Kdo si oblékl bílou, určitě byl odjinud
OSTRAVA Vyrazit ven v bílé košili se v Ostravě ještě koncem osmdesátých let rovnalo bláznovství. Padající popílek ji totiž během několika hodin proměnil k nepoznání. Barvil i sníh, podle obsahu škodlivin třeba do červena. Ačkoliv i dnes Ostravsko špatným ovzduším trpí, s předrevoluční realitou se to nedá srovnat.
„Ostravě se říkalo černá a černá opravdu byla. V 70. letech jen tehdejší Nová huť produkovala ročně kolem 40 tisíc tun prachu,“líčí Tomáš Mosler, vedoucí ochrany ovzduší někdejší Nové huti, dnes společnosti ArcelorMittal Ostrava. Z dětství si pamatuje například cesty autem kolem huti. „Tatínek i za slunečného dne zavíral okénka, vypínal ventilaci a rozsvěcel světla,“vzpomíná.
Podobných podniků bylo v té době v Ostravě víc. „Smog, saze a dým byly naprosto běžné věci. V centru města dýmila koksovna Karolina, kousek dál vítkovická huť. Člověk si na to mohl i sáhnout, popílek mu padal přímo na hlavu,“líčí pětasedmdesátiletý Vladislav Beneš, který tehdy Ostravu křižoval coby řidič autobusu.
Kdo šel městem v bílém, byl stoprocentně odjinud, místní by si na sebe nic podobného nevzali. Sníh hrál několika barvami, stejně jako voda v řekách. „V roce 1970 vyprodukovaly všechny stacionární zdroje znečišťování v Severomoravském kraji 325 tisíc tun prachu do ovzduší. V roce 2015 vyprodukovaly v Moravskoslezském kraji čtyři tisíce tun prachu,“nastínila až neuvěřitelný rozdíl mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
Černo-zelená Ostrava
V Ostravě je dnes ve srovnání s předrevoluční dobou průměrné roční množství prachu v ovzduší třetinové. Za posledních deset let se na třetinu snížil i počet dní s prachem nad limitem. „Vliv na to má zejména útlum těžkého průmyslu a konec těžby uhlí ve městě,“sdělila mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.
Příkladem může být třeba Karolina. Už v 80. letech se tam začala likvidovat technologická zařízení hutě, koksovny, elektrárny i chemických provozů. Sanace území trvala osm let a spolkla 1,9 miliardy korun. Teď je na místě nákupní centrum, administrativní budovy a obytné domy. Ostrava je dnes daleko zelenější než dříve. Třeba huť ArcelorMittal od konce 80. let snížila emise prachu z 29 tisíc tun ročně na loňských 401 tun. (žah)