Spalničky přicházejí z Ukrajiny

Za první dva měsíce letoška onemocnělo dalších 24 042 Ukrajinců. Lékaři už volají na pomoc i duchovní. Čísla ale říkají, že spalničky jsou globální problém.

KYJEV Nové statistiky ukazují, že spalničky jsou nemoc, která se vrátila. Rychle a v šokujícím stylu.

Jednou z nejpostiženějších zemí je Ukrajina.

Zpráva UNICEF (Dětský fond OSN) z loňského roku odtud je vysloveně hrozivá: loni tam bylo 35 120 případů.

Zpráva z letoška je vysloveně hororová: za první dva měsíce bylo nakaženo dalších 24 042 Ukrajinců.

Kvůli Ukrajině loni výskyt spalniček stoupl v Evropě trojnásobně.

Ale spalničky se během jednoho roku staly globálním problémem. V Brazílii bylo loni 10 262 případů, přestože o rok dříve tam nebyl ani jeden. V Moldavsku jich loni bylo 312, zatímco v roce 2017 odtud hlásili nulu. V Černé Hoře onemocnělo loni spalničkami 203 lidí, ačkoliv i tam o rok dříve neměli jediného pacienta.

Totéž, byť s nižšími čísly, se přihodilo v řadě zemí světa od jihoamerických států Peru a Kolumbie až po maličký Východní Timor (59 případů) na pomezí Asie a Austrálie.

Kromě toho se z roku na rok například v Řecku výskyt spalniček zdvojnásobil, a ve Francii dokonce zšestinásobil.

Podle UNICEF loni nahlásilo nárůst spalniček v porovnání s rokem 2017 celkem 98 států. Mezi nimi je i řada zemí, které předtím považovaly spalničky na svém území za vymýcené.

Zvláštní na těchto číslech je fakt, že se nemoc nešíří nejvíc jen v zemích rozvrácených válkami, jak to bývá obvyklé, ale i v místech, kde je klid.

Klasickým příkladem je právě Ukrajina: přestože v její východní části doutná neuzavřený konflikt, dramatický celkový nárůst spalniček v zemi byl způsoben jednoznačně jejich explozí na západě, kde se nic neděje.

Za příčinu návratu spalniček je tak v rozvinutých zemích považována neochota řady lidí nechat své děti očkovat kvůli falešným informacím o zdravotních následcích vakcíny, které se šíří na internetu. Protože populace byla dříve dostatečně proočkovaná, vypadaly spalničky jako vymýcená nemoc minulosti a zdálo se, že očkování je zbytečné.

Proto spalničky podle UNICEF zachvátily i na Ukrajině právě západ, kde lidé očkování dětí odmítali.

Příčin ale bylo víc. Ukrajinská ministryně zdravotnictví Ulana Suprunová řekla, že za tím vším je dekáda korupce, války, nedostatku politické vůle prosadit vakcinaci a samozřejmě neochota nechat děti očkovat.

V pozadí toho všeho je ale také neschopnost systému. V roce 2016 bylo tak málo vakcíny, že se podařilo očkovat jen 42 procent dětí. A týž rok jen 31 procent ze šestiletých dětí prošlo i přeočkováním, což je jedna z nejhorších bilancí na světě.

Anton (17) zemřel omylem

Nedůvěru k očkování vyvolal před více než deseti lety případ sedmnáctiletého Antona Tyščenka z Kramatorsku, který zemřel několik hodin po vakcinaci. Později se ukázalo, že sérum bylo vyrobeno v Indii a před použitím na Ukrajině nebylo otestováno. Nejhorší ironií bylo, že podle následných vyšetření mladík očkování vůbec nepotřeboval, protože byl očkován i přeočkován.

I další důvody řady případů jsou celkem zarážející: například vyšetřování devadesáti nemocných dětí na Zakarpatské Ukrajině, které dostaly hromadně spalničky, přestože byly očkovány, ukázalo, že místní zdravotní středisko trpělo tak častými a dlouhými výpadky elektřiny, že vakcína, která musí být skladována v teplotě do osmi stupňů, byla znehodnocena.

Ale loni na Ukrajině onemocnělo i dvacet tisíc dospělých, kteří měli být očkováni ze sovětských časů. Jedno z vysvětlení je, že tehdejší sérum nebylo dlouhodobě tak účinné, jak by mělo.

Jsou však i jiná ukrajinská specifika, například místní list Kyiv Post před několika dny uvedl, že ve Lvově lékaři přesvědčovali duchovní, aby šli lidem příkladem a nechali se hromadně očkovat.

Loni bylo ve Lvovské oblasti 11 500 případů spalniček, což znamená, že oproti předchozímu roku narostl jejich výskyt 125krát.

Zdá se, že situace není pod kontrolou a je nepřehledná, čemuž nasvědčuje i to, že čísla UNICEF se liší od statistik ukrajinské vlády. Zatímco podle UNICEF měla Ukrajina loni 35 120 případů spalniček, vláda v Kyjevě jich Světové zdravotnické organizaci (WHO) nahlásila dokonce 52 000.

Zdroje údajů z jednotlivých zemí jsou zřejmě i příčinou, proč se rozcházejí i spalničkové součty UNICEF, WHO a dalších agentur, ať už jde o jednotlivé země, regiony, či globální počty.

Například na Madagaskaru se nakazilo za poslední rok údajně přes 68 000 osob, přestože „africké“součty WHO uvádějí poloviční čísla dokonce za celý kontinent.

Vedle Ukrajiny mají podle údajů UNICEF největší nárůst za loňský rok Filipíny (o 13 192 případů víc), Brazílie (10 262), Jemen (6 641) a Venezuela (4 916).

Hned za nimi je Srbsko (o 4 355 nemocných víc) a z Evropy se v první desítce nejspalničkovějších zemí umístila ještě Francie s nárůstem o 2 269 případů.

Tempo jako na autodráze. A zatím to nevypadá, že by nemoc měla brzy přišlápnout brzdu.