Jak napravit Evropu? Nápady jsou, činy ne
Macron žádá další reformy EU, ale Německo je stále vlažné.
BERLÍN, PAŘÍŽ Zatímco Francie volá, že Evropa hoří, Německo ustavuje odbornou komisi, která má zjistit, zda opravdu hoří, shrnul rozdílné vize zástupců obou států jeden z komentářů v listu Die Welt.
Právě v jeho nedělním vydání Welt am Sonntag předsedkyně Křesťansko-demokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová (pro přehlednost dále jen AKK) vydala svůj vlastní pohled na to, jak by Evropská unie měla pokračovat dál.
Jen o týden dřív totéž učinil francouzský prezident Emmanuel Macron, když v dopise, který otiskly noviny napříč kontinentem, představil svou vizi „evropské renesance“.
Macron navrhuje důkladné reformy Evropské unie včetně například zavedení jednotné minimální mzdy, společné pohraniční policie, která by střežila vnější hranice EU před nelegálními přechody, nebo zřízení evropského azylového úřadu.
K tomu přidává návrh na zřízení nových institucí jako evropské klimatické banky, z jejíchž zdrojů by se financovaly ekologické a klimatické projekty.
To vše jen dva měsíce před květnovými volbami do Evropského parlamentu, které jsou podle Macrona v ohrožení kvůli posilujícím populistům a nacionalistům.
„Zrušme Štrasburk“
„Žádná evropská minimální mzda nebude, evropské instituce bychom měli omezit, ne vytvářet nové, a vůbec – mohli bychom rovnou zrušit druhé sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburku,“píše naopak Macronovi AKK v textu nazvaném „Jak napravit Evropu“.
Národní státy podle Krampové-Karrenbauerové tvoří základ Evropské unie. „Nová Evropa nemůže vzniknout bez národních států,“píše s tím, že centralizaci evropských institucí a převedení dalších pravomocí ze státních na evropskou úroveň nevidí jako vhodnou cestu.
Alespoň v něčem se ale s Macronem shodne: zejména v otázkách migrace a klimatických změn. Frontex podle obou potřebuje reformu, nově by měl sloužit více jako pohraniční policie, která podpoří obranné složky států na jihu Evropy.
AKK, která je ve svých postojích vůči migraci přísnější než její předchůdkyně Angela Merkelová, také požaduje přezkoumání nároku na azyl už na vnější hranici EU.
Stejně tak se s Macronem shodne na podpoře evropských investic do vědy a výzkumu.
Zatímco Macronovy plány jeho kritici vnímají jako příliš ambiciózní a nereálné, Krampové-Karrenbauerové vyčítají přesný opak: jsou prý příliš vlažné a příliš nijaké.
Je tu ale ještě jeden problém. Evropští politici obecně Macronův zápal pro evropské změny vítají. Když má ale dojít ke konkrétním opatřením, nastane jen hluboké ticho.