Erdogan dráždí spojence v NATO
Plány Turecka na nákup ruského protiraketového systému S-400 znervóznil spojence Ankary v NATO. Ruské rakety totiž nejsou kompatibilní s aliančním systémem protivzdušné obrany.
Jiří Sládek
ANKARA Spojenci Turecka v Severoatlantické alianci jen nevěřícně zvedají obočí. Prezident Erdogan si čím dál víc notuje se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a na pozadí jejich pragmatického vztahu přibývá zbrojních zakázek.
Ankara s Moskvou podepsaly už dříve dohodu o dodávce čtyř jednotek systému protivzdušné obrany S-400 v hodnotě 2,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 57 miliard korun.
Turecko trvá na dodržení této smlouvy s Rusy, a to i přes stále silnější odpor Washingtonu.
Vrchní velitel sil NATO v Evropě Curtis Scaparrotti nedávno doporučil Pentagonu, aby Turecku neprodával moderní stíhací letouny F-35, dokud Ankara neustoupí. Podle Scaparrottiho nyní pobývají v Turecku američtí experti, aby tamním politikům vysvětlili dopady jejich zbrojní spolupráce s Moskvou.
Dorazí jim patrioty?
Američany znepokojuje, že ruské protirakety by mohly být v případě střetu vážnou hrozbou pro americké letouny. A také nejsou kompatibilní s aliančními systémy.
Turci se ale odmítají podřídit nátlaku. „Nákup systému S-400 už proběhl, není možné to nijak zvrátit,“řekl Recep Tayyip Erdogan zpravodajské stanici Kanal 24.
Šéf zahraničního výboru tureckého parlamentu Volkan Bozkir doplnil, že Turecko už nemůže ustoupit, protože podstatnou část ruských zbraní už zaplatilo.
Turky neoblomila ani výhrůžka, že by mohli přijít o americké dodávky. Prozatím byl pozastaven prodej letounů F-35, stejně tak zůstávají otazníky nad dodávkou protiraketových systémů Patriot v hodnotě 3,5 miliardy dolarů, kterou schválil Washington loni v prosinci.
Zatím platí, že Rusové nabízejí výrazně výhodnější podmínky.
Americká strana totiž nepočítá se sdílením své technologie, ani s půjčkou. Moskva je vstřícnější. Nabízí Turkům společnou výrobu i sdílení technologie. První část systému S-400 má dorazit do Turecka v červenci. Ankara přitom není jediným zákazníkem. Po ruském systému je velká poptávka, dohodu už uzavřeli také zájemci z Číny a Indie.
Potenciální zákazníci mají před sebou jeden problém: americké sankce. Ty schválil předloni americký Kongres za údajné ruské vměšování do amerických voleb a angažmá na Ukrajině. Státy, které podepíší s Rusy zbrojní kontrakt, by tak mohly čekat potíže.
Není to poprvé, kdy Turecko, s druhou nejsilnější armádou v NATO, budí u spojenců obavy. Dlouhé roky se sváří se sousedním Řeckem, jeho snahy o vstup do Evropské unie se dostaly na vedlejší kolej a stále víc si rozumí s Čínou a Ruskem.
Pokud bude pokračovat na této trajektorii, Alianci čekají potíže. „Vzhledem ke své strategické poloze a vojenské síle má země nesmírnou cenu,“říká Ben Hodges, bývalý šéf amerických sil v Evropě.