. Jakmile portugalský fenomén v létě přestoupil do Juventusu, Real se změnil. Přestal být tak zabijácký, s čímž souvisí i maličkosti, které klubu ubližují. Třeba úterní podivnost, kdy se balon v 64. minutě na první pohled dostal za lajnu, hra pokračovala a Ajax vstřelil gól na 3:0. Čekalo se pět minut, jestli videorozhodčí gól nezruší. Kdyby ano, Realu stačilo skórovat jednou a hrálo by se prodloužení. Jenže video nenašlo průkazné záběry, že byl balon celým objemem za čárou. Gól platil, tudíž bylo hotovo.
Sezonu může Real odepsat, zůstane ponížen, bez trofeje. Co bude dál, musí šéf Florentino Pérez co nejdřív vymyslet. Stranou jde i včerejší 117. výročí od založení klubu.
Ve vzduchu je cítit revoluce, která může jednu velkou éru ukončit. Mohli by to zabalit třicátníci Modrič, Marcelo či Benzema. Možná i Kroos nebo Bale. Je vysoce pravděpodobné, že se rozloučí Santiago Solari, zprvu provizorně jmenovaný, nyní trenér se smlouvou do roku 2021.
Podle španělských novin se nabízejí čtyři nástupci a tři z nich jsou pod smlouvou. Massimiliano Allegri pracuje v Juventusu, Mauricio Pochettino v Tottenhamu a Joachim Löw u německé reprezentace.
Ten čtvrtý se jmenuje José Mourinho a po prosincovém konci v Manchesteru United je volný. „Vemte ho. Vemte ho hned!“naléhá list Marca. Byl by to návrat po šesti letech.