Silnice pro auta bez řidiče
Česko do roku 2020 vydá na prvky inteligentních dopravních systémů 17 miliard korun.
Do dvou let začnou tuzemské i evropské silnice brázdit samořiditelná auta, v nichž bude člověk jen bezpečnostní pojistkou. Převzít kontrolu od automatu bude muset pouze v náročných situacích, jako je hustý městský provoz nebo špatné počasí.
Počítá s tím Akční plán autonomního řízení ministerstva dopravy. A po roce 2030 se v provozu začnou objevovat vozidla, ve kterých bude člověk už jen pasažérem.
Tato dopravní sci-fi má ale jednu podmínku. Autonomní vozidla nebudou schopná jezdit samostatně na běžných silnicích.
Úředníci ministerstva tedy začínají vytipovávat páteřní síť chytrých silnic, které budou samořiditelným autům předávat potřebné informace o provozu kolem nich. První svezení v takzvaném režimu Eyes Off, při němž šofér nemusí neustále věnovat pozornost provozu, bude možné na některém z přehledných dálničních úseků.
„Vozidlo, které se rozhoduje pouze na základě svých relativních polohových informací, vidí překážky ve svém okolí a zná vzdálenosti k nim, nebude mít možnost optimalizovaně projet určitým úsekem (například městem) nebo včas reagovat na překážky, které přímo nevidí,“uvedlo v materiálu ministerstvo.
„Dodatečné informace k datům získaným z kamer, radarů nebo laserových dálkoměrů potřebují autonomní vozidla například v situacích, kdy je velká intenzita provozu a malé rozestupy mezi vozidly nebo tam, kde se pohybují chodci nebo cyklisté, řekl MF DNES Martin Volný, ze společnosti Intens Corporation.
Silnice, která zastaví auto
První česká chytrá silnice od poloviny loňského roku funguje ve zkušebním provozu na Pražském okruhu a části dálnice D1 mezi Rudnou a Mirošovicemi. Stát na ní spolupracuje se zmíněnou Intens Corporation.
Silnice v současnosti dokáže připojené řidiče upozornit na prudce brzdící vozidlo v úseku, který ještě nevidí, dopředu ho varuje o omezeních souvisejících s pracemi na silnici nebo upozorní na blížící se vozidlo záchranné služby.
Přestože systém v současnosti komunikuje pouze s lidským šoférem, další fáze se zaměří na samotné vozidlo. Od roku 2022 by tak měl fungovat systém, který připojená vozidla automaticky zabrzdí v případě, že jeho posádce bude hrozit nebezpečí, dodal Volný.
Kolik peněz bude stát úprava nejdůležitějších českých komunikací, zatím ministerstvo dopravy spočítáno nemá. V roce 2015 se nicméně Česko zavázalo, že do roku 2020 vydá na prvky inteligentních dopravních systémů 17 miliard korun. Jen za loňský rok měl resort na pořízení různých čidel a dalších telematických systémů vyčleněno 2,6 miliardy.
Virtuální stopka
Přestože počet autonomních aut postupně poroste, vozidla řízená člověkem z provozu podle prognózy dopravního resortu v dohledné době nezmizí. Značky pro lidské řidiče tak budou kvůli autonomním vozidlům průběžně doplňovány jednotkami pro digitální přenos informací.
Dlouhodobý výhled ministerstva proto počítá s provozem vozidel v různých stupních automatizace. Kromě nich se budou muset plně autonomní vozy na silnicích potýkat například s chodci nebo cyklisty. I ti by se podle ministerstva měli do značné míry zapojit do systému datové komunikace, aby se snížilo riziko možných nehod.
Cyklisté i chodci proto mají být vybaveni prostředky pro datovou komunikaci s autonomními vozidly, takzvanými C-ITS (kooperativními inteligentními dopravními systémy), stejně jako nevidomé a slabozraké osoby.
Současná zařízení ITS zatím vyžadují elektrické připojení, takže se dají využít především v motorových vozidlech. V rámci celoevropského projektu C-ROADS nicméně společnost O2 vyvíjí aplikaci pro mobilní telefony, která dokáže tento hardware nahradit.
Všechny prostředky komunikace s chytrými auty se budou muset sladit na jednotné frekvenci 5,9 GHz. Tu už v současnosti využívají například autobusy pražské hromadné dopravy, když si u chytrých semaforů objednávají přednostní průjezd na zelenou, uvedl mluvčí českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina.
Kromě podobných dopravních systémů, jejichž využití je zatím velice řídké, toto pásmo využívají pro komunikaci mezi zemí a satelity meteorologové. Hodí se i pro distribuci televizního signálu. Obě zmíněné služby ale mohou fungovat vedle sebe, aniž by se vzájemně rušily, dodal mluvčí státního regulačního úřadu.