Eurovolby: jde i o lídra pravice
V blížících se volbách do europarlamentu půjde na pravici i na levici o hodně. Řada stran je v krizi a pozice předsedů nejistá.
Květnové evropské volby nebudou zdaleka jen honem všech proti hnutí ANO. Ty předchozí v roce 2014 skončily nečekaně vyrovnaně mezi ANO, TOP 09 a ČSSD. Piráti jen těsně nezískali pět procent. Díky nízké účasti (jen 18 procent) dosáhli na slušný úspěch lidovci, opírající se o loajální voliče. Letos se asi o vítězství utkají ANO a Piráti s neznámými lídry v čele. Na levici proběhne souboj mezi KSČM a ČSSD. Překvapením by byl propad KSČM pod pět procent, u ČSSD bude spíš překvapením opak. Obě strany čeká po volbách velká diskuse a bilancování, jak se jim vyplácí spolupráce s Babišem.
Volby mívají nejen vítěze, ale i poražené. Propad ČSSD v prvních volbách do europarlamentu v roce 2004 stál místo šéfa strany i premiéra – do té doby vcelku úspěšného – Vladimíra Špidlu. Tentokrát může propad podtrhnout židli hned několika předsedům stran. Šéfové KSČM Vojtěch Filip a ČSSD Jan Hamáček mají důvod k obavám. A nejsou sami.
Na pravici si to rozdají ODS a TOP 09. Přesněji Fialova ODS s Pospíšilovou duhovou koalicí TOP 09, STAN a Zelených. Na své společné kandidátce si otestují podporu voličů hned dva předsedové stran. Šéf Zelených Petr Štěpánek, starosta největší městské části Prahy, nemá na pátém místě kandidátky co ztratit. Naopak o budoucnost svoji i projektu „druhé pravice“bude bojovat Jiří Pospíšil. Jeho šance nejsou malé. Opakovaně prokázal, že umí být magnetem na voliče. Když jej Petr Nečas vyhodil z vlády, vyhrál ještě v dresu ODS krajské volby na Plzeňsku. Po odchodu z ODS zásadně pomohl TOP 09 k úspěchu v eurovolbách. Povedlo se mu převzít od Kalouska jeho umírající projekt TOP 09 a udržet ho nad vodou. Široká koalice Společně pro Prahu, kterou složil pro volby na pražský magistrát, byla loni úspěšná. Méně než procento dělilo Pospíšila od triumfu, řetězu pražského primátora.
Těžké spaní čeká předsedu ODS Petra Fialu. Ve volbách potřebuje potvrdit úspěch své strategie postupného růstu podpory pro občanské demokraty. Ve volbách v roce 2014 skončila ODS až šestá s necelými 8 procenty. Posílit tedy bude snadné, jenže modrý šéf má větší ambice než skončit na čtvrtém místě za ANO, Piráty a Pospíšilem.
ODS se léta snažila přehlížet konkurenci na pravici jako nedopatření, které se časem vyřeší samo. Mirek Topolánek nabídl model „tvrdé jádro, měkký obal“, vymazal konkurenční Unii svobody a dostal ODS nad 30 procent. To je dnes nedosažitelná meta. ODS pod vedením Fialy zatím v celostátních volbách nezískala více než 12 procent a v průzkumech jen zřídka atakuje hranici 15 procent.
Fiala se sice připravuje na roli premiéra, ale hrozí mu osud Miroslavy Němcové. Pokud ODS neskončí v květnových volbách na druhém místě, začnou regionální šéfové pro sněmovní volby hledat nového Topolánka. Riziko třetího volebního období v opozici a role menší pravicové strany bude příliš velké. A ODS nikdy nebyla sentimentální strana: když to bylo nutné, dokázala odstavit i svého otce zakladatele, Václava Klause.