Co budou jíst Britové po brexitu bez dohody

Už žádný avokádový toast nebo banánové smoothies a zapomeňte na nastrouhaný čerstvý parmazán v těstovinách. Místo toho si zvykejte na mléko ke každému jídlu, chléb, jehněčí kotlety a hrášek. Hodně hrášku. Jídla z domácí produkce jsou to, co by mohli Britové jíst v případě, že jejich země odejde z Evropské unie bez dohody, která by nastavila základní obchodní vztahy s dalšími státy.

Ačkoli je vysoce nepravděpodobné, že se dovoz potravin zastaví úplně, obchody s potravinami a zemědělci se připravují na nejhorší. Pokud k tomu dojde, budou mít aspoň dostatek zásob masa a brambor, na zeleninu a ovoce pětkrát denně ale Britové budou muset zapomenout.

Země vyprodukuje zhruba 60 procent vlastních potravin, ty populární však hypoteticky nemusí být dostupné. Jak by tedy vypadaly regály v britských supermarketech ve světě bez obchodu? Britové by se topili v mléku. Jejich krávy vyprodukují týdně bezmála čtyři litry mléka na člověka a dostatek bude i vajíček. Zmizet by ale mohly jiné produkty, jako je například irské máslo nebo čedar.

Zemědělci ze Severního Irska by nemohli posílat své mléko ke zpracování přes hranici a milovníci sýrů by se měli rozloučit s francouzským plísňovým brie a italským parmazánem. Méně by bylo i zeleniny a ovoce a to, co by zbylo, by bylo v ohrožení při sezonních sklizních. Většina ovoce a asi polovina zeleniny v Británii je z dovozu. Z britských farem by se ročně vyprodukovaly asi dva kilogramy jahod a zhruba 300 gramů malin na osobu. Z jídelníčku by zmizelo avokádo a osud banánů je nejistý.

Země naproti tomu vyprodukuje dostatek hrášku a většinu měsíců by byla dostupná i mrkev a řepa. Polovinu roku si lidé budou moci dopřát i brokolici, rajčata ale budou jen pro zvláštní příležitosti. Britští zemědělci totiž vyprodukují asi jen pětinu rajčat, jež se prodávají v zemi po celý rok. Dostatek bude v Británii, která patří k největším vývozcům masa, i jehněčích kotlet. Země také ročně vyprodukuje zhruba 23 kilogramů kuřecího a 13 kilogramů hovězího i vepřového na osobu. To však zahrnuje i méně lákavé části, jako ledvinky, které se nyní prodávají v zahraničí.

Změna jídelníčku by čekala i hospodářská zvířata, z krmných směsí by totiž zmizela kukuřice a sójové boby. Nedostatek chleba ovšem zřejmě nehrozí. Pšenice se totiž v zemi pěstuje zejména pro produkci mouky. Obilí pěstují Britové po tisíce let a zabírá velkou část britské orné půdy. Humr a hranolky? Treska, která skončí na britských jídelních stolech, často pochází z Norska a Islandu – v roce 2015 se do britských obchodů dovezlo 90 procent této ryby – zatímco britští rybáři prodají velké množství svých korýšů v Evropě. Pro britské zákazníky by to mohlo znamenat hojnost krabů, humrů a krevet. Pokud by k nim chtěli hranolky, mají štěstí. Britská záliba v bramborech by byla zabezpečena, země totiž vyprodukuje zhruba tři čtvrtiny svých vlastních zásob. Dováží ale některé zpracované produkty.

Potíže v přístavech by mohly zbrzdit také dovoz produktů ze států mimo EU, Britové si tak možná budou muset najít alternativu k odpolednímu čaji. Mezi domácí potraviny nepřekvapivě nepatří ani zrna pro ranní kávu a bez dodávek ze zahraničí mohou zůstat netknuté i mnohé sklenice na víno. V roce 2017 si Britové dovezli ze zemí EU 480 milionů lahví vína.

Není to ale tak špatné – místní hospody mohou stále nabízet tvrdý alkohol. Ve Skotsku v současnosti zraje asi 20 milionů sudů whisky a země by mohla využít i políčka s ječmenem a vařit pivo. (Bloomberg, ČTK)