Na co se ptal Trump
Zákulisí schůzky roku očima zvláštního reportéra MF DNES
Bylo krátce po tiskové konferenci premiéra Andreje Babiše po jeho setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. V konferenční místnosti washingtonského hotelu The Hay Adams byla řada lidí včetně těch, kteří se schůzky se špičkami americké administrativy účastnili.
„Jaké to bylo?“zeptal jsem se několika z nich.
„Skvělé. Donald Trump byl zábavný. Poté, co nám všem potřásl rukou, prohlásil: Let's have fun! Tedy: A teď si pojďme užít legraci,“prozradil jeden z nich. A co amerického prezidenta při jednání obou delegací nejvíc zajímalo?
Další z účastníků z české strany to shrnul následovně. „Američané chtěli hlavně vědět, na jaké straně stojíme. Zatím si nás totiž neuměli zařadit. Takže následovala série otázek na různá témata, podle kterých si dělali obrázek. Ať už se to týkalo postojů ke kybernetické bezpečnosti, k energetickým otázkám, ke vztahu k jádru, postojům v rámci Evropské unie a k několika dalším. Každá odpověď byla podstatná, jako by si na pomyslném obsahu odškrtávali,“vylíčil jeden z těch, kteří se s Trumpem a spol. v Bílém domě setkali.
V podstatě je to logické. A bezpochyby to znamená posun v americko-českých vztazích. Když byl v Bílém domě před osmi lety tehdejší premiér Petr Nečas, točilo se všechno především okolo dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Tehdejší americký prezident Barack Obama nemluvil před novináři prakticky o ničem jiném. Jistě, i nyní přišlo téma Temelína na přetřes, jak ostatně sdělil i premiér Babiš.
Nicméně, schůzka v Bílém domě měla tentokrát podstatně jiný účel. Spojené státy v čele s Donaldem Trumpem dosud okázale ignorovaly celou Evropskou unii, natož státy ve střední Evropě. Jenže nyní zjišťují, že se by se jim některé z nich mohly hodit. Nejde jen o smlouvu o volném obchodu mezi USA a Evropou. Každý ze států visegrádské čtyřky přitom může postoj Evropské unie vetovat. Zatímco Poláci jsou setrvale na americké straně, s ostatními třemi zeměmi mají Spojené státy trochu problém, kam si je zařadit.
Maďaři v čele s Viktorem Orbánem jsou pro svobodomyslné Američany možná trochu příliš. Slováky, kteří před lety přijali euro, si proto zařazují spíš na stranu lídrů EU v čele s Německem. Zbývají tedy Češi. V čele státu s prezidentem Milošem Zemanem, který – byť má k Američanům vřelý vztah – je řazen spíš na stranu Rusů a Číňanů.
Pak stačí, aby přišlo napětí týkající se obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Nebo spor v kauze Huawei a americké varování, že prostřednictvím čínské technologické společnosti mohou Číňané získávat nepozorovaně data a informace z telekomunikačních sítí, což Zeman označuje za hloupost a Babiš bere vážně. A hned z toho byla pozvánka do Bílého domu. Nešlo přitom o „detaily“typu, zda Česko skutečně od Američanů koupí vrtulníky nebo jestli s jejich pomocí dostaví jadernou elektrárnu. Byť to bylo pochopitelně také zajímavé.
Američané ale chtěli hlavně slyšet, jak na tom Česká republika je. Zda pro ně má mít větší váhu, co hlásá prezident Miloš Zeman, anebo co razí premiér Andrej Babiš.
Huawei? A hned z toho byla pozvánka do Bílého domu.
Z tohoto úhlu pohledu mohou být po setkání v Bílém domě nejspíš spokojení. Trumpovi a spol. se dostalo ujištění, že v klíčových otázkách stojíme na jejich straně. A že exekutivní pravomoci má v Česku premiér, nikoli prezident. Může to přinést několik zajímavých obchodních a dalších příležitostí. A také vylepšení vztahů mezi oběma zeměmi.